Kristi se najednou pod zvědavýma očima své sousedky cítila nepříjemně. „Ty už jsi tu od loňska, viď?“ zeptala se, aby odvedla její pozornost. „Hm.“ „Takže tu znáš spoustu lidí.“ „Asi jo.“ „Slyšelas něco o kultu, snad na půdě školy? O takovém, co věří na upíry?“ „To si děláš srandu, ne?“ Mai se prsty dotkla opěradla Kristiny židle. Uběhla chvíle a Kristi měla pocit, že si Mai vybírá čas na rozmyšlenou. Kristi naléhala: „Je možné, že se dívky, co zmizely, zapletly s nějakým tajným spolkem?“ „To je trochu divoká spekulace,“ dumala Mai. „Vážně?“ „Víš o tom něco?“ zeptala se Mai. „Ty něco víš,“ odhadla Kristi. „Pověz mi to.“ Mai se podívala na fotografie zmizelých dívek, které ležely na Kristině provizorním stole, a skousla si ret. Potřásla hlavou a zvedla obrázek Rylee Amesové. „Nechci vypadat jako cvok.“ „Já to chci jen vědět.“ Položila fotku zpátky. „O upíry se lidi zajímali vždycky, víš? Třeba když si to vyhledáš na internetu, najdeš spoustu společ ností a skupin, které se vážně chtějí stát upíry. Je to alternativní kultura. Myslím, že někteří lidé se do toho pustí kvůli vzrušení, ale jiní dodržují spoustu rituálů a spí v rakvích a pijí krev. Myslím lidskou krev.“ „A jedna skupina je tady ve škole. Lidi, co se toho účastní,“ dodala Kristi. Mai pokrčila rameny. „Jasně že jsem o tom slyšela povídat.“ „Myslíš, že v tom má prsty Grotto?“ Mai odvrátila pohled. „Grotto? To mi připadá trochu přitažený za vlasy. Chci říct, když je to tak tajný, proč by se tolik předváděl? Poutal na sebe pozornost? Jeho přednášky nejspíš jen podněcují zájem, přilákají k předmětu. Můj odhad? Přinejmenším někteří z jeho studentů jsou členy té skupiny. Ale neříkala bych 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186678