Hledisko tzv. průměrného spotřebitele v nekalé soutěži Zemský soud v Kolíně nad Rýnem se obrátil na Soudní dvůr EU s následující předběžnou otázkou: „Je nutno vykládat články 30 a 36 Smlouvy o ES a/nebo článek 6 odst. 3 směrnice Rady č. 76/768/EHS ze dne 27. července 1976 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kosmetických prostředků tak, že vylučují zákaz aplikace vnitrostátní legislativy o nečestné soutěži, která umožňuje zakázat dovoz a distribuci kosmetických prostředků zákonně vyráběných nebo distribuovaných v členském státě Evropské unie, z toho důvodu, že spotřebitelé budou uváděni v omyl slovem lifting v názvu, které uvádí účinek produktu, tak že budou předpokládat, že jde o trvalý účinek, pokud tento produkt je distribuován se stejným označením své účinnosti na balení zákonně a bez napadení v dalších zemích Evropské unie?“
vaná, přičemž výraz „digi“ znamená digitální techniku, výraz „film“ je běžně chápaný jako dílo či film do fotoaparátu a výraz „maker“ znamená buď osobu nebo přístroj, který film vyrábí. Ochranné známky tak představují označení, které je schopné vyvolat v průměrném anglicky hovořícím spotřebiteli představu o všeobecných vlastnostech výrobku a nikoliv o konkrétní ochranné známce. Relevantním spotřebitelem v případě ochranné známky obsahující prvky anglického jazyka je průměrný anglicky hovořící spotřebitel. Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 8. 9. 2005, spojené věci T-178/03 a T-179/03, CeWe Color AG & Co. OHG proti OHIM Stručný nástin skutkového stavu:
Odpověď na tuto otázku viz výrok Soudního dvora EU. Soudní dvůr EU dále uvedl, že výše uvedená ustanovení nevylučují použití takové vnitrostátní legislativy v případech, kdy průměrně běžně informovaný, přiměřeně vnímavý a obezřetný spotřebitel je tímto názvem uváděn v omyl a věří tomu, že v sobě produkt zahrnuje vlastnosti, které nemá.
81. Hledisko tzv. průměrného spotřebitele. Ochranná známka obsahující prvky anglického jazyka § 44–52 obch. zák. zák. o ochranných známkách směrnice o ochranných známkách směrnice o klamavé a srovnávací reklamě Slova, z nichž se ochranné známky skládají, jsou v angličtině běžně použí-
Jednalo se o spor o zapsání ochranných známek DigiFilm a DigiFilmMaker společností CeWe Color Úřadem pro harmonizaci na vnitřním trhu.
82. Hledisko tzv. průměrného spotřebitele. Specifické svazování klobás z pohledu průměrného spotřebitele § 44–52 obch. zák. zák. o ochranných známkách směrnice o ochranných známkách směrnice o nekalých obchodních praktikách Vzájemné svazování klobás jejich okraji s cílem vytvoření spojitého celku je běžná praxe a vyplývá z výroby. Přihlašovaný tvar sice představuje originální a neobvyklou prezentaci uzenin, nic to nemění na tom, že si průměrný spo-
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186766
Hledisko tzv. průměrného spotřebitele v nekalé soutěži třebitel nebude tento tvar spojovat s tvarem preclíků a bude vnímat pouze vzájemné spojení pěti klobás.
fistikované nebo natolik drahé, že by jim relevantní veřejnost mohla věnovat zvláštní pozornost.
Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 5. 5. 2009, ve věci T-449/07, Thomas Rotter proti OHIM
Je tedy třeba posoudit rozlišovací způsobilost dotčené ochranné známky pro všechny výrobky, pro které je ochrana této ochranné známky požadována, při zohlednění předpokládané pozornosti průměrného spotřebitele z řad široké veřejnosti, která nevykazuje zvláště vysoký stupeň pozornosti.
Stručný nástin skutkového stavu: Thomas Rotter, výrobce uzenin, se domáhal zapsání ochranné známky a tvrdil, že v oblasti obchodu jsou uzeniny obvykle nabízeny odděleně a v charakteristickém tvaru, a sice v podlouhlém a zakulaceném tvaru. Jím přihlašovaný tvar se přitom od zvyklostí daného odvětví v oblasti tvaru dotčených výrobků odlišuje. Žalobce upřesňoval, že toto spojení, pokud jde o uzeniny, představuje originální a nový tvar, který se podobá tvaru preclíku, aniž by nicméně tento tvar zcela přejalo, jelikož je na rozdíl od preclíku zřetelně složeno z několika částí.
