98
Vzdělåvånà dospělých
potenciĂĄl podĂĄvat oÄ?ekĂĄvanĂ˝ vĂ˝kon). Pokud je mĂĄ, dalĹĄĂ otĂĄzka znĂ, zda je mĹŻĹže v poskytnutĂ˝ch podmĂnkĂĄch vyuĹžĂt. ZjistĂme-li, Ĺže nemĹŻĹže, neleŞà řeĹĄenĂ na stranÄ› Ä?lovÄ›ka, ale nÄ›kde jinde v systĂŠmu – mÄ›li bychom mÄ›nit podmĂnky. Ale to uĹž vĂme z pĹ™edchozĂho vĂ˝kladu.
0ĤüH SRGDW YĂŞNRQ Y GDQĂŞFK YQÄŒMĂŁtFK SRGPtQNiFK" $QR PĤüH JR WR 1H QHPĤüH MH WÄœHED ]PÄŒQLW SRGPtQN\
%UiQt YH YĂŞNRQX MHKR RVREQt YODVWQRVWL" 1H QHEUiQt JR WR $QR EUiQt YĂŞNRQHP ~ORK\ MH WÄœHED SRYČĜLW QÄŒNRKR MLQpKR
0i ĂžORYÄŒN SÄœt]QLYp SRVWRMH SUR YĂŞNRQ ~ORK\ FKFH" " $QR Pi JR WR 1H QHPi MH WÄœHED ]PÄŒQLW SRVWRMH QHER ]DGiQt ~ORK\
0i ĂžORYÄŒN GRVWDWHĂžQp VFKRSQRVWL SUR YĂŞNRQ ~ORK\" $QR Pi YĂŞNRQ ~ORK\ MH PRĂĽQĂŞ 1H QHPi MH WÄœHED ]PÄŒQLW VFKRSQRVWL QHER ]DGiQt ~ORK\
ObrĂĄzek 36 SchĂŠma intuitivnĂ diagnostiky
Cesta nÄ›kam jinam neĹž k naĹĄemu cĂlovĂŠmu subjektu vede i v pĹ™ĂpadÄ›, Ĺže cĂlovĂ˝ subjekt potĹ™ebnĂŠ zdroje nemĂĄ a ani je nemĹŻĹže zĂskat, protoĹže omezenĂ leŞà v jeho vlastnostech. Teprve pokud je nemĂĄ, ale mĹŻĹže je zĂskat, tĂ˝kĂĄ se omezenĂ zĹ™ejmÄ› postojĹŻ nebo schopnostĂ. VĹĄimnÄ›te si prosĂm rozdĂlu mezi problĂŠmem a jeho Ĺ™eĹĄenĂm. ProblĂŠm mĹŻĹže leĹžet v Ä?lovÄ›ku (v jeho vlastnostech, postojĂch nebo schopnostech) nebo v prostĹ™edĂ. Ĺ˜eĹĄenĂ problĂŠmu mĹŻĹže bĂ˝t u Ä?lovÄ›ka (jde-li o postoje nebo schopnosti) nebo u jinĂŠho Ä?lovÄ›ka (jde-li o vlastnosti nebo prostĹ™edĂ). NenĂ-li Ĺ™eĹĄenĂ potĂŞà v jeho vnitĹ™nĂch vlastnostech Ä?i v jeho vnÄ›jĹĄĂm prostĹ™edĂ, zbĂ˝vajĂ postoje a schopnosti, nezbytnĂŠ pro vykonĂĄnĂ konkrĂŠtnĂ Ăşlohy, a moĹžnost rychlĂŠ diagnostiky podle obrĂĄzku 37. Diagram zde vyobrazenĂ˝ (mĹŻĹžeme mu Ĺ™Ăkat diagram P/S) jsem popsal jiĹž dĹ™Ăve (napĹ™Ăklad v knize VedenĂ lidĂ, tĂ˝mĹŻ a firem), proto jen pĹ™ipomĂnĂĄm, Ĺže cĂlem rozvoje lidskĂ˝ch zdrojĹŻ je dostat zamÄ›stnance firem do pravĂŠho hornĂho rohu diagramu P/S (tedy zpĹŻsobit, aby vĹĄichni chtÄ›li a umÄ›li). Jsou-li konkrĂŠtnĂ lidĂŠ v diagramu P/S vlevo, pracujeme s jejich postoji, jsou-li dole, pracujeme se schopnostmi nebo mÄ›nĂme poĹžadavky, jsou-li vlevo dole, Ä?ekĂĄ nĂĄs obojà – ovĹĄem s tĂm, Ĺže zmÄ›ny postojĹŻ by nemÄ›ly pĹ™ijĂt teprve po zmÄ›nÄ› schopnostĂ (musĂ pĹ™ijĂt buÄ? dĹ™Ăve, nebo souběŞnÄ›).
