P: Znám ho. Moc dobře ho znám. V: Většina obětí pachatele zná. Hodně dobře. P: Zapomeňte na to. Andro to neudělal. V: Proč ne? P: Miluje mě. V: Nejspíš máš pravdu. On to nebyl. Má alibi. Ale pokud to víš tak jistě, proč jsi nám to neřekla hned. Že jsi byla u jezera se svým klukem? Věděla jsi to přece celou dobu. P: No, já… nechtěla jsem ho do toho zatahovat. Myslela jsem, že by to vzbudilo nesprávný podezření. Chci říct, když nějakej policajt uslyší, že holka byla se svým klukem v noci u jezera, pohádali se a ji pak našli druhej den ráno pobodanou, bude si pochopitelně myslet svoje. Hlavně když má ten kluk nechvalně proslulýho bratrance, kterej sedí ve vězení kvůli několikanásobnýmu ublížení na zdraví. V: Dobře. Andra teď nechme stranou. Ještě jedna otázka: Znáš Patricka Felbera? P: Chodí k nám do školy. Je stejně starej jako já. Proč? V: Znáte se blíž? P: Ani náhodou. Nikdo ho nezná blíž. Chci říct, on není blázen ani zaostalej, že by s ním nechtěl nikdo nic mít. Prostě si žije ve svým malým světě. Proč, co je s ním? V: On je ten svědek, který viděl tebe a Andra. P: Byl taky na pláži? V: Ne, na protějším břehu. Chytal ryby. P: A on… Chci říct, on viděl…? 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186411
V: Jestli viděl pachatele? Podle jeho výpovědi jsi seděla sama na pláži, když odjížděl. My si ale nejsme jistí. Patrick se mohl k jezeru vrátit. P: Mohl… V: Mohl by být pachatelem. P: Ale proč? Proč by chtěl… Patrick je přece úplně neškodnej. V: Je pravda, že tě před několika týdny oslovil? P: Jo, to jo. V: Co chtěl? P: Mluvil dost zmateně, něco o velký lásce, a že lidi jsou určený jeden pro druhýho a že mu mám dát šanci. Vlastě to bylo fakt romantický. Možná to teď zní, jako by se Patrick choval jako pako. Tak to ale nebylo. Vypadal dost odhodlaně a tak nějak… silně. Ale to nemění nic na tom, že Patrick není můj typ. A na tom, že chodím s Andrem. V: Odmítla jsi ho? P: Co jsem měla jinýho dělat? Možná jsem mu to řekla až moc důrazně. Ale myslela jsem si, že to bude lepší, než aby si dál dělal naděje. V: Nenaplněná láska. Docela častý motiv. P: Cože? Vy si vážně myslíte, že s tím má Patrick něco společnýho? Ne. Ne, jsem si jistá, že se pletete. Patrick by něco takovýho nemohl udělat. V: Jak to můžeš vědět, když ho neznáš blíž?
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186411
11. kap i t ola
Sälzer vylovil z vnitřní kapsy bundy slanou tyčinku. Dřív v té kapse nosil krabičku cigaret. Matej Masaryk vrhl na tyčinku krátký pohled a zaparkoval služební vůz před zvířecím útulkem. „Moje babička je taky po řád jedla.“ Místo komentáře Sälzer tyčinku rozkousal. Už se stmívalo a Säl zer si nebyl jistý, jestli za to můžou šedivé dešťové mraky, nebo zapadající slunce. „Ověřil jsi vlastně alibi Andra Petrice?“ Na pří strojové desce přistál drobek. Sälzer ho nenápadně setřel kolenem. „Ivana Horvatová potvrdila, že Andro byl v noci ze středy na čtvrtek u ní. Přišel kolem půl desáté a odešel krátce po čtvrté. Mimochodem, moc hezké alibi.“ „To si dovedu představit.“ „Andro je tedy ze hry venku. Ledaže by ho Ivana Horvatová kryla. Ale upřímně řečeno, nezdá se mi to. Zbývá tedy Patrick Felber. A stále ještě Silvio Zinke, který je pořád na svobodě.“ „Něco nového?“ „Pořád se hlásí lidé, kteří si myslí, že ho viděli. V městském parku, na benzínce nebo v supermarketu. Trüger s Kesselem to ověřují. Zatím z toho ale nic nebylo. Lidé zpanikařili a všude vidí zločince.“ Sälzer hledal ve vnitřní kapse bundy novou tyčinku. Když žádnou nenašel, povzdechl si a chtěl vystoupit. Ale pak se zara zil uprostřed pohybu. 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186411