83. Hledisko tzv. průměrného spotřebitele. Posouzení módních výrobků v širokém smyslu průměrným spotřebitelem § 44–52 obch. zák. zák. o ochranných známkách směrnice o nekalých obchodních praktikách směrnice o ochranných známkách I když lze mít skutečně za to, že dané výrobky spadají do odvětví módy v širokém smyslu a lze připustit, že průměrný spotřebitel z řad široké veřejnosti věnuje určitou pozornost svému vnějšímu vzhledu a že při koupi těchto výrobků tedy může posoudit jejich styl, jakost, zpracování a cenu, z popisu dotčených výrobků nevyplývá, že se jedná o výrobky luxusní nebo výrobky tak so-
Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 29. 9. 2009, ve věci T-139/08, The Smiley Company SPRL proti OHIM Z odůvodnění: Dotčená ochranná známka je tvořena stoupající křivkou srovnatelnou se čtvrtinou kružnice, pod níž se uprostřed nachází svislá čárka, která je na pravém okraji ukončena druhou krátkou čarou, která je téměř kolmá na prvně uvedenou křivku. Průsečík obou hlavních čar má téměř trojúhelníkovitý tvar. Tyto různé prvky tvoří jeden celek. Co se týče rozlišovací způsobilosti této ochranné známky, je třeba připomenout, že podle judikatury označení, které je až příliš jednoduché a je tvořeno základním geometrickým obrazcem, jakým je například kružnice, přímka, obdélník nebo obecný pětiúhelník, nemůže jako takové předávat sdělení, které by si spotřebitelé mohli vybavit, takže jej nebudou považovat za ochrannou známku, ledaže by získalo rozlišovací způsobilost užíváním [rozsudek Soudního dvora EU ze dne 12. září 2007, Cain Cellars proti OHIM (Znázornění pětiúhelníku), T-304/05, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 22]. Dotčená ochranná známka přitom nevykazuje žádný aspekt, který by byl snadno
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186766
Hledisko tzv. průměrného spotřebitele v nekalé soutěži a okamžitě zapamatovatelný pro relevantní veřejnost, i když relativně pozornou, aby mohla být bezprostředně vnímána jako označení obchodního původu dotčených výrobků. Jak správně uvedl odvolací senát, bude vnímána výlučně jako dekorativní prvek, ať již se jedná o výrobky spadající do třídy 14, anebo o výrobky spadající do tříd 18 a 25. Dotčená ochranná známka proto neumožní individualizovat žádný z dotčených výrobků ve vztahu ke konkurenčním výrobkům.
né ochranné známky s ochrannou známkou uplatňovanou žalobkyní není tudíž prokázána.
V každém případě, pokud by při porovnání ochranných známek položených vedle sebe mohlo být konstatováno, že se dotčená ochranná známka podobá polovině úst nacházejících se na ochranné známce Společenství č. 517383, je nicméně třeba připomenout, že průměrný spotřebitel se musí spolehnout na nedokonalý obraz ochranné známky, který si uchoval v paměti [rozsudky Soudního dvora EU ze dne 25. září 2002, Viking-Umwelttechnik proti OHIM (Zelená a šedá barva umístěné vedle sebe), T-316/00, Recueil, s. II-3715, bod 28, a ze dne 12. listopadu 2008, GretagMacbeth proti OHIM (Kombinace 24 barevných čtverců), T-400/07, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 47]. Krom toho rozpoznání části ochranné známky Společenství č. 517383 v dotčené ochranné známce relevantní veřejností předpokládá, že relevantní veřejnost tuto ochrannou známku Společenství zná, což žalobkyně neprokázala. Nelze tedy mít za to, že relevantní veřejnost při vnímání dotčené ochranné známky ji bude identifikovat jako polovinu úst emotivní ikony nebo jako polovinu úsměvu objevujícího se na ochranné známce Společenství č. 517383. V tomto ohledu je třeba rovněž podobně jako OHIM konstatovat, že svislá čárka umístěná pod hlavní křivkou dotčené ochranné známky se neobjevuje u úst nacházejících se na ochranné známce Společenství č. 517383. Možná asociace dotče-
Podíl dvanáct až osmnáct procent spotřebitelů, kteří si s označením „Napoléon“, používaným jako údaj o stáří pro francouzský vinný destilát, spojují klamnou představu, že je nabízen koňak, nestačí ke zjištění relevantní klamavosti označení, je-li na etiketě uveden zřetelně čitelný odkaz na vlastnost zboží „francouzská vínovice“. Tvarová charakteristika, která láhvi propůjčuje znak „vyššího vybavení“, nemá při posuzování právní relevance o původu zboží zásadně význam.
84. Hledisko tzv. průměrného spotřebitele. Označení „Napoléon“ pro francouzský vinný destilát § 44–52 obch. zák.
Rozhodnutí Spolkového soudního dvora SRN ze dne 29. 9. 1994, sp. zn. I ZR 76/1992 Stručný nástin skutkového stavu: Spor se týkal označení „Napoléon“ pro francouzský destilát z vína, který měl podle žalobce vzbuzovat u nikoliv nepodstatné části německých spotřebitelů představu, že se pod tímto označením prodává koňak.
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186766