Pfiedpoklady vzniku odpovûdnosti za ‰kodu
V takovém případě odpovědnost za takovou škodu nevzniká. Povinnost něco konat vyplývá obvykle z objektivního práva, možné je však i plnění povinnosti uložené smluvně. Nejčastěji půjde o povinnosti uložené subjektům ve veřejnoprávních předpisech, v menším míře i v těch soukromoprávních.183 Velmi často je plnění povinnosti spojeno s výkonem určité profese.184 Typickým příkladem je provádění lékařských zákroků,185 zákonem předvídaných situací je však řada (např. ukládání protipovodňových opatření podle vodního zákona). V mnoha případech se výkon povinnosti v rámci určité profese kryje s výkonem pravomoci, i tady jde o výkon určité povinnosti, ke které je ze zákona povinen určený orgán při výkonu veřejné moci, resp. fyzické osoby za něj navenek jednající (lesní stráž, myslivecká stráž, policisté, vojáci, soudci atd.). Zvláštní formou plnění povinnosti je i plnění příkazu, resp. rozkazu. K tomu dochází zejména ve služebních poměrech řídících se principem nadřazenosti a podřízenosti. Příkaz musí korespondovat s kompetencí uloženou zákonem nadřízenému. Jeho vykonání musí spadat do okruhů povinností podřízené osoby.186 Úprava těchto vztahů je vtělena do řady samostatných zákonů.187 183 184 185
186 187
Srov. Luby, Š. Prevencia a zodpovednosť v občianskom práve. I. sv. Bratislava : Vydavateľstvo slovenskej akadémie vied, 1958, s. 325. Srov. Bezouška, P. In Fiala, J., Kindl, M., et al. Občanské právo hmotné. Plzeň : Aleš Čeněk, 2007, s. 584. Lékařské zákroky samy o sobě velmi často poškozují zdraví pacienta a způsobují bolest, někdy i bez jeho souhlasu, lékař však jejich provedením plní zákonem uznanou povinnost chránit jeho život a zdraví [např. § 55 odst. 2 písm. c) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu]. Srov. Luby, Š. Prevencia a zodpovednosť v občianskom práve. I. sv. Bratislava : Vydavateľstvo slovenskej akadémie vied, 1958, s. 328. Pro příslušníky bezpečnostních sborů (Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky, Celní správa České republiky, Vězeňská služba České republiky, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace) platí v tomto směru zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Podle jeho § 46 odst. 1 musí příslušník bezpečnostního sboru v rámci služebního poměru dodržovat služební kázeň spočívající v nestranném, řádném a svědomitém plnění služebních povinností, které pro něj vyplývají z právních předpisů, služebních předpisů a rozkazů. Rozkaz nesmí být sám o sobě protiprávní ani nesmí přikazovat vykonání něčeho protiprávního. Je-li rozkaz vedoucího příslušníka ve zřejmém rozporu s právním předpisem, je příslušník povinen jej na tuto skutečnost upozornit. Jestliže vedoucí příslušník trvá na splnění rozkazu, příslušník je oprávněn žádat o jeho písemné vydání. V případě, že to okolnosti výkonu služby neumožňují, učiní tak bez zbytečného odkladu poté, co tyto okolnosti pominou. I přes zjevnou protiprávnost je příslušník povinen rozkaz splnit a oznámit tuto skutečnost bez zbytečného odkladu vedoucímu příslušníkovi toho, kdo takový rozkaz vydal. Příslušník však nesmí v žádném případě splnit rozkaz, jehož splněním by zřejmě spáchal trestný čin. Pro služební poměry v oblasti
87 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186751