Informační zdroje v odborné literatuře (Ukázka, strana 99)

I NFORMA Č NÍ ZDR OJE V ODBORNÉ LITERATUŘE

Třídění se od roku 2006 aktualizuje každé tři roky, čímž reaguje na nejnovější poznatky vědy a techniky (evropské patentové třídění je aktualizováno prakticky denně, aby rešeršéři patentového úřadu měli zachycen v třídění aktuální stav techniky). Poslední aktualizace, v pořadí devátá, platí od roku 2009 (Int. Cl.9). Podobné třídicí systémy jako MPT jsou zpracovány i pro průmyslové vzory a ochranné známky – například: § Mezinárodní třídění pro průmyslové vzory (tzv. Locarnské třídění, zahrnující 99 tříd), § Mezinárodní třídění výrobků a služeb pro účely zápisu ochranných známek (42 tříd).

Mezinárodní patentové třídění se obvykle používá: § při průzkumu novosti autorem vynálezu nebo pracovníky ÚPV, § při sestavování patentové rešerše na stav techniky, „patentovou čistotu“, pro sledování vývojových trendů v oboru nebo při sledování patentové aktivity konkurence či konkrétní konkurenční firmy, § při kompletaci a doplňování rešerše z knižní a časopisecké literatury o patenty, § při zjišťování stavu právní ochrany, respektive patentové priority obvykle v konkrétní zemi, kde se předmět patentu zamýšlí chránit.

5.2.1.3 Užitné vzory Užitný vzor (někdy uváděný pod názvem malý patent) je forma ochrany nových technických řešení, přesahujících pouhé odborné dovednosti a průmyslově využitelných. Jedná se tedy i o ochranu vynálezů, lišící se od ochrany patentu v tom smyslu, že řešení má nižší vynálezeckou hodnotu nebo má časově omezený ekonomický účinek. Rozdíl spočívá především v absenci pojmu vynálezecká činnost a v systému řízení o přihlášce užitného vzoru. Úřadem průmyslového vlastnictví je zkoumána a stvrzována novost předmětu užitného vzoru, přihláška se podrobí formálnímu průzkumu a poté se užitný vzor registruje. O registraci se vydá osvědčení. Výluky z ochrany jsou shodné jako u vynálezů. Užitnými vzory nelze chránit technologie (ty lze chránit pouze patentem), nové odrůdy rostlin, nová plemena zvířat, ani biologické produkční mikroorganizmy.

Platnost užitného vzoru v České republice je čtyři roky ode dne podání přihlášky, tuto platnost lze dvakrát o tři roky prodloužit, to znamená, že maximální doba platnosti činí 10 let. V roce 2006 bylo v ČR zapsáno 1 085 užitných vzorů.

98

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS185389

PRIMÁRN Í I NF ORM AČN Í Z DROJ E

Zajímavý je institut odbočení, který dává přihlašovateli vynálezu možnost jednosměrně přeměnit svoji původní přihlášku vynálezu na přihlášku užitného vzoru (respektive podat obě přihlášky na stejné řešení) s uplatněním původního práva přednosti. Bližší podrobnosti jsou uvedeny ve výše uvedeném zákoně o užitných vzorech [44].

5.2.1.4 Průmyslové vzory Průmyslovým vzorem se rozumí především vnější úprava výrobků (vzhled), která je nová a průmyslově využitelná. Jedná se tedy o design čili estetické řešení vnějšího vzhledu či plošné úpravy výrobku nebo jeho části, spočívající především ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů samotného výrobku nebo jeho zdobení. Jde o vizuálně vnímatelnou vlastnost či složku výrobku. Dále se průmyslovým vzorem rozumí průmyslově nebo řemeslně vyrobený předmět včetně součástek určených k sestavení do jednoho složeného výrobku, obal, úprava, grafický symbol a typografický znak, s vyjímkou počítačových programů. Základními podmínkami průmyslového vzoru jsou: § Novost – průmyslový vzor nesmí být přede dnem priority znám z veřejně dostupných pramenů, zejména zobrazen nebo popsán ve veřejně dostupných tiskovinách, veřejně využíván, vystaven, přednesen nebo předveden. Novost zjišťuje výhradně ÚPV s důrazem na individuální povahu průmyslového vzoru. § Průmyslová využitelnost – řešení lze kdykoli volně reprodukovat, tj. opětovat jejich výrobu nebo využití. Průmyslovým vzorem mohou být i díla užitného umění.

