Kapitola 9
Obr. 9.1 B-TFE sekvence v krátké ose: ukázka měření množství perikardiálního výpotku (pro stanovení celkového množství výpotku je třeba označit linii parietálního a viscerálního listu perikardu ve všech „řezech“ buď v krátké ose, nebo v transverzálních projekcích)
Obr. 9.2 T1 TSE sekvence v krátké ose: pacient po PCI s nutností použití rotablace s průkazem hemoperikardu podél boční stěny LK
9.2
Perikarditida
Příčinou perikarditidy může být infekce, systémová onemocnění pojiva, uremie, akutní infarkt myokardu, radioterapie atd. Často příčina není nalezena, a pak hovoříme o perikarditidě idiopatické. Pro akutní fázi perikarditidy je charakteristická vysoce vaskularizovaná granulační tkáň s fibrinovými depozity s vysokým signálem v T2 vážených obrazech (obr. 9.3) a průkazem patologického sycení kontrastem (obr. 9.4). Chronická perikarditida je pak charakterizována progresivní sