Láska, sex, touha – Nikdy neříkej navždy (Ukázka, strana 99)

„Mimi. Jedna z Joeových kámošek.“ Položila jsem si hlavu na kolena. „Tvrdí, že Joe mě zneužívá.“ Ten zbytek jsem si nechala pro sebe.

Ashley si pobaveně odfrkla. „Tak tu káču zkrátka neposlouchej. Je jasný, že jen žárlí… A vůbec, kde je Joe?“ Bezmocně jsem pokrčila rameny. „Nemám páru.

Usnula jsem, a když jsem se probrala, byl v čudu.“ Ashley neřekla nic, což mi samo o sobě prozradilo víc než romány. „Kde je Will?“ zeptala jsem se pro změnu já. Ash se v pololeže opřela lokty o schody. „Nemám páru… Vypařila jsem se, když usnul.“ Podívala se na mě a najednou jsme společně zařvaly smíchy. A smály jsme se na těch schodech tak dlouho, jedna, která kopačky dala, a druhá, která je dostala, až mě nakonec smích prudce přešel.

98

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183901

9.

Druhý den ráno jsem spala hrozně dlouho. Probudila mě esemeska od Joea. „Mrzi me, ze jsem se s tebou vecer minul. Brzy brnknu, Xxx.“ Nějak jsem nechápala, jak může to, že se tajně vytratil, označit za náhodu, jako kdyby si jen odskočil na záchod a já mezitím odešla…

Ale pak mě napadlo, že právě tak se to mohlo odehrát.

Mimi se sice ušklíbla, když jsem jí tvrdila, že Joe šel na záchod, ale co když jo? V tom domě musely být nejmíň tři koupelny. Odepsala jsem: „Me taky. Brzy pa. Pristi vikend??? Xx“ Potom jsem snad celé hodiny – aspoň mně to tak připadalo – ležela v posteli a lámala si hlavu, co mám udělat s Mimi. Nakonec jsem se rozhodla, že by ode mě bylo hnusně podrazácký, kdybych Joeovi vynadala, že s ní o mně mluvil. Zaprvé – třeba by mi ani nic neřekl, pokud mezi nimi něco bylo, a zadruhé proto, že jsem nechtěla, aby i jen náznakem tušil, že Mimi mě fakt štve. Ashley měla pravdu: Mimi na mě žárlí jako pes. Ta představa do mě vlila nečekané sebevědomí. („Pýcha předchází pád,“ špitl mi protivný hlásek v hlavě.)

Jen v pyžamu jsem sešla dolů, abych si udělala něco k snídani. Mamka mi na lednici nechala vzkaz: „Dan je u Oskara, tatínek v Tesku a já ve fitku.“ Měla jsem tedy dům pro sebe. Nádhera. Obložený toust jsem snědla u počítače, kde jsem doháněla svoje společenský povinnosti – například Joeovi jsem poslala žádost, 99

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183901

aby si mě na facebooku přidal mezi přátele – a pak jsem si napustila vanu a hodinku se slastně máčela.

Odpoledne jsem si připravovala poznámky k eseji z dějin umění a napsala jsem překlad do francouzštiny. Než se rodina sešla, měla jsem domácí úkoly hotové, takže jsem spokojeně zbaštila zapečené těstoviny, večer jsem zkoukla nějakou limonádičku v televizi a před desátou jsem už byla v posteli. Dokonce mě ani netrápilo, že Joe neodpověděl na moji esemesku. Už předvedl, že si dává se vším na čas. Klidně si počkám.

Posadila jsem se v posteli. No jasně, bleskový hovor před spaním neuškodí. Vyhledala jsem Joeovo číslo v mobilu a stiskla Volat. Zapnul se jen záznamník, takže jsem nechala ležérní vzkaz, že včera to fakt bylo prima a že si to někdy musíme zopakovat.

Nařídila jsem si budík a rázem usnula. Měla jsem za sebou zvláštně uspokojivý den.

Joe neodpověděl ani další den. Pořád mi vrtala hlavou Mimi, tedy to, co řekla. I kdyby žárlila, ještě to automaticky neznamenalo, že nemá pravdu. A taky jsem pořád zůstávala dost šokovaná ze zjištění, že někdo mě dokáže tak zběsile nenávidět. Na neoblíbenost jsem nebyla zvyklá. Vinou toho jsem pořád cítila napětí v břiše, jako bych si právě uvědomila, že jsem propásla strašně důležitou písemku ve škole.

Na polední pauzu jsem si s Ashley domluvila schůzku u hřiště. Potřebovala jsem si o Joeovi promluvit s někým, kdo se s ním vážně setkal, i když takhle na rovinu jsem jí to neřekla. Dorazila jsem tam první (jasně že jo), na trávu roztáhla bundu a uvelebila se na 100

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183901