a trámů popraviště českých pánů, františkáni po té šlachtě na Staroměstském rynku koupili celé popraviště a udělali z něj schody. Ale já se raději podívám někam nad Smíchov, říkají, že tam někde v šlechtické zahradě je pavilón, kde v podlaze je knoflík, na který když šlápnete, tak se rozevře stěna a vyjede vosková figurína, docela podobná té, kterou popisuje Jurij Tyňanov ve Voskové figuře, kde šestiprstý kripl za měsíční noci v kunstkomoře omylem šlápl na knoflík a vyjel sedící voskový car a prstem kriplovi pohrozil. Ale já nepůjdu nikam, mně stačí a bude stačit zavřít oči a všechno vidím ještě přesněji, než to je ve skutečnosti. Raději piju desítečku a dívám se na proudící chodce, mají obličeje jako záhony macešek, všichni dbají na svoje šaty a košilky, já když jsem byl mlád, míval jsem o sobě krásné představy, jeden čas jsem si myslel, že zkrásním, když si koupím kristusky, tenkrát moderní střevíce jen z pásků a přezek, věděl jsem, že k těm střevícům musím mít fialové ponožky, maminka mi je upletla, a když jsem poprvně vyšel v těch sandálech a dal jsem si rande s Mančinkou z dolní hospody, ač bylo úterý, napadlo mne, zda ve skříňce našeho fotbalového mužstva není už sestava? A tak jsem stál před skříňkou, prohlížel jsem si kování klíčové dírky, pak jsem vykročil blíž, abych si přečetl sestavu, četl jsem ale sestavu z minulého týdne, a když jsem vykročil ještě blíž, cítil jsem, jak tím levým střevícem jsem šlápl do něčeho hrozného a mokrého, přečetl jsem s předstíraným zájmem všechny sestavy dvakrát a pak ještě jednou a pořád jsem nenašel sílu, abych se podíval na to, v čem stojím, znova jsem četl sestavy, a víc a víc jsem si uvědomoval, že to něco hrozného mi teď oblilo celý ten střevíc. A podíval jsem se na náves, tam vyšla z vrátek moje Mančinka, a já jsem se podíval a opravdu bylo to, čeho jsem se bál, stál jsem v psím hovně, rozepnul jsem přazku, vyzul fialovou ponožku, utekl jsem s jedním střevícem za humna do polí a tam jsem přemýšlel, zda mne osud dopředu nevaruje, protože už tenkrát jsem chtěl jít pracovat tam, kde jsou staré knihy... Od výčepu jsem si
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS185275