Někdo jiný (Ukázka, strana 99)

rodinný majetek – její dědictví – rozfrcali, začínala od nuly, jejího muže zabásli hned, jak začaly procesy, peníze a movitý majetek jí zabavili, začla tedy znovu (od nuly), nakonec zatkli i ji, rok ji drželi ve vězeních a internačních táborech a ona to všechno obrátila proti sobě, zlomilo to její důvěru ve vlastní rozhodnutí. Každá její volba, tedy i já, a já zejména, byla trestem, který sama sobě ukládala za mystické provinění, jehož se nikdy nedopustila. Jako bychom oba pokračovali v našich vězeňských životech, teď už společně, neboť jsme neznali nic než vězení a cítili se doma jedině ve vězeňské existenci. Nalezli jsme jeden druhého, jako se lidé nalézají ve vězení: náš vztah byl vězeňskou solidaritou, onou odkázaností jednoho na druhého, připravenou přestát nejednu tvrdou zkoušku, bez budoucnosti. Ale to je pouhý popis, formulace, interpretace, a interpretace je nutně vždy jen krajina namalovaná pro třetí dimenzi: vždy bude postrádat ono nevyřknutelné tajemství, specifický, uzavřený svět dvou lidí, lišící se od světa všech ostatních. Najednou si uvědomím, že tento svět už neexistuje, že na něj mám maximálně vzpomínky. Tyhle vzpomínky jsou však už jen mými vzpomínkami, jejich potvrzení, doklad, druhou dimenzi bych už hledal marně: snad ani nebyla pravda, že jsem žil, snad nebyla pravda vůbec nic. Odešla a vzala s sebou větší kus mého života, dobu, kdy jsem zahájil a dovršil proces tvorby, i dobu, během níž jsme se – žijíce v nešťastném manželství – tak moc milovali. Naše láska byla jako hluchoněmé dítě, řítící se s rozesmátou tváří a rozpaženýma rukama, jehož pusa se pomalu křiví k pláči, protože mu nikdo nerozumí a protože nenachází cíl svého úprku. Přicházím na to a takřka se mi točí hlava z té jistoty, že se minulost během jediného okamžiku může skutečně proměnit v to, čím je nazývána: v to, co pominulo, v opuštěné skladiště prastarých krámů, 98

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS185509

zážitků, hlasů a obrazů, které se už zcela odpoutaly od svých živoucích zdrojů, od života, jenž je kdysi stvořil a po nějaký čas je udržoval neporušené. Má historie ze mě spadla: zmocní se mě náhlá porucha rovnováhy, jako člověka, který zabloudil a mezi minulostí a budoucností klouže z času ven. Časem se zmátořím z tohoto zhroucení a budu následovat ono houževnaté volání, hlas, který mě zpoza šedé mlhy, jež mě teď obklopuje, zavolá k novému životu. V tuto chvíli však, nic nevěda a nechápaje, jako bych stál na prahu života a smrti, s tělem nahnutým kupředu, ke smrti, otáčím hlavu ještě zpátky, směrem k životu, zdvihaje váhavě nohu ke kroku. Kudy vyšlápne? To není podstatné, neboť ten, kdo vykročí, už nebudu já, ale někdo jiný…

99

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS185509

Simon Mawer DĂ­vka, kterĂĄ spadla z nebe

€‘ˆ€Â? ”“‘Ž ‰„ Â?€Â?ó‹ Î’Â?†‹ˆ­€Â?ÂŠÂ€ĹŒ Â?€Â?ó‹ ‘€Â?‚Ž”™Š€Ĺ? „ Â“ĂĄÂ„Â“Ă‚ÂŒ ‘Ž‚„ ÂƒÂ‘Â”Â‡Â˛ ’•´“Ž•² Â•Â˘Â‹ÂŠÂ˜ ‰ˆ ŒˆŒŽ ‰ˆÂ?² Â?‘¢•´ pro jejĂ­ perfektnĂ­ znalost francouzätiny naverbuje francouzskĂĄ sekce britskĂ˝ch zvlåätnĂ­ch jednotek a Marian ’„ ™€­Â?„ Â?ĂĄÂˆÂ?‘€•Ž•€“ Â?€ Â•ĂšÂ’Â€ÂƒÂ„ÂŠ • ŽŠ”Â?Ž•€Â?² ‘€Â?‚ˆˆĹ? Α´‡„Œ Â?¢‘Ž­Â?²‡Ž Â•ĂšÂ‚Â•ÂˆÂŠÂ” ’„ Â?€”­Â ™€‚‡¢™„“ ’„ ™ ‘€Ŀ Â?Â´ÂŒÂˆĹŒ •Ú ”äÂ?ˆÂ?€Œˆ € Â•Â˜Â’Ă‚Â‹Â€Â­ÂŠÂ€ÂŒÂˆĹŒ Â’Â?¢ä„“ …˜™ˆ‚ŠŽ” ™¢“´Þ i drsnĂŠ metody vĂ˝slechu, skĂĄkat padĂĄkem a pohybovat ’„ • ”“€‰„Â?Ă‚ • Â™Â„ÂŒÂˆĹŒ Šƒ„ ’“„‰Â?´ Â?„ „™Â?„­Â?Ă‚ ‰€ŠŽ ŽŠ”Â?€Â?Äż ti mohou bĂ˝t kolaboranti nebo zdĂĄnlivĂ­ spojenci. JejĂ­

UkĂĄzka elektronickĂŠ knihy, UID: KOS185509