Marketing symfonických orchestrů (Ukázka, strana 99)

98

Návštěvníky koncertů MFO odrazuje vysoká cena vstupného (v tabulce nejvyšší průměrná hodnota), za ní následuje nedostatečné zázemí místa koncertu. Ryze subjektivní faktor - to, že respondenti nemají na koncert s kým jít, se umístil na třetím místě. Méně respondentům vadí případné dlouhé trvání koncertu, absence průvodního slova a nejméně vadí nutnost dodržet společenské konvence. Ženám o něco více vadí vysoká cena vstupného a dlouhé trvání koncertu než mužům. Vysoká cena a to, že nemají s kým jít, vadí neabonentům, zatímco nedostatečné zázemí místa koncertu spíše abonentům.

Starším i mladým respondentům v Olomouci spíše vadí vysoká cena vstupného, mladým kromě toho vadí i to, že nemají s kým jít, částečně také nutnost dodržet společenské konvence. Mladší respondenti jsou obecně v hodnocení všech faktorů kritičtější. I zde až polovina respondentů z nejvyšších věkových skupin na některé otázky vůbec neodpověděla. Všechny faktory jsou hůře hodnoceny vysokoškoláky, rozdíly však nejsou příliš výrazné. Respondentům s profesním hudebním vzděláním více vadí vysoká cena vstupného i nutnost dodržovat společenské konvence, méně jim vadí dlouhé trvání koncertu i absence průvodního slova. Rozdíly v postojích abonentů jednotlivých cyklů nejsou průkazné, zajímavé například je, že všechny faktory jsou nejhůře hodnoceny abonenty cyklu D (pro podrobnosti viz Bačuvčík, 2010).

Celkem Špatné zázemí koncertního sálu Vysoká cena vstupného Absence průvodního slova Nemám s kým jít Dlouhé trvání koncertu Nutnost dodržet společenské konvence

OL ZL OL ZL OL ZL OL ZL OL ZL OL ZL

Ø 2,52 3,00 2,67 2,54 2,01 2,19 2,20 2,25 2,12 2,04 1,98 1,69

1 22,0% 11,9% 22,8% 19,6% 42,3% 36,0% 35,4% 33,3% 36,9% 36,5% 40,6% 51,3%

2 14,9% 15,1% 13,6% 18,5% 8,2% 11,9% 9,4% 10,8% 11,4% 14,0% 9,7% 5,8%

3 22,0% 15,9% 22,5% 21,7% 14,6% 10,8% 16,3% 9,0% 21,5% 12,7% 16,3% 4,5%

4 10,4% 11,1% 10,1% 6,3% 4,7% 5,6% 6,9% 4,0% 6,9% 5,3% 5,0% 2,6%

5 6,2% 14,0% 11,4% 8,5% 6,4% 9,3% 6,7% 11,1% 3,7% 5,3% 4,2% 6,6%

Neuv.

24,5% 26,2% 19,6% 25,4% 23,8% 26,5% 25,2% 31,7% 19,6% 26,2% 24,3% 29,1%

Poč.

404 378 404 378 404 378 404 378 404 378 404 378

Tabulka 79 - Faktory odrazující od návštěvy v jednotlivých městech

Všechny faktory, které se umístily ve zlínské části výzkumné sondy na prvních třech místech v „nelibosti“ respondentů, souvisejí se sídlem FBM. Do konce roku 2010 sídlila filharmonie v Domě umění, který byl vystavěn ve 30. letech 20. století jako Památník Tomáše Bati. Sál měl špatnou akustiku, jeho skleněné stěny nebyly sto odfiltrovat ani hluk z ulice, nemluvě o nedostatečném zázemí včetně možností parkování. Pokud se vrátíme k vyhodnocení otázek, nejvíce dle výsledků respondentům vadí špatné zázemí koncertního sálu (například zázemí toalet), dále vadí špatné možnosti parkování (celkové hodnocení 2,97) a nedostupnost místa (celkové hodnocení 2,88; oba tyto faktory byly zařazeny pouze ve Zlíně a do tabulek v této studii nejsou zahrnuty; pro podrobnosti viz Bačuvčík, 2010). Teprve na dalších místech skončily faktory organizační či subjektivní - vysoká cena vstupného, to, že respondenti nemají na koncert s kým jít, absence průvodního slova a případná

