posteli a falešně vyřvával z plných plic písničky, které ho děda naučil. Včetně té o panence, co šla silnicí a v kapse měla místo tolarů dolary. Když píseň Josef jednou ve škole v téhle úpravě předvedl, učitelka si myslela, že ji provokuje. S dědou Zdeňkem se babička seznámila na taneční zábavě. I když byl o téměř deset let mladší než ona, vyprávěl, že ho nadchla její přímost, stejně jako obdivoval to, že byla partyzánkou, kterou nakonec byla i oficiálně, proto celý život působila ve spolku protifašistických bojovníků a pro svůj zjev, který vzbuzoval soucit i respekt zároveň, se zejména v pozdějších letech objevovala na fotografiích z oficiálních oslav ke kdejakému státnímu výročí v souvislosti s druhou světovou válkou. Když se poznali, babička měla podlomené zdraví, byla vyhublá a nemocná. Děda jí nosil své příděly jídla a vzorně se staral i o její dceru. Babička ho chválila i za to, že nelítal za ženskými a nechlastal, což pro ni bylo něco úplně nového. Něco, čeho si nesmírně vážila. Jakmile děda ukončil povinnou vojenskou službu, babičku si vzal. A to i na97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183763