9. KAPITOLA Klíčové otázky při nasazování Open source softwaru a otevřených formátů
Oceňování; Zařazování do majetku; Aktualizace; Úpravy; Převody; Vyřazení; Celkové náklady na vlastnictví (TCO); Datové formáty; Podpora; Proces implementace
Je možno konstatovat, dle názoru autora, že OSS/FS lze dnes již použít jako plnohodnotnou alternativu proprietárních aplikací, respektive dokonce jako základnu celého informačního systému, a to jak na straně serverů, tak i pracovních stanic. Nasazování OSS/FS, jako nasazování jakékoliv jiné technologie, má svá nevyhnutelná úskalí a obvykle vyvolává celou řadu otázek. Tyto otázky plynou často z nedostatečné informovanosti o této problematice. V této kapitole se budu zabývat především licencí GNU GPL, která, jak již bylo mnohokrát řečeno, patří k nejužívanějším a nejznámějším Open source licencím.194
Oceňování V případě, že jsou s užíváním počítačových programů pod licencí GNU/GPL spojeny nějaké poplatky, například za komerční nadstavby, využívá se pro vyčíslení těchto nákladů koncept pořizovací ceny.195
194
195
Více viz ŠTĚDROŇ, B. Úvod do eGovernmentu – právní a technický průvodce. Praha : Úřad vlády, 2007, str. 104. § 2 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
84 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186306
Klíčové otázky při nasazování Open source softwaru a otevřených formátů
Zařazování do majetku Obvykle se za okamžik užívání považuje instalace těchto programů, pokud licence nestanoví zkušební dobu.196
Aktualizace Jestliže náklady spojené s aktualizací představují technické zhodnocení, měla by být aktualizace zařazena do majetku. Jinak na ni lze nahlížet jako na provozní výdaj.197
Úpravy Z licence GNU/GPL vyplývá, že je možné provádět jakékoliv úpravy softwaru, pokud jsou dodrženy podmínky stanovené touto licencí.
Převody Vzhledem k charakteru licence GNU/GPL jsou veškeré převody open-source softwaru volné, nemají tedy dopad na účtování. Za šíření kopie programu lze žádat poplatek. Zde se ale nejedná o klasický převod, neboť se vlastník nezbavuje své vlastní kopie programu.
Vyřazení V případě Open source softwaru jde zejména o vyřazení likvidací, za které je považován okamžik odstranění všech instalací programu a likvidace dokumentace, médií a ochranných prvků souvisejících s programem.198
Celkové náklady na vlastnictví (TCO) Celkové náklady na vlastnictví jsou ukazatelem, který zahrnuje veškeré náklady, které je nutné vynaložit za daný produkt (software) po dobu jeho životnosti. Díky tomu jde o mnohem reálnější ukazatel než při porovnávání například pouze pořizovacích cen jednotlivých řešení. Řada odborných 196 197 198
Srov. § 29 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Srov. § 11 a § 30 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Srov. § 18 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
85 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186306
9. KAPITOLA
studií totiž uvádí, že pořizovací náklady proprietárního softwaru mohou činit pouhých 10 % z TCO (Total Cost of Ownership).199 Obecně je možné vyčlenit tři hlavní TCO nákladové kategorie: I. celkové náklady na školení a učení, II. celkové náklady na software, III. celkové náklady na pracovníky a podporu. Každá z kategorií pak může obsahovat mnoho dalších složek. Například do kategorie nákladů na software lze zahrnout celkové náklady na softwarové licence v průběhu životního cyklu produktu, náklady na údržbu, náklady na zachování stejné provozní interoperability mezi různými softwarovými komponentami používanými organizací atd. Velmi těžko vyčíslitelnou, a proto i často opomíjenou kategorií nákladů jsou tzv. skryté náklady. Je jich celá řada a patří sem například náklady na překonání odporu vůči změně, náklady na bezpečnost, zajištění dostupnosti systému atd.200
Datové formáty Jedním z nejčastěji jmenovaných problémů při snaze použít alternativní kancelářský balík je problém se správným importem dokumentů ve formátu MS Word a MS Excel. Vzhledem k tomu, že MS Office je v současnosti nejpoužívanějším kancelářským balíkem, stal se i v prostředí české veřejné správy nepsaným standardem. De facto zde došlo k téměř úplné závislosti na jednom dodavateli, jevu, před kterým varují mnozí odborníci.201 Jaké jsou příčiny tohoto jevu? Na prvním místě je to absence standardů pro výměnu dat, na něž se již dlouho čeká a bez kterých v žádném případě nelze úspěšně budovat projekt eGovernment. Jaké jsou dopady tohoto jevu? Především používáním jediné proprietární aplikace, která pracuje s binárním, a tedy uzavřeným formátem dokumentů, vzniká řetězec závislosti, kdy všichni, kdo chtějí s těmito dokumenty pracovat, jsou nuceni také tuto aplikaci používat. Jelikož k uzavřenému formátu není volně dostupná specifikace v plné míře, nemohou 199
200
201
SCHWALBE, K. Řízení projektů v IT – kompletní průvodce. Brno : Computer Press, 2007, str. 290. SCHWALBE, K. Řízení projektů v IT – kompletní průvodce. Brno : Computer Press, 2007, str. 294. Více viz ŠTĚDROŇ, B. Úvod do eGovernmentu – právní a technický průvodce. Praha : Úřad vlády, 2007, str. 105.
86 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186306