1. Základní životní potřeby Zde jde o hlad a žízeň, které zaženeme jídlem a pitím. Potřebujeme také odpočinek a spánek. Musíme přijímat kyslík, vylučovat tělesné odpady a udržovat tělesnou teplotu. Celé dějiny lidstva byly dějinami hladu, strádání a bídy. To vše pro většinu lidí ve vyspělém světě před několika desetiletími skončilo. Máme však nové problémy. V posledních letech prakticky každý člověk ve vyspělé společnosti drží nějakou dietu. Nejde o to, že všichni chtějí zhubnout. Jde o to, že díky dostupnosti potravin se musíme rozhodovat, co budeme jíst. Jelikož máme nadbytek potravin, dieta je náš výběr jídla. Zvažujeme přitom různé věci: čas, kdy budeme jíst, cenu, množství, kalorickou hodnotu, obsah živin v potravinách atd. Poprvé v historii můžeme sami formovat vlastní tělo prostřednictvím svého životního stylu – jídlem, běháním, cvičením a podobně. Právě velké možnosti jsou paradoxně zdrojem poruch přijímání potravy. Například mentální anorexie a jiné poruchy přijímání potravy postihly majetné lidi. Stále více se s nimi setkáváme u bohatých a slavných. V zemích třetího světa, kde lidé mají nedostatek potravy, se s nimi vůbec nesetkáváme. V dějinách jsou sice ojedinělé případy světců, kteří se rozhodli dobrovolně hladovět, vždy tomu však bylo z náboženských důvodů, a navíc šlo téměř výlučně o muže. Dnešní mentální anorexie je však zejména ženským problémem a není spojena s náboženstvím. Muži tvoří jen asi deset procent postižených. Jde o to, že poměrně nedávno došlo ke změně představ o ženské kráse. Dnešní společenské normy říkají, že přitažlivá žena je štíhlá.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS184156
2. Vyhledávání slasti a vyhýbání se strasti Co je to za sílu, která nás řídí celý život? ??? Slast a bolest. Všechno, co děláme, děláme buď proto, abychom se vyhnuli bolesti, nebo proto, abychom měli radost. Kdykoliv se v našem životě něco odehraje, náš mozek zajímají dvě otázky: 1) Přinese mi to bolest, nebo radost? 2) Co teď musím udělat pro to, abych se vyhnul bolesti a došel k radosti? Pocit slasti si vytvoříme jako „odměnu“, například za získání vody, potravy, sexuálního partnera nebo vyššího místa na sociálním žebříčku. „Odměnu“ si vyvoláme poslechem hudby nebo prohlížením obrazů, jež máme rádi. Stejně tak spoluprací se sympatickými lidmi, oblíbeným jídlem, drogami i očekáváním, že darebák dostane spravedlivý trest. Vyhýbání se tělesné bolesti a jiným nepříjemným zážitkům patří k nejsilnějším motivům člověka. Pocit bolesti je signálem poškození organismu a vyvolává vrozené obranné reakce. Vadí nám nejen samotná bolest, ale stačí i pouhá představa bolesti. Lidé vždy utvářeli svůj osud podle toho, co spojovali s bolestí a s radostí. Zamyslete se – proč neděláte některé z věcí, o kterých víte, že byste je měli dělat? ??? Odpověď je často v tom, že strach z neznáma nebo z možné ztráty přináší lidem mnohem větší duševní bolest než touha něčeho dosáhnout. Podle statistik experimentálních psychologů normální člověk prožívá denně nesrovnatelně více pocitů nelibosti než pocitů slasti. A tomu podlehne většina lidí s malou šipkou. Je to i váš případ? ???
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS184156
O čem jsou dějiny lidstva? ??? Jsou o násilí, nízkých pudech a vášních. Pudy nepřekonáte vůlí na více než několik hodin či dní. Chcete důkaz? ??? Zapomeňte od této chvíle na to, co se vám líbí! Například na dobré jídlo, čokoládu, kávu, alkohol, sprchu, sex a jiné slasti. Jak dlouho to vydržíte? ???
Snaha změnit svou náladu Velká část toho, co děláme, je motivována snahou změnit svoji náladu. I proto pijeme alkohol, užíváme drogy nebo si naopak napouštíme vanu či sportujeme. Proč lidé vlastně užívají legální drogy, jako jsou alkohol, cigarety a káva, i nelegální tvrdé drogy? ??? Odpověď je v uspokojení. Přináší to uspokojení – změnu nálady. Drogy i alkohol také zpočátku propůjčují falešný pocit zdatnosti. Potřeba změnit náladu je tak silná, že i když drogově závislí dobře znají důsledky svého chování, drogy dále berou. V některých zemích je alkohol opravdu závažným problémem. Alkohol byl například příčinou katastrofálního růstu úmrtnosti mužů v Rusku v obdobích ekonomických propadů. V letech 1991–1994 a 1998–2003 se střední délka života ruských mužů přiblížila střední délce života mužů v hladovějících rozvojových zemích. Odhaduje se, že přibližně 12 % pacientů v nemocnicích ve vyspělém světě je tam v důsledku nadměrného pití alkoholu. Ve statistikách jsou však vedeni pod nemocemi různých orgánů, nikoli kvůli alkoholu.* A proč naopak sportujeme? ??? * Koukolík František: Mocenská posedlost, Nakladatelství Karolinum, Praha, 2010
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS184156