Kapitola IX
Poznámky:
Příklad č. 5 Josef S. uzavřel smlouvu o koupi rekreační chalupy na st. pozemku p. č. 321/2 a pozemku p. č. 321/1 – zahrada. S žádostí o vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí předal smlouvu Katastrálnímu úřadu v L. Po podání žádosti o vklad do katastru nemovitostí začal Josef S. provádět se souhlasem dosavadního vlastníka terénní úpravy v okolí chalupy, které mu měly vytvořit lepší podmínky pro její využití. Jednalo se zejména o rozšíření přístupové cesty, aby tak byla sjízdná i pro nákladní auta. Za tímto účelem si objednal u firmy Zdeňka H. odstranění zeminy z lesního pozemku sousedícího s cestou. Pracovník této firmy podle pokynů Josefa S. shrnul buldozerem z lesního pozemku pás zeminy v šířce od 2 do 2,2 m a v délce 53 m a skrytou zeminu odvezl na neznámé místo.
98
Na základě anonymního oznámení začala případ prošetřovat Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Šetřením se zjistilo, že Josef S. i firma Zdeňka H. tuto činnost provedli, aniž by k ní měli souhlas či povolení příslušného státního orgánu a že tak učinili i bez vědomí vlastníka lesního pozemku.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186454
Ochrana půdy
Otázky k příkladu 1. K porušení kterého z ustanovení lesního zákona o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa v daném případě došlo? 2. Mohlo dojít k porušení i jiných předpisů na ochranu životního prostředí? 3. Byla ČIŽP kompetentní se tímto případem zabývat, když do její kompetence nepatří ochrana půdy? 4. Pokud došlo k protiprávnímu jednání, jaké z toho lze vyvodit sankce a vůči komu? 5. Pokud došlo k protiprávnímu jednání, bylo by možné je dodatečně legalizovat? 6. Čeho by se mohl domáhat vlastník předmětného lesního pozemku? Poznámky:
Příklad č. 6 Obecní úřad v T. uložil podle § 2 odst. 3 zákona o ochraně ZPF vlastníkům několika pozemků o výměře do 1 ha, vedených v katastru nemovitostí a užívaných jako orná půda, povinnost změnit jejich druh na trvalý travní porost. Rozhodnutí odůvodnil tím, že nařízená změna je nezbytným opatřením pro ochranu pozemků před erozí a že je i součástí protipovodňových opatření na území obce. Dotčené pozemky byly od nepaměti využívány jako trvalé trávní porosty (pastviny a louky) a na
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186454
Kapitola IX
ornou půdu byly změněny až v roce 1982. Od té doby je z nich při větších deštích smývána ornice, která zanáší místní komunikaci a koryto potoka, protékajícího obcí. Všichni dotčení vlastníci pozemků se proti rozhodnutí obecního úřadu odvolali. Namítají, že povinnost změnit kulturu zemědělské půdy měla být uložena nikoli jim, ale nájemci dotčených pozemků, kterým je společnost Boneta, s. r. o. Uvádí, že uloženou povinnost nemohou splnit, když na půdě sami nehospodaří. Chápou prý potřebu této změny, ale ohrazují se proti tomu, aby byla provedena na jejich úkor, neboť z trvalých travních porostů budou mít menší nájemné, než jaké mají dosud z orné půdy. Otázky k příkladu 1. Postupoval obecní úřad při vydávání rozhodnutí v souladu se zákonem o ochraně ZPF, nebo se měla věc řešit podle zákona o vodách? 2. Komu měla být uložena povinnost ke změně kultury, když dotčené pozemky užíval nájemce? 3. Je otázka majetkové újmy při nařízení změny kultury významná a musí být řešena v tomto, nebo v jiném řízení? Poznámky:
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186454