2.3.2 Metriky NÄ›kdy si s intuicĂ nevystaÄ?Ăme. NemusĂme jĂ věřit nebo se mĹŻĹžeme dostat do situace, kterĂĄ pĹ™edpoklĂĄdĂĄ, Ĺže svĂĄ rozhodnutĂ a svĂŠ diagnĂłzy budeme racionĂĄlnÄ› zdĹŻvodĹˆovat nebo Ĺže budeme vĂ˝sledky vzdÄ›lĂĄvĂĄnĂ sledovat a měřit zmÄ›ny, k nimĹž dochĂĄzĂ.
UkĂĄzka elektronickĂŠ knihy, UID: KOS186133
GRVWDWHþQp
SCHOPNÍ A OCHOTNÍ
NESCHOPNÍ A NEOCHOTNÍ
NESCHOPNÍ, ALE OCHOTNÍ
QHSĜt]QLYp
SĜt]QLYp
99
SCHOPNOSTI
SCHOPNÍ, ALE NEOCHOTNÍ
QHGRVWDWHþQp
Volba témat
POSTOJE
Obrázek 37 Diagram P/S (Podle Vedení lidí, týmů a firem, 3. vydání, Grada, 2008, tabule 23, s. 63)
Veličinami, jež je třeba měřit, jsou tedy jednotlivé výkony a lidské zdroje. V případě výkonu se metriky přímo nabízejí: bývají to zejména různé variace na množství, kvalitu a čas, případně ještě na náklady, ať již vyjádřené přímo (penězi) nebo skrytě (spotřebou paliva, energie, surovin). V případě měření lidských zdrojů jsou veličinami tyto lidské zdroje: vlastnosti, znalosti, dovednosti, postoje. Z nich jsou jednodušším předmětem měření znalosti a lidské fyzické a psychické vlastnosti. Metrikami mohou být třeba vzdálenost (u tělesné výšky) nebo počet bodů (u psychologického nebo znalostního testu). U postojů a dovedností se zdá být funkčním zejména jejich posuzování pomocí určitých škál. Měřítkem je potom číslo, které vystihuje polohu na takové škále. Zásady pro vytváření škál umožňujících měřit lidské zdroje uvádím v knize Řízení podle kompetencí (Grada, 2005) a zejména ve třetím vydání atlasu Vedení lidí, týmů a firem (Grada, 2008, s. 172–181), odkud jsem vybral (a trochu zjednodušil) i příklad, ilustrovaný obrázkem 38. Aby vytváření podobných škál nebylo jen hrátkami bez praktického dopadu, je třeba, aby jim každý uživatel rozuměl a aby s nimi mohl snadno pracovat. Škála na obrázku 38 tomuto požadavku solidně vyhovuje – říká, jak se postoje hodnoceného projevují v jeho chování. Podobně navrhuji škály i pro schopnosti – a zejména dovednosti. Spíše než způsobilosti v nich popisuji nároky, jež na hodnoceného kladou svěřené úlohy. Pro blíže nezasvěceného uživatele (například manažera nadřízeného člověku, jenž má být hodnocen a vzděláván) je srozumitelnější, když má posoudit, zda budoucí účastník vzdělávání má obstát v určité situaci (například jednat s klientem, jehož záměry nejsou
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186133
100
Vzdělåvånà dospělých
6 Âą REÄŒWDYRVW QDGÄœD]HQt ILUP\ VRXNURPt
