Insolvenční zákon s judikaturou (Ukázka, strana 99)

Projednání úpadku a rozhodnutí o něm

§ 95

§ 95, 96, 97

(Změna rozhodnutí soudem prvého stupně) Rozhodnutí vydaná v insolvenčním řízení, proti kterým je odvolání přípustné, může na jeho základě změnit také soud prvního stupně, pokud odvolání v celém rozsahu vyhoví; to neplatí, jde-li o odvolání proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření nebo o odvolání proti rozhodnutí ve věci samé. judikatura:

(…) podle § 95 insolvenčního zákona může soud prvního stupně změnit v insolvenčním řízení rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (vyjma rozhodnutí o nařízení předběžného opatření nebo rozhodnutí ve věci samé), pokud odvolání v celém rozsahu vyhoví.

VS Praha čj. 2 VSPH 101/2009-A-11 ze dne 24. 2. 2009 ve věci sp. zn. KSPH 55 INS 296/2009

§ 96

(Obnova insolvenčního řízení)

Obnova insolvenčního řízení není přípustná.

HLAVA IV Projednání úpadku a rozhodnutí o něm díl 1 Zahájení insolvečního řízení § 97

(Zahájení insolvenčního řízení)

(1) Insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh; zahajuje se dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu.

(2) Insolvenční návrh musí být opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží.

(3) Insolvenční návrh je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel; jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník.

judikatura:

K odst. 1 1. K odvolací argumentaci dlužníka je třeba uvést, že se insolvenční řízení (stejně jako každé občanské soudní řízení zahajované na návrh) zahajuje dojitím návrhu soudu (srov. § 82 odst. 1 občanského soudního řádu a § 97 odst. 1 insolvenčního

99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186680

§ 97

Obecná část

zákona) a vždy logicky předchází rozhodnutí o tomto návrhu (včetně rozhodnutí o jeho odmítnutí). Odlišnost úpravy obsažené v insolvenčním zákoně oproti občanskému soudnímu řádu spočívá toliko v tom, že se dle § 97 odst. 2 insolvenčního zákona nepřihlíží k insolvenčnímu návrhu, jenž není opatřen ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem, a že insolvenční soud oznamuje podle § 101 téhož zákona zahájení insolvenčního řízení vyhláškou, kterou zveřejní nejpozději do 2 hodin poté, kdy mu došel insolvenční návrh.

VS Praha čj. 2 VSPH 16/2008-A-15 ze dne 3. 6. 2008 ve věci sp. zn. KSPH 39 INS 1196/2008

K odst. 2 2. Odvolací soud proto shodně uzavírá, že uvedený insolvenční návrh nebyl opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, neboť Prohlášení o pravosti podpisu nesplňovalo náležitosti ve smyslu § 25a odst. 1, odst. 2 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii, v návaznosti na usnesení představenstva ČAK ze dne 11. 4. 2006, jež bylo zveřejněno ve Věstníku ČAK č. 4/2006. Důsledkem absence této zákonem vyžadované náležitosti je, že soud nesmí k takovému návrhu přihlížet. Insolvenční zákon klade důraz nejen na rychlost insolvenčního řízení, ale má i zvýšené nároky na náležitosti insolvenčního návrhu, a to zejména s ohledem na závažné účinky (jak pro dlužníka, tak jeho věřitele), jež jsou spojeny se zahájením insolvenčního řízení (§ 101, § 109 IZ). Z tohoto důvodu se ustanovení § 43 o. s. ř. v insolvenčním řízení nepoužije (§ 128 odst. 1 IZ) a námitka odvolatele o přepjatém formalismu je neopodstatněná.

VS Olomouc čj. 2 VSOL 248/2010-A-98 ze dne 25. 6. 2010 ve věci sp. zn. KSBR 24 INS 8521/2009

