„Jistě to nevíme,“ řekl McCabe, „ale sexuální sadisté jsou skoro vždycky muži. Dokud nebudeme mít vážný důvod se domnívat, že je to jinak, řekl bych, že bychom měli hledat muže.“ „Třetí učitel biologie je muž,“ řekl Fraser. „Jmenuje se Tobin Kenney. Ještě jsme ho nevyslechli. Je mu něco přes dvacet a na školu přišel před třemi lety. A ještě něco. Je taky pomocným trenérem dívčího fotbalového týmu.“ „OK.“ řekla Maggie. „To znamená, že ho Katie znala. A taky mu asi věřila.“ „Ona byl členkou fotbalového týmu?“ zeptal se Fortier. „No jistě,“ řekl Tom Tasco. „A jakou. Nejlepší hráčka loňského ročníku. Kenney ji určitě znal, a tudíž by mohl být potenciálním pachatelem. Znalosti na to má.“ „Je na vašem seznamu majitelů Lexusů?“ zeptal se McCabe. „Ne,“ řekl Fraser a listoval přitom seznamem. „Nevím, čím jezdí.“ „To ho nevylučuje,“ řekla Maggie. „V žádném případě ho to nevylučuje.“ Přestože mluvila vyrovnaným hlasem, McCabe cítil, jak se jí zmocňuje dychtivost. Byla jako lovecký pes, když zachytí stopu a nemůže se dočkat, až se po ní pustí. Jemu samotnému se to taky mnohokrát stalo. Zatím se zdálo, že je to slabá možnost, ale možná ta stopa někam povede. „Dobře,“ řekl McCabe. „Maggie a já si někdy později prověříme toho pana Kenneyho.“ „Ještě něco?“ zeptal se Frasier. „Ano. Dvě věci,“ řekl McCabe. „Zaprvé, Maggie už dostala pitevní zprávu.“ Maggie začala odměřeně: „Terri Mirabitová tady píše, že v Katiině těle se nenašla žádná stopa po anestetiku. Když ji vrah začal rozřezávat, byla při plném vědomí. Pravděpodobně svázaná a s roubíkem v puse.“ Kolem stolu se všichni otřásli. Nikdo nic neříkal. Mlčení přerušil Fortier. „Říkal jsi, Miku, že jsou tu dvě věci. Co je ta druhá?“ „Mluvil jsem s jedním detektivem v Orlandu na Floridě. Vypadá to, že Katie nebyla první obětí našeho vraha.“ Zopakoval jim svůj rozhovor s Aaronem Cahillem. Řekl jim, že stejně jako Katie Duboi sová a Lucinda Cassidyová byla Elyse Andersenová mladá, blonďatá 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS184164
sportovkyně. „Nevěřím moc na náhodu. Myslím, že když najdeme vraha Katie Duboisové, najdeme i Lucindu – ale nemáme moc času. Katie zabil asi týden po tom, co ji unesl. Stejně tak Andersenovou. Cassidyová byla unesena v pátek. Tak si to spočítejte.“ „Podívejme se nejdřív na shodné prvky mezi Katie a Cassidyovou. Kam chodily cvičit. Kde si kupovaly oblečení. Kam chodily na pizzu. Ke kterým chodily lékařům. Musíme najít lidi, kteří mohli znát obě dvě. Potřebujeme cokoliv, co by mohly mít společného. „Taky, protože nevíme, kolik znetvořených těl může ještě být někde zahrabaných, chci, abychom znovu prošli všechny zprávy o pohřešovaných mladých, světlovlasých sportovkyních, řekněme mezi dvaceti a třiceti lety, které zmizely od roku 2002. Jacku, toho se ujmeš ty. Nejdřív zkontroluj naše záznamy, a potom záznamy z ostatních policejních oddělení v Nové Anglii. Podívej se, co nám může poskytnout FBI.“ „Duboisová byla z Portlandu,“ řekla Maggie. „A Cassidyová taky. Jestli je to stejný člověk, který zavraždil Andersenovou, možná že se z Floridy přestěhoval sem na sever. Musíme prověřit seznamy zaměstnanců nemocnic a zjistit, jestli se v posledních třech nebo čtyřech letech přistěhovali nějací chirurgové z Floridy. Pak to můžeme rozšířit na další lékaře.“ „Je tu problém s ochranou osobních údajů,“ řekl McCabe. „Abychom se dostali k seznamům zaměstnanců, budeme možná potřebovat soudní příkaz. Už jsem kvůli tomu narazil u dr. Spencera z Cumberlandské nemocnice.“ „To může zařídit Shockley,“ řekl Fortier. „Nechám vypracovat seznam doktorů a nemocnic a požádám ho, aby našel soudce, který nám schválí soudní příkazy. Co mezitím uděláme s Cassidyovou?“ Fortier se chtěl dostat dál. „Děláme na tom naplno,“ řekl Bill Bacon. „Všude máme pátrací skupiny. Já s Willem a dva týmy z dalších jednotek obcházejí čtvrť a hledají někoho, kdo ji mohl vidět při joggování. Její zaměstnavatelé, Beckman a Hawes, vypsali odměnu deset tisíc dolarů za informace, které by nám pomohly ji najít.“ „Mrtvou nebo živou?“ zeptal se Fortier. „To neřekli. Ještě jedna věc. Nevím, jestli měla v současnosti něja99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS184164
ký vztah. Její bývalý manžel a sestra říkají, že ne, ale stejně je možné, že s ní ve čtvrtek večer nebo v pátek ráno někdo byl. Bill Jacobi prohledává její auto a byt a hledá stopy. Baseballová čepice a tělo jejího psa jsou ve státní kriminalistické laboratoři kvůli analýze DNA. Pes měl na jednom zubu krev – “ „Což by mohlo znamenat, že toho kreténa kousl,“ řekl McCabe. „To si taky myslíme. Výsledky DNA té krve budeme mít za několik dní. Pak už potřebujeme jenom podezřelého, abychom mohli udělat srovnání.“ Zabzučel Fortierův pager. Podíval se na něj. „Ježíši, je tady Shockley.“ „A chce tě okamžitě vidět?“ řekl McCabe, zdůraznil slovo ‘okamžitě’ a přesně přitom napodobil Shockleyho intonaci. „Takže, co je ještě nového?“ Fortier vstal a rozhlédl se po obličejích kolem stolu. „Vím, že všichni pracujete do úmoru. Vydržte. U těchhle dvou případů se nebudeme ohlížet na přesčasy. Miku, říkal jsi, že chceš pracovat na obou. Jestli je to stejný pachatel, dává to smysl. Každopádně je to tvoje rozhodnutí.“ Fortier si sebral poznámky a odkráčel.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS184164