Max pokrčil rameny. „Nevěděl jsem, že budu potřebovat alibi, jinak bych ty dva vyrušil. Možná bych si mohl najmout Karen Crawfordovou a její zpravodajský tým na plný úvazek, aby mě všude pronásledovali a zdokumentovali, kde jsem… a kde nejsem. Zdá se, že ji baví informovat veřejnost o mém soukromém životě.“ Babineau na to nijak nezareagoval. „Takže jste odešel ze hřbitova a pak co?“ „Čekal jsem v Charlottině autě, až jí skončí služba. Jeli jsme do jejího bytu. Právě jsme se bavili o tom, co si dáme k večeři, když jste zavolal.“ „Máte na mysli detektiva Charlotte Caissieovou?“ „To přece víte.“ „A detektiv Caissieová s vámi byla taky té noci, co byla zabita Sandra Cummingsová?“ „Ne tak úplně.“ Cé Cé se musela držet, aby při tom klidném doznání nevyhrkla: Maxi, co to děláš? „Odešel jsem od ní asi na hodinu a půl.“ „V kolik to bylo hodin?“ „Asi od jedné do půl třetí.“ K sakru, Maxi. Nedělej to! „A kde jste byl během této doby, kdy byla zavražděna a znásilněna Sandra Cummingsová?“ „Byla to krásná noc. Šel jsem trochu na vzduch.“ „Šel jste do města?“ „Pěšky? Je to dvacet minut autem, detektive, a já neřídím. Mohu vám poskytnout bezpečnostní záznamy z kamer z toho večera, na kterých uvidíte, že pozemek neopustilo žádné vozidlo.“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS184118