DRG V PRAXI
operaci) – ten totiž lze použít pouze v případě, že je neočekávaně z důvodu akutní plicní nedostatečnosti nutná umělá plicní ventilace pacienta déle než 48 hodin po skončení operačního zákroku nebo je z důvodu respiračního selhání nutná neplánovaná intubace pacienta do 30 dnů po operačním zákroku. Viz Metodika kódování diagnóz pro využití v IR-DRG, verze 010. Viz Metodika Užití DRG markerů v systému IR-DRG 010 (Příloha č. 4). V tomto případě nelze kódovat ani kód J96X (Respirační selhání‚ nezařazené jinde), protože MKN klasifikace disponuje specifičtějším kódem – v tomto případě výše uvedeným J952. Příklad 2/2 Pacientka (63 let) přijatá k plánované laparotomické hysterektomii pro symptomatickou myomatózu dělohy. Operace proběhla bez komplikací, 3. den po propuštění se však u pacientky vyskytl kolapsový stav s dušností způsobený během fibrilace síní s rychlou odpovědí komor. Na echokardiografii zjištěna významnější aortální stenóza s hraniční dilatací levostranných srdečních oddílů. U pacientky proběhla úspěšně farmakologická verze na sinusový rytmus, nicméně dušnost se spíše zhoršovala, stejně jako hraniční elevace kardioenzymů, sporadicky se objevovaly i bolesti na hrudi. Indikována tedy koronarografie s nálezem uzávěru RIA a dalších stenóz, implantovány celkem dva koronární nepotahované stenty. Klinicky provázeno regresí dušnosti, stenokardie se již nevyskytly, nasazena antiagregace. Následně u pacientky sledován postupný prosak v ráně, pokles hemoglobinu o 40 g/l v průběhu 24 hodin, a proto musela být akutně revidována. Při revizi nalezen zdroj krvácení v místě původní operační rány, stavěno opichy, extrahována koagula. Další hojení rány bylo již bez komplikací a pacientka mohla být propuštěna domů.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186683