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS185286

Marketing symfonických orchestrů

99

nutnost společenského oděvu. Nejvýznamnější rozdíl mezi hodnocením mužů a žen je právě u nutnosti společenského oděvu, která mužům vadí více. Pokud se týká rozdílů mezi abonenty jednotlivých řad, abonentům řady C více vadí absence průvodního slova (zcela nebo spíše vadí 18 % respondentů), naopak se jim nestává, že by na koncert neměli s kým jít, abonentům řady B relativně nejvíce vadí vysoká cena vstupného a nedostupnost místa koncertu. Špatné zázemí koncertního sálu ve Zlíně a jeho dostupnost včetně možnosti parkování nejvíce vadí generaci padesátníků, což jsou pravděpodobně lidé, kteří jsou již zvyklí na jiný standard a ze kterých se bude brzy rekrutovat hlavní cílová skupina FBM, naopak méně to vadí starším lidem. Vysoká cena vstupného, dlouhé trvání koncertu, nutnost společenského oděvu a to, že nemají s kým jít, zase více vadí mladým lidem. Největší rozdíly z hlediska věku jsou opět ve snižující se ochotě starších respondentů (zejména nad 70 let) na tyto otázky vůbec odpovídat.

Dá se říci, že v olomoucké části výzkumné sondy byly ve všech aspektech kritičtější občasní návštěvníci koncertů než návštěvníci častí, až na faktory „nutnost dodržet společenské konvence“, kde jsou výsledky všech skupin podobné, a „vysoká cena vstupného“, kde je hodnocení častých i občasných návštěvníků podobné, zatímco skupina průměrně častých návštěvníků je v tomto ohledu méně kritická. Ve zlínské části výzkumné sondy je především srovnání problematické, poněvadž do skupiny častých návštěvníků zde spadá pouze devatenáct osob. Přesto se zdá, že častí návštěvníci jsou zde kritičtější ke „špatnému zázemí koncertního sálu“, „špatným možnostem parkování“ a „nedostupnosti místa“. O „vysoké ceně vstupného“ platí to, co bylo řečeno u olomoucké části výzkumné sondy, zlínským častým návštěvníkům možná kromě toho více vadí i „absence průvodního slova“ a „dlouhé trvání koncertu“, byť zde jsou výsledky spíše neprůkazné.

Většina faktorů je ve zlínské části výzkumné sondy hůře hodnocena vysokoškoláky, rozdíly však nejsou příliš výrazné. Respondentům s profesním hudebním vzděláním méně vadí špatné možnosti parkování, avšak více vadí nedostupnost místa a vysoká cena vstupného. Více jim také vadí dlouhé trvání koncertu a nutnost společenského oděvu (zřejmě vliv skupiny mladých lidí). Veškeré rozdíly však nejsou natolik významné na to, aby podstatným způsobem změnily pořadí faktorů v jednotlivých segmentačních skupinách.

V Brně a Ostravě byla respondentům položena otevřená otázka v tomto znění: „Existuje něco, co Vás dokáže odradit od návštěvy koncertu FB/JFO, nebo co byste FB/JFO vytkli? Prosím, napište:“ Možnosti napsat výtku či připomínku využilo v Brně 286 respondentů (33,2 %). Kromě subjektivních nebo neovlivnitelných faktorů (nemoc, počasí) míří asi nejvíce výtek k častému zařazování skladeb současných autorů, dlouhým skladbám (Mahler), málo skladbám českých autorů (Smetana), špatným možnostem parkování, špatné akustice některých sálů a pozdním začátkům koncertů. Řada respondentů poukazuje na nevhodné chování a oblečení některých (mladých) diváků, ale také samotných účinkujících (vadí např. kalhoty u dam, sólisté bez fraku apod.). Vyskytuje se zde také několik kritických invektiv vůči šéfdirigentovi (v dané době Petr Altrichtr). Na druhou stranu řada respondentů napsala, že nemají co vytknout, nebo naopak Filharmonii Brno