3. Pokud JUDr. M. P., který za navrhovatele F., a. s. návrh doručený soudu dne 12. 3. 2008 podepsal a svůj podpis opatřil ověřovací doložkou (§ 10 až 12 zák. č. 21/2006 Sb.), avšak nedoložil své oprávnění jednat před soudem za věřitelku jako její zástupce, protože položená procesní plná moc nebyla podepsána osobou oprávněnou takovouto plnou moc bez dalšího udělit, nejedná se o nedostatek náležitosti podpisu návrhu podle § 97 odst. 2 insolvenčního zákona, ale o odstranitelný nedostatek podmínky řízení spočívající v nedostatku plné moci právního zástupce (§ 104 odst. 2 o. s. ř.). K insolvenčnímu návrhu opatřenému ověřeným podpisem osoby, která nedoložila své oprávnění zastupovat právnickou osobu, soud přihlíží a učiní pokus o odstranění tohoto odstranitelného nedostatku podmínky řízení například tím, že věřitele či označeného zástupce, který opatřil návrh ověřeným podpisem za navrhovatele, vyzve k předložení řádné plné moci nebo k předložení oprávnění osoby, která plnou moc podepsala, udělit plnou moc zástupci za právnickou osobu. V případě, že se ani přes učiněná vhodná opatření nepodaří odstranit nedostatek podmínek řízení, je třeba řízení zastavit podle § 104 odst. 2 o. s. ř.

VS Olomouc čj. 1 VSOL 121/2008-A-105 ze dne 30. 10. 2008 ve věci sp. zn. KSBR 46 INS 1162/2008

4. Právní konstrukce tzv. nepřihlížení k insolvenčnímu návrhu znamená, že chybí procesní úkon, v jehož důsledku by mohlo být zahájeno insolvenční řízení. Je-li tomu

100

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186680

§ 98

Projednání úpadku a rozhodnutí o něm

tak, pak tu není insolvenčního řízení a pak tu logicky též není zákonné opory pro jakékoliv rozhodování soudu.

VS Praha čj. 1 VSPH 300/2009-A-10 ze dne 19. 6. 2009 ve věci sp. zn. KSHK 40 INS 2342/2009

K odst. 3 5. Zástavní věřitel může do insolvenčního řízení zástavního dlužníka přihlásit pohledávku, kterou má za osobním dlužníkem; k podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení vůči zástavnímu dlužníkovi však legitimován není.

VS Praha čj. 1 VSPH 278/2010-A-29 ze dne 28. 4. 2010 ve věci sp. zn. KSLB 76 INS 7992/2009

6. Podle § 105 insolvenčního zákona je věřitel, jenž podává insolvenční návrh, povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku. V této souvislosti je třeba uvést, že insolvenční řízení náleží mezi ty druhy občanského soudního řízení, jež nelze zahájit ex offo, ale toliko na návrh účastníka, a že doložením existence své splatné pohledávky věřitel prokazuje, že je podle § 97 odst. 3 insolvenčního zákona osobou oprávněnou podat insolvenční návrh. Úspěch věřitele, jenž se domáhá vydání rozhodnutí o úpadku dlužníka, závisí v tomto řízení nejen na tom, zda bude osvědčen úpadek osoby, proti níž návrh směřuje, ale základním předpokladem dosažení pro navrhovatele příznivého výsledku řízení je to, že prokáže, že k podání návrhu je oprávněn. Proto zákon vyžaduje, aby věřitel připojil k návrhu všechny listiny, z nichž lze spolehlivě učinit závěr o existenci jeho splatné pohledávky. Pokud se věřiteli nepodaří prokázat oprávnění k podání insolvenčního návrhu, soud insolvenční návrh zamítne podle § 143 odst. 1 insolvenčního zákona bez ohledu na to, zda z dalších zjištění lze usuzovat na úpadek dlužníka.

VS Praha čj. VSPH 798/2009-A-21 ze dne 15. 2. 2010 ve věci sp. zn. MSPH 88 INS 6745/2009

§ 98

(Povinnost podat návrh na zahájení řízení)

(1) dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle zvláštního právního předpisu4) proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik.

(2) Povinnost podle odstavce 1 mají i zákonní zástupci dlužníka a jeho statutární orgán a likvidátor dlužníka, který je právnickou osobou v likvidaci. je-li těchto osob více a jsou-li oprávněny jednat jménem dlužníka samostatně, má tuto povinnost každá z nich. Insolvenční návrh podávají jménem dlužníka.

(3) Povinnost podat insolvenční návrh podle odstavců 1 a 2 není splněna, bylo-li řízení o insolvenčním návrhu vinou navrhovatele zastaveno nebo byl-li jeho insolvenční návrh odmítnut.

101 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186680