5 Âą Y\WUYDOi DNWLYLWD SRWÄœHED ]OHSĂŁRYDW
4 ¹ DNWLYLWD GĤUD] QD VSROHKOLYRVW EH] RKOHGX QD SRGPtQN\
3 Âą VDPRVWDWQRVW VSROHKOLYĂŞ YĂŞNRQ Y SÄœt]QLYĂŞFK SRGPtQNiFK
2 ¹ QXWQi SUDYLGHOQi NRQWUROD QHER GĤVOHGQi REÞDVQi NRQWUROD
1 Âą QXWQi VWiOi NRQWUROD D GRKOHG
0 Âą OKRVWHMQRVW QHER SDVLYQt UH]LVWHQFH
ObrĂĄzek 38 Ĺ kĂĄla pro hodnocenĂ loajality, akceptace role a firemnĂ kultury (Podle VedenĂ lidĂ, tĂ˝mĹŻ a firem, 3. vydĂĄnĂ, Grada, 2008, tabule 77, s. 175)
zĹ™ejmĂŠ), neĹž kdyĹž mĂĄ usuzovat, jakĂŠ konkrĂŠtnĂ dovednosti k tomu potĹ™ebuje (a rozhodovat o tom, zda mĂĄ bĂ˝t souÄ?ĂĄstĂ vzdÄ›lĂĄvĂĄnĂ napĹ™Ăklad nĂĄcvik schopnosti vyhodnocovat neverbĂĄlnĂ komunikaci). PĹ™Ăklady rĹŻznĂ˝ch ĹĄkĂĄl uvĂĄdĂm ve Ä?tvrtĂŠ kapitole výťe citovanĂŠ knihy VedenĂ lidĂ, tĂ˝mĹŻ a firem (tabule 76–80). Ĺ kĂĄly pro dovednosti tedy popisujĂ, co mĂĄ absolvent vzdÄ›lĂĄvacĂho programu bez potĂŞà vykonĂĄvat, nenutĂ uĹživatele posuzovat pĹ™edpoklady, jeĹž k tomu vedou. To uĹž je Ăşlohou specialisty, kterĂ˝ mĂĄ vzdÄ›lĂĄvacĂ program pĹ™ipravit. ZajĂmavou otĂĄzkou je rozsah ĹĄkĂĄl. Pokud nÄ›kde ĹĄkĂĄly zavedeme, je běŞnĂŠ, Ĺže se pĹ™irozenÄ› prosadĂ jako nĂĄstroj pravidelnĂŠho hodnocenĂ lidĂ. Proto se praktici z firem Ä?asto pĹ™imlouvajĂ za „krĂĄtkĂŠâ€œ, napĹ™Ăklad Ä?tyĹ™bodovĂŠ ĹĄkĂĄly – vidĂ potĂĹže, kterĂŠ budou mĂt jejich lidĂŠ s tĂm, aby si na vĂce stupĹˆĹŻ zvykli a porozumÄ›li jim. Pro Ăşvahy o vzdÄ›lĂĄvĂĄnĂ jsou vĂ˝hodnĂŠ Ä?lenitÄ›jĹĄĂ, „delĹĄĂ“ ĹĄkĂĄly, napĹ™Ăklad desetistupĹˆovĂŠ (od 0 do 9). Kompromis, tedy sedmistupĹˆovĂĄ ĹĄkĂĄla podobnĂĄ tĂŠ na obrĂĄzku 38, mĹŻĹže vyhovovat obÄ›ma pohledĹŻm, zvlĂĄĹĄtÄ› kdyĹž stupeĹˆ nula znamenĂĄ, Ĺže ĂşÄ?astnĂk měřenĂ˝ zdroj nemĂĄ a nepotĹ™ebuje. Pak zbĂ˝vĂĄ ĹĄest „funkÄ?nĂch stupĹˆĹŻâ€œ, jejichĹž poÄ?et je moĹžnĂŠ pro ĂşÄ?ely hodnocenĂ jeĹĄtÄ› redukovat – napĹ™Ăklad slouÄ?enĂm stupnÄ› 1 a 2 („dostateÄ?nĂ˝ vĂ˝kon pod nÄ›jakou formou kontroly“), 3 a 4 („samostatnĂ˝ spolehlivĂ˝ vĂ˝kon ve standardnĂch situacĂch“) a 5 a 6 („kvalitnĂ vĂ˝kon v nestandardnĂch situacĂch se schopnostĂ bĂ˝t vzorem pro ostatnĂ“). I kdyĹž to nenĂ nutnĂŠ, je velmi vĂ˝hodnĂŠ pouĹžĂvat v celĂŠ firmÄ› pro vĹĄechna měřenĂ lidskĂ˝ch zdrojĹŻ ĹĄkĂĄly se stejnĂ˝m poÄ?tem stupĹˆĹŻ. Je to nĂĄzornĂŠ pĹ™i prezentacĂch, umoĹžĹˆuje to porovnĂĄvat ĂşrovnÄ› lidskĂ˝ch zdrojĹŻ nejen v rĹŻznĂ˝ch Ä?ĂĄstech firmy, ale i pro rĹŻznĂŠ lidskĂŠ zdroje, bez obÄ?as matoucĂch „standardizujĂcĂch“ korekcĂ.
UkĂĄzka elektronickĂŠ knihy, UID: KOS186133