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS185286

100

pochválili. Dalo by se obecně říci, že v připomínkách se projevil velmi konzervativní pohled návštěvníků, kteří mají představu o „tradiční“ podobě koncertu a vadí jim jakákoliv odchylka. Samozřejmě to ale neznamená, že by to tak nutně vnímala většina posluchačů, protože každá námitka se v odpovědích vyskytovala pouze několikrát.

V ostravské části výzkumné sondy využilo možnosti napsat výtku či připomínku 154 respondentů (56,2 %). Kromě subjektivních nebo neovlivnitelných faktorů (nemoc, počasí) také zde míří asi nejvíce výtek k častému zařazování skladeb současných autorů, špatnému režimu klimatizace, přílišné délce koncertů a absenci květinových darů pro sólisty. Nechybí zde ani výhrady proti dirigentům (šéfdirigentu Theodore Kucharovi a zejména proti Petru Kotíkovi za uvádění soudobé hudby). Někteří respondenti požadují dřívější konec koncertů kvůli dopravě, jiní ovšem píší, že někdejší začátky v 19:30 (nyní koncerty začínají v 19:00) byly lepší. Opět zde nechybí několik pochvalných připomínek (pro úplný výpis všech připomínek viz Bačuvčík, 2010).

3.3.13 Spokojenost s nabídkou koncertů ve městě V tabulkách jsou shrnuty odpovědi respondentů na otázku „Považujete nabídku koncertů vážné hudby v Brně/Olomouci/Zlíně/Ostravě za dostatečnou?“. Otázka byla koncipována jako uzavřená s variantami odpovědí uvedenými v levém sloupci tabulek.

Nejspokojenější jsou respondenti v Olomouci, kde nabídku za dostatečnou nebo spíše dostatečnou považuje více než osm z deseti respondentů a za nedostatečnou desetina respondentů. Podobně je tomu v Ostravě, kde je ovšem více spíše spokojených než zcela spokojených. O něco méně spokojení jsou respondenti v Brně, kde na tuto otázku také více z nich neodpovědělo, a nejméně spokojení jsou respondenti ve Zlíně, kde celá desetina z nich tuto otázku vůbec nedokáže posoudit.

Pokud srovnáme výsledky v Brně a ve Zlíně, ukazuje se, že spokojenost ve Zlíně není o tolik nižší, což je v kontrastu s reálnou nabídkou koncertů vážné hudby v obou městech, která je ve Zlíně ve skutečnosti velmi nízká. Znamenalo by to, že návštěvníci filharmonie ve Zlíně vlastně ani víc koncertů nepožadují, nabídka tedy odpovídá poptávce, nebo se o vážnou hudbu vlastně až tak nezajímají, čemuž by nasvědčovalo procento lidí, kteří se k otázce nedokázali vyjádřit.

O něco spokojenější jsou obecně ženy než muži, spokojenost (a schopnost vůbec na tuto otázku odpovědět) narůstá s věkem respondentů, nejmladší respondenti jsou zpravidla nejkritičtější. Názory častých a občasných návštěvníků na tuto otázku se v jednotlivých městech poměrně významně liší. Obecně platí, že občasní návštěvníci ve větší míře tuto otázku nedokáží posoudit. V Brně jsou častí návštěvníci spokojenější než občasní, v Olomouci jsou všechny skupiny poměrně hodně spokojené a ve Zlíně jsou naopak častí návštěvníci spokojení méně (je zde nicméně problém s malým počtem respondentů v této skupině). Také v Ostravě jsou častí návštěvníci koncertů spokojení spíše o něco méně.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS185286