křídla Krásných mrtvých – Hunterův způsob, kterým mě vždycky varoval, abych byla co nejvíc obezřetná. „Předpokládám, že jste se s šerifem Korsem vrátili s prázdnýma rukama.“ Jardine na mě upřeně pohlédl. „Tak nějak. Z nějakýho důvodu jsme se po návratu necítili moc dobře. Ale tam nahoře je opravdu krásně.“ „Mám to tam ráda,“ přiznala jsem. Jardine věděl, že na hřeben často jezdím, takže jsem nic nevyzradila. Zatím žádná křídla, takže jsem si asi vedla dobře. „Nechceme s Laurou, aby tam Darina jezdila,“ vložil se do toho Jim. „Je to moc daleko od města. A říkají, že tam straší.“ „Kdo? Kdo to říká?“ zasmála jsem se. „Žádná strašidla jsme tam neviděli.“ Zdálo se, že se mnou Jardine souhlasí, díkybohu. „Je tam hodně větrno – zvláštní počasí. A když se necháte, ty příběhy vám popletou hlavu.“ „Ne tu moji,“ řekla jsem rozhodně. „Víte, nejsou to jen povídačky,“ pokračoval Jim, držel se tématu jako pes kosti. „Máme obavy, jestli tam nejsou squatteři – nějaké nekalé existence.“ Vrhla jsem na něho zuřivý pohled. Pusť to téma! „Nejsou tam strašidla ani squatteři,“ ujistil ho Jardine. „Pár lidí jsme našli v kempu u Státního mostu a u Andělské skály pár turistů.“ 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183885
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.