Rudá pyramida
Popadla nás za ruce a vedla z předních dveří. Nože sice schovala, ale místo nehtů měla příšerně ostré drápy, které se mi zarývaly do kůže, až to bolelo. Jakmile jsme vyšli ven, zaštípal mě v očích studený vítr. Slezli jsme po dlouhém kovovém schodišti na dvůr, který obklopoval továrnu. Tátova kabela mě na rameni tížila. Zahnutý meč, který jsem si připevnil na záda, mě přes tenké lněné šaty studil. Při útoku serpopardů jsem se zapotil a te mi připadalo, že mi ten pot mrzne na těle. Rozhlížel jsem se po dalších příšerách, ale dvůr vypadal opuštěný. Na hromadách tam leželo staré průmyslové vybavení a re zavělo – buldozer, jeřáb s demoliční koulí, pár míchaček na beton. Stohy kovových plátů a hromady beden tvořily mezi domem a ulicí o pár set metrů dál bludiště. Byli jsme asi tak v půlce dvora, když se nám do cesty postavil starý šedivý kocour. Jedno ucho měl roztržené, levé oko oteklé, že na něj skoro neviděl. Podle jizev po těle strávil většinu života rvačkami. Bastet se nahrbila a hleděla na kocoura. Klidně si ji měřil. „Děkuju ti,“ kývla za chvíli Bastet. Starý kocour odklusal k řece. „Co to mělo znamenat?“ zeptala se Sadie. „To byl jeden z mých poddaných, nabízel mi pomoc. Roznese zprávy o naší situaci. Brzo bude každá kočka v New Yorku v po hotovosti.“ „Byl takový zmlácený,“ politovala ho Sadie. „Když je tvůj poddaný, nemohla bys ho uzdravit?“ „A připravit ho o symboly cti? Jizvy z rvaček ke kočkám patří. Nemohla bych –“ Najednou Bastet ztuhla. Zatáhla nás za hromadu beden. „Co je to?“ zašeptal jsem. Napnula zápěstí, do rukou jí vklouzly nože. Vykoukla přes bedny a všechny svaly v těle se jí chvěly. Pokoušel jsem se zjistit, na co se to dívá, ale nebylo tam nic kromě starého jeřábu s demoliční koulí. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183889