Než přijde mráz (Ukázka, strana 99)

Deník tu zůstal, napadlo ji. A to je špatně. Nebo lépe řečeno to znamená, že tu nebyla Anna. Ta by si vzala šaty, mohla by si pro mě za mě odnést i ten obrázek s motýlem. Ale nikdy by tu nenechala deník. Nikdy v životě.

98

než přijde mráz Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186689

13 Linda si zkusila představit, co se tu událo. Stála v prázdném pokoji a projít dveřmi bylo jako zčeřit vodní hladinu a ponořit se do naprosto tiché a cizí krajiny. Snažila se vybavit si, co se učila.

Na místě, kde došlo k nějaké dramatické události, vždy zůstanou stopy. Ale stalo se tady vůbec něco dramatického?

Nebyly tu skvrny od krve, nic rozbitého, všechno bylo tak dokonalé jako vždy. Až na to, že chyběl obrázek s motýlem, taška a pár svršků. Ale stejně by tu nějaké stopy měla najít. I kdyby tu nakonec byla Anna, chovala se ve svém vlastním bytě jako nezvaný host.

Linda ještě jednou pomaličku procházela pokoje, aniž by zjistila, jestli chybí nebo se změnilo něco dalšího. Pak pustila telefonní záznamník, na němž blikala kontrolka oznamující nové vzkazy. Byly tři. Zanecháváme po sobě své hlasy, pomyslela si Linda. Šíříme je po stovkách pásků po celém světě. Zubař Siverts­ son chtěl přesunout každoroční kontrolu a prosil, aby Anna zavolala sestře. Nějaká Mirre volala z Lundu a ptala se, jestli Anna také pojede do Båstadu. A poslední byla sama Linda, její zvýšený hlas a nakonec cvaknutí, když položila sluchátko.

Na stolku ležel adresář. Linda nalistovala zubaře Sivertssona a vytočila číslo. „Ordinace doktora Sivertssona.“ „Jmenuju se Linda Wallanderová. Slíbila jsem, že se Anně Westinové postarám o telefony. Na pár dní odjela. Mohla byste mi říct, na který den a čas byla Anna objednaná?“ Sestřička po chvíli odpověděla. „Desátého září v devět hodin.“ „Takže jí to asi nemusím připomínat.“ „Anna kontrolu nikdy nezmeškala.“ Linda položila telefon a zkusila najít číslo na onu Mirre. Vzpomněla si na vlastní rozpadající se adresář, který se několikrát pokusila slepit izolepou. Něco jí bránilo koupit nový. Bylo to takové 99

1. díl // úhoří tma Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186689

album vzpomínek. Všechna ta čísla, na něž se už nikdo nedovolá, telefonní čísla v klidu odpočívající na soukromém hřbitově. Na pár minut zapomněla na Annu a vrátila se ke chvilkám v lese, k otci a jeho stromům. Zaplavila ji vlna něhy, jako by tušila, jaký byl jako malý kluk. Chlapec plný velkých myšlenek. Občas možná až moc velkých. Vím toho o něm tak málo, honilo se jí hlavou.

A někdy se navíc ukáže, že to, co vím, je špatně. To říká on a říkám to i já. Vždycky jsem si ho představovala jako přátelského člověka, ne zrovna bystrého, ale paličatého a se silnou intuicí.

Teď už nevím. Jsem přesvědčená, že je to schopný policajt. Ale mám podezření, že je strašně sentimentální, nejspíš tajně zamilovaný a sní o romantických schůzkách. A z duše nenávidí tu často nepochopitelnou a brutální skutečnost kolem sebe.

Přitáhla si jednu židli k oknu a začala listovat knihou, kterou Anna právě četla. Byla v angličtině a pojednávala o Alexandru Flemingovi a penicilinu. Linda si přečetla jednu stránku a zjistila, že tomu moc nerozumí. Divila se, že Anna knihu může číst.

Kdysi dávno spolu probíraly, že by měly odjet do Británie, aby se zlepšily v angličtině. Možná že si Anna ten sen splnila. Knihu o Flemingovi zase odložila a pomalu listovala objemným adresářem. Každá stránka vypadala jako tabule během hodiny pokročilé matematiky. Všude byly škrtance a různé odkazy. Linda se trochu posmutněle usmála, když našla svá stará telefonní čísla, mimo jiné čísla ke dvěma klukům, které už dávno téměř vymazala z paměti. Tohle hledám? napadlo ji. Pídím se po nějaké utajené stopě, kterou po sobě Anna zanechala. Ale proč by to mělo být zrovna v adresáři?

Dál otáčela stránky, tu a tam ji přepadly výčitky, že neprávem vstoupila do Annina nejtajnějšího a nanejvýš osobního světa. Přelezla jsem k ní plot, říkala si. Dělám to s dobrým úmyslem, ale stejně se necítím nejlíp. V rozpadajícím se adresáři bylo založeno mnoho papírků. Novinový výstřižek o cestě do muzea lékařství v Remeši ve Francii, několik jízdenek na vlak mezi Lundem a Ystadem.

100

než přijde mráz Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186689