Následující obrazy spojují archetypy a tím je emoce starosti/přemýšlivosti zrušena: • Strom roste ze země a využívá ji. • Tráva se pevně zakoření v hlíně a živí se z ní. • Had šplhá vzhůru po kmeni a větvích do koruny stromu. • A další.
Pohádky, které uzdravují emoci starosti/přemýšlení Obraťme se, stejně jako v dřívější kapitole, ke klasické pohádce Tři zlaté vlasy děda Vševěda neboli k pohádce O Plaváčkovi. I zde najdeme v podobě obrazu návod, jak překonat emoci přemýšlení/starostlivosti. Plaváček měl při svém emocionálním dozrávání za úkol překonat několik pocitů. Jeden pocit jsme probírali – rozuzlení Plaváčkovy životní úzkosti bylo nalezeno v podobě převozníka na černém moři. Ztotožníme-li se jako dítě/posluchač pohádky s pocity Plaváčka, zjistíme toto: Plaváček řešil ve své mysli situaci zkoušeného člověka a byl kvůli neustále se vracejícím a opakujícím myšlenkovým obrazům emocionálně nedospělý. Když byl tedy králem přinucen vydat se na pouť za dědem Vševědem, dostal se do situace, která konečně uzdravovala jeho životní pocit. Potom přišel k nějakému městu, ale bylo sešlé a smutné. Před městem potkal stařečka, měl v ruce hůl a sotva lezl. „Pozdrav pánbůh, šedivý stařečku!“ „Dejž to pánbůh, pěkný mládenečku! Kam tudy cestou?“ „K dědu Vševědu pro tři zlaté vlasy.“ „Aj, aj, na takového posla tu dávno čekáme. To tě hned musím dovést k našemu panu králi.“ Když tam přišli, řekl král: „Slyším, že jdeš s poselstvím k dědu Vševědu. Měli jsme tu jabloň a ta nesla mladicí jablka. Když někdo jedno snědl, třeba nad hrobem, omládl zas a byl jako jinoch. Ale dvacet let nenese jabloň ovoce žádného. Slíbíš-li mi, že se děda Vševěda zeptáš, je-li nám jaká pomoc, odměním se ti královsky.“ Plaváček slíbil a král ho milostivě propustil.5 5 Erben, K. J.: Zlatá kniha pohádek. Fragment, Praha 2009, s. 42.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS184454