100 / Peter V. Brett • Pouštní Kopí Přikývla, usmála se na něj a byla mnohem krásnější, než se kdy odvažoval snít. „Té noci, kdy jsme se seznámili,“ řekla Inevera, „jsem zrovna dodělala své první alagai-hory. Byl to osud, Everamova vůle, jako mé jméno. Démonské kostky se vyřezávají v naprosté tmě, jen po hmatu. Vyřezat jedinou kostku může trvat celé týdny, vyrobit celou sadu roky. A teprve pak, když je sada úplná, je lze vyzkoušet. Když se nepovedou, jsou vystaveny světlu a vyřezávání začíná nanovo. Když se povedou, tak se z nie’damy’ting stane dama’ting a oblékne závoj. Zrovna té noci jsem dodělala svou sadu a potřebovala jsem se na něco zeptat. Na zkoušku, abych zjistila, jestli mají kostky věštebnou moc. Ale na co? Pak jsem si vzpomněla na chlapce, s kterým jsem se zrovna toho dne setkala, s troufalýma očima a neomalenými způsoby, a tak když jsem třásla démonskými kostkami, ptala jsem se: Uvidím ještě někdy Ahmanna Jardira? A od té noci,“ dodala, „jsem věděla, že tě po tvém prvním alagai’šaraku najdu v Labyrintu, ba co víc, že se za tebe provdám a porodím ti mnoho dětí.“ A s tím trhla rameny a bílá roucha sklouzla. Té chvíle se Jardir bál, ale když mihotavé světlo dopadlo na nahou postavu, začalo se jeho tělo probouzet a Jardir věděl, že tuto poslední zkoušku mužnosti složí stejně, jako složil všechny ostatní.
„Jardire, ty vezmeš své bojovníky do desátého plástu,“ sdělil mu Šarúm Ka. Takhle se mohl rozhodnout jen bloud. Tři roky poté, co Jardir oblékl bílý závoj, už každý kai’šarúm ze shromáždění věděl, že Jardirova jednotka je ta nejlítější a nejlépe vycvičená z celé Krasie. Jardir proháněl své dal’šarúmy tvrdě, ale oni na to byli hrdí a zabili víc alagai než jakékoli tři jiné jednotky dohromady. Na desátý plást jich byla škoda. Nikdo nikdy neslyšel, že by alagai pronikli do Labyrintu tak hluboko. Šarúm Ka se na Jardira vyzývavě ušklíbl, jestli si troufne nesouhlasit, ale Jardir přijal pohanu a nechal ji odplynout. „Jak Šarúm Ka nařizuje,“ odpověděl a vsedě na polštáři se uklonil tak hluboko, až se čelem dotkl měkkého koberce na zemi v přijímací síni Prvního válečníka. Když se zase narovnal, měl naprosto klidný výraz, přestože byl z toho chlapa naproti sobě hluboce otrávený. Šarúm Ka má být nejzdatnější válečník z ce-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186337
Část první • Jardir /101 lého města. Tento je všechno kromě válečníka. Vlasy prokvetlé šedinami, tvář rozrytá vráskami jako damský stařešina. Už to bylo let, co stál naposledy v Labyrintu, a projevovalo se to na tloustnoucím břichu. První válečník má vést bojovníky v alagai’šaraku osobním příkladem, aby v nich probouzel touhu po slávě, a ne řídit válku zpoza palácových zdí. Jenže přes to všechno, dokud nosí bílý turban, je jeho vůle za noci nezpochybnitelná. Venku před palácem Šarúma Ka čekali na Jardira dama Ašán, duchovní jeho jednotky, a jeho zástupci Hasik a Šandžat, aby ho doprovodili zpátky do kadžijského pavilónu. Byl jen kai’šarúmem, ale žárliví rivalové už mu ukládali o život, dokonce i v rámci jeho vlastního kmene. Šarúm Ka nebude žít věčně a vzhledem k tomu, že Andra pochází z kadžijského kmene, je téměř jisté, že na místo Prvního válečníka bude jmenován jeden z kadžijských kai’šarúmů. Takže Jardir stál v cestě mnoha starším kai’šarúmům, kteří doufali v postup. Inevera sjednala všem třem sňatky s Jardirovými mladšími sestrami a oni se od něj od té doby nikdy nevzdalovali. Když Jardir před třemi lety vyšel ze Šarika Hory, chodily Imisandre, Hošva a Hanya v ošuntělých hadrech, ale teď to byly Dživy Ka jeho nejvěrnějších zástupců a dokonce už mu i porodily synovce a neteře, kteří jejich věrnost ještě posílili. „Naše rozkazy?