Průmyslovým vzorem nemůže být: § technické a konstrukční řešení, § přenesení známé vnější úpravy výrobku na výrobek jiného druhu nebo úprava vytvořená zvětšením nebo zmenšením známé vnější úpravy výrobku, § záměna materiálu pro vnější úpravu výrobku, § architektonické řešení stavby (podléhá autorskému právu), § vnější úprava výrobku zjistitelná jen při zvláštní pozornosti, § barva, není­‑li jí využito ve spojení s tvarem, obrysem nebo kresbou.

Nedílnou součástí popisu průmyslového vzoru je fotografie nebo výkres.

99

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS185389

I NFORMA Č NÍ ZDR OJE V ODBORNÉ LITERATUŘE

Platnost osvědčení na průmyslový vzor je pět let a lze jej nejvýše čtyřikrát prodloužit o dalších 5 let. Maximální doba ochrany průmyslového vzoru je tedy 25 let. V roce 2006 bylo v ČR zapsáno 576 průmyslových vzorů.

Pro ochranu průmyslových vzorů v EU byl vytvořen nový institut umožňující získat ochranu průmyslového vzoru na celém území EU. Základní informace jsou uvedeny v nařízení Rady (ES) č. 6/2002. Nařízení vytváří jednoduchý a nenákladný systém komunitární ochrany průmyslových vzorů existující paralelně vedle systémů národních a nezávisle na nich. Podmínky a doba ochrany průmyslového vzoru Společenství jsou v podstatě shodné s podmínkami ochrany průmyslového vzoru v ČR. 5.2.1.5 Topografie polovodičových výrobků Topografií polovodičového výrobku (dále jen topografií) se podle zákona č. 529/1991 Sb., o ochraně polovodičových výrobků, rozumí série jakkoli zafixovaných nebo zakódovaných vzájemně souvisejících zobrazení, znázorňující trojrozměrné trvalé uspořádání vrstev, z nichž se polovodičový výrobek skládá, přičemž každé zobrazení znázorňuje vzor jedné vrstvy polovodičového výrobku nebo jeho části, popřípadě povrchu polovodičového výrobku v jednotlivých stupních jejich výroby nebo jeho částí.

Polovodičovým výrobkem se rozumí konečná nebo mezitímní forma mikroelektronického výrobku, který je určen k plnění elektronické funkce a který se skládá ze základního tělesa obsahujícího vrstvu polovodičového materiálu a opatřeného alespoň jednou vrstvou vodivého, izolačního nebo polovodičového materiálu v předem daném uspořádání.

Chráněny mohou být topografie, které jsou výsledkem tvůrčí činnosti původce a které nejsou v průmyslu polovodičových výrobků běžné. Zákon vymezuje předmět ochrany negativně tím, že stanovuje, že ochrana se nevztahuje na technologii užitou při vytváření topografie nebo výrobě polovodičového výrobku ani na informace uložené v tomto výrobku. Je­‑li například čip vybaven určitým programem, pak ochrana se na tento program nevztahuje. Program však může být sám o sobě chráněn například autorským právem za podmínky, že je autorským dílem.

Ochrana topografií se provádí zápisem topografie do státního rejstříku na základě přihlášky podané ÚPV. Řízení o přihlášce provádí ÚPV na základě registračního principu a nezkoumá materiální podmínky ochrany. Doba tr‑ vání ochrany končí uplynutím 10 let od konce kalendářního roku, v němž ochrana vznikla. Ochrana topografie je především ochranou před neoprávněným kopírováním. Účinky ochrany se však nevztahují na tzv. reverzní 100

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS185389