98 / Turismus a veřejná správa
5.1.5 Cíle a opatření Z analytických podkladů byl učiněn závěr, že ČR vyčerpala extenzivní růstové faktory a zařadila se mezi standardní destinace turismu. V letech 1997 a 1998 došlo poprvé k poklesu počtu zahraničních návštěvníků a ke snížení devizových příjmů z turismu. Příčinou tohoto vývoje bylo především „podcenění úlohy veřejného sektoru a přecenění úlohy soukromého sektoru v systému potřeb rozvoje turismu“. [1, s. 9] V návaznosti na výsledky provedené analýzy byly definovány následující priority dalšího rozvoje turismu: 1. rozvoj domácího turismu a zvyšování jeho konkurenceschopnosti, 2. kvalita infrastruktury turismu, 3. nabídka a kvalita základních a doplňkových služeb turismu, 4. tvorba regionálních produktů turismu podporou podnikatelského sektoru, 5. příprava lidských zdrojů, ochrana spotřebitele a jeho bezpečnost. V návrhové části Koncepce jsou stanoveny problémy (cíle) a opatření pro jejich řešení v dělení na sektory: veřejný, podnikatelský a spotřebitelská veřejnost. Pro veřejný sektor byly definovány následující problémy: nedostatečný rozsah státní propagace a informovanosti o ČR v zahraničí, absence strategií rozvoje turismu ve většině regionů, nevyjasněnost kompetencí v odvětví turismu, absence standardního informačního systému turismu, nedostatečná vypovídací schopnost statistiky a nedostatečná spolupráce rezortů, které nepřímo ovlivňují turismus. Řešení problémů ve veřejném sektoru se soustředilo zejména na zahraniční propagaci ČR, tvorbu strategických dokumentů pro nově zřízené kraje a turistické regiony, které územně zasahují do více krajů, vytvoření finančních nástrojů pro realizaci cílů národní a regionální politiky turismu, a to jak z národních zdrojů (Státní program podpory cestovního ruchu), tak z prostředků EU ( Sektorový operační program cestovního ruchu a lázeňství – SOPCR). Dále se soustředilo na vyjasnění kompetencí v souvislosti s etapami reformy veřejné správy a zajištění koncepční spolupráce odpovídajících subjektů jak na národní, tak na regionální úrovni, zajištění standardního informačního systému turismu a kvalitních statistických dat. Specifickým cílem bylo zajištění financování potřeb rozvoje turismu prostřednictví Fondu na podporu rozvoje turismu v ČR. Koncept návrhu pro jeho vytvoření a fungování je součástí Koncepce státní politiky turismu ČR z roku 1999, kterou vláda vzala na vědomí. (Příloha č. 1) „Fond na podporu rozvoje turismu bude státním účelovým fondem. Za hospodaření fondu bude odpovídat Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Činnost fondu, včetně bezplatné informační a poradenské činnosti, budou zajišťovat pracovníci ministerstva (cca 3 osoby). Finanční prostředky bude možné využít jako spoluúčast na projektech se zahraniční účastí (Phare, strukturální fondy EU apod.).“ [1, Příloha č. 5] Pro první rok fungování fondu byly odhadnuty příjmy na 242,1 mil. Kč.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186126
Koncepce státní politiky turismu / 99
Pro podnikatelský sektor byly formulovány problémové okruhy týkající se zejména vysoké daně z přidané hodnoty u služeb odvětví turismu, nedokonalé správy daní a poplatků, zpřísnění podmínek pro legalizaci podnikání v oblasti turismu, zvýšení kvality průvodcovské činnosti a zvýšení úrovně vzdělávání v oblasti turismu v systému odborného vzdělávání. Ve spotřebitelském sektoru byly zaměřeny cíle státní politiky turismu zejména na ochranu spotřebitele – zákazníka cestovní kanceláře – a na zavedení standardizace ubytovacích služeb včetně kontroly. Součástí Koncepce je časový harmonogram realizace jednotlivých opatření s uvedením zodpovědného subjektu za realizaci jednotlivých opatření (Příloha č. 2) s tím, že další postup by měl být předem diskutován s Poradním sborem Ministerstva pro místní rozvoj ČR pro turismus, s mezirezortní komisí turismu a v příslušných podvýborech Parlamentu České republiky. Pro jednotlivá opatření byli stanoveni gestoři a finanční rámec pro realizaci.
5.2 Koncepce státní politiky cestovního ruchu pro období 2002–2007 V pořadí druhá Koncepce státní politiky cestovního ruchu byla zpracována na základě usnesení vlády č. 10 ze dne 3. 1. 2001 k návrhu Metodiky střednědobých koncepcí a v souladu s usnesením vlády č. 713 ze 14. 7. 1999 ke Strategii regionálního rozvoje. V preambuli koncepce se uvádí, že bylo nutné aktualizovat Koncepci státní politiky cestovního ruchu v ČR z roku 1999. Dále je konstatováno, že [2, s. 3] „ Koncepce byla zpracována pro období 2002– 2007, tj. šestileté období, a byla koncipována v souladu s Národním rozvojovým plánem ČR, zejména s jeho sektorovou částí Cestovní ruch a lázeňství, dále rozpracovanou v Sektorovém operačním programu Cestovní ruch a lázeňství.“7 Pro koncepci bylo zpracováno hodnocení vlivů na životní prostředí a do realizace koncepce byly implementovány cíle strategie ochrany životního prostředí. Dle autorů koncepce jsou „cíle a opatření Koncepce stanoveny s ohledem na skutečnost, že turismus je významným faktorem rozvoje regionů včetně těch, které jsou hospodářsky a sociálně problémové“. [2, s. 3] Koncepce rovněž vychází z úkolů Strategie regionálního rozvoje a respektuje regionální aspekt a význam turismu.
7 Důvod pro stanovení období platnosti Koncepce, které není v souladu s plánovacím obdobím EU, je nejasný a nepochopitelný.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186126
100 / Turismus a veřejná správa
5.2.1 Širší rámec politiky turismu8 Období přípravy a realizace koncepce je obdobím zásadních změn v územně správním uspořádání ČR a zároveň obdobím přípravy na vstup do Evropské unie. Po zahájení koncepční činnosti státu v roce 1999 v oblasti turismu a snaze vytvořit legislativní, finanční a monitorovací systém a standardní nástroje politiky turismu, se už v roce 2002 dostává turismus opět do pozice, kdy si „musí pomoci sám“. V úvodu dokumentu je hodnocena poměrně kladně míra naplnění cílů předcházející Koncepce z roku 1999. Rozebereme-li však naplnění jednotlivých cílů podrobněji, výsledek není příliš optimistický. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR sice zpracovalo doporučení pro činnosti v oblasti turismu na úrovni krajských úřadů a seznámilo s nimi hejtmany jednotlivých krajů, ale v jednotlivých krajích řeší problematiku turismu různé odbory (odbor regionálního rozvoje, odbor kultury, odbor cestovního ruchu). Toto nesystémové opatření je jednou z hlavních příčin nekoordinovaného postupu (o partnerství nelze vůbec hovořit) při realizaci politiky turismu v základních územních článcích, kterými jsou turistické oblasti a regiony. Mezirezortní komise na úrovni vedoucích pracovníků věcně příslušných rezortů byla ustavena, ale v zápětí byla rozhodnutím ministra pro místní rozvoj č. 25/2001 ze dne 29. 3. 2001 zrušena a její činnost nahrazena dvoustrannou spoluprací. V hodnocení naplnění cílů Koncepce z roku 1999 se konstatuje, že byla posílena role ČR v mezinárodních organizacích turismu, jejichž je ČR členem9, což ovšem nemá žádné konkrétní, viditelné a pro praxi turismu použitelné dopady. S výstupy jednání mezinárodních organizací se v praxi ČR téměř nepracuje a v odborných časopisech či na stránkách veřejnoprávních institucí zodpovědných za odvětví turismu nejsou publikovány ani zásadní materiály zpracovávané těmito organizacemi. Pro zvýšení propagace a podpory marketingu ČR jako destinace turismu byly rozšířeny aktivity agentury CzechTourism, přičemž je konstatováno, že zkvalitnění této činnosti je úkol trvalého charakteru a je závislý na úrovni řízení a objemu finančních prostředků pro její činnost. Pro vytvoření, realizaci a správu integrovaného informačního systému bylo na základě výběrového řízení (červen 2000) vybráno konsorcium firem BEDY Travel.10 V krajích nebyly zřízeny marketingové organizace, jak je to běžné v zahraničních destinacích, které by spolupracovaly s agenturou CzechTourism a staly se mezičlánkem a koordinátorem marketingu mezi jednotlivými úrovněmi řízení turismu. Paradoxem je i ten fakt, že zatímco propagaci (marketing se ve většině případů českých destinací zatím neprovádí) řeší krajský úřad, koordinátorem agentury CzechTourim je v daném území jiný subjekt, který často z nejrůznějších příčin s krajským úřadem spolupracuje jen okrajově. Pro zlepšení statistiky a získání dat vypovídajících o skutečných výkonech turismu byla zahájena spolupráce s věcně příslušnými subjekty při přípravě satelitního účtu turismu za 8 V této podkapitole jsou uvedeny doplňující komentáře z praxe. 9 ČR se stala v roce 1999 členem Výkonné rady UNWTO. 10 Integrovaný informační systém dosud vytvořen není.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186126