“ otázal se Šandžat. „Desátý plást,“ odtušil Jardir. Hasik si odplivl do prachu. „Šarúm Ka tě uráží!“ „Uklidni se, Hasiku,“ řekl nevzrušeně Jardir a statný válečník okamžitě ztichl. „Přijmi urážku a nech ji beze škod odplynout, ať vidíš pravou Everamovu cestu.“ Hasik přikývl a zařadil se za Jardira, který už si to rázoval od paláce pryč. Před třemi lety se Hasik vrátil z dama’tingského pavilónu jako vyměněný. Pořád to byl jeden z nejzuřivějších kadžijských válečníků, ale Jardirovi byl věrný plně a bezvýhradně jako zkrocený vlk – jediná možnost, jak si po té potupné porážce zachovat čest. „Šarúm Ka se tě bojí,“ poznamenal Ašán. „A právem. Jestli budeš i nadále sklízet všechnu slávu, tak Andru přestane bavit, že jeho vojsku velí nějaký vetchý stařík, a dovolí ti, abys vyzval Prvního válečníka na souboj.“ „A pár vteřin poté, co zvolá ‚začněte‘, budeme mít nového Prvního válečníka,“ těšil se Šandžat.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186337
102 / Peter V. Brett • Pouštní Kopí „To se nestane,“ odvětil Jardir. „Andra a Šarúm Ka jsou staří přátelé. Andra svého věrného služebníka nezradí, i kdyby to po něm žádala samotná Damaji.“ „Tak co budeme dělat?“ posteskl si Hasik. „Ty půjdeš domů k mé sestře a poděkuješ jí za večeři, kterou ti nepochybně uvařila,“ sdělil mu Jardir. „A až padne noc, půjdeme do desátého plástu a budeme se modlit, aby nám Everam seslal alagai, jimž bychom mohli ukázat slunce.“
Když dorazil do svých komnat v kadžijském paláci, jako vždy tam na něj čekala Inevera. Roucho měla spuštěné, z odhaleného prsu sála jeho dcera Andžha. Za šaty se jí drželi Jardirovi synové Jayan a Asome, dva zdraví kloučci. Jardir si klekl a rozevřel náruč, kluci mu skočili kolem krku a rozesmáli se, když je zvedl do vzduchu. Pak je postavil zpátky na zem a kluci utíkali zpátky k mámě. Pohled na syny mu vzal klid a chvilku mu trvalo, než dokázal ten pocit přijmout. Šarúm Ka neposkvrnil jen jeho pověst. Je to i jejich pověst. „Něco tě trápí, drahý?“ zeptala se Inevera. „Nic zvláštního,“ řekl Jardir, ale Inevera jen otráveně ohrnula nos. „Jsem tvoje Dživa Ka,“ připomněla mu. „Přede mnou své pocity krotit nemusíš.“ Jardir se na ni podíval a popustil své sebevládě uzdu. „Šarúm Ka mě dnes večer posílá do desátého plástu,“ prskal. „Kolik válečníků ztratí, zatímco jeho nejlepší jednotka bude střežit prázdný plást?“ „To je dobré znamení, drahý,“ pravila Inevera. „Znamená to, že se tebe a tvé ctižádosti Šarúm Ka bojí.“ „Co je na tom dobrého,“ odsekl Jardir, „když mě tím obírá o všechnu šanci na slávu?“ „To by si neměl dovolovat,“ připustila Inevera. „Ty si teď potřebuješ v Labyrintu vydobýt slávu víc než kdy dřív. Kůstky mi řekly, že První válečník už nebude dlouho na tomto světě. Máš-li nastoupit jeho místo, musíš svou slávou všechny zastínit dřív, než se současný Šarúm Ka odebere k Everamovi.“ „Jak to asi mám dokázat máváním kopí do prázdna,“ zavrčel Jardir. Inevera pokrčila rameny. „Šarak je tvůj. Na to musíš přijít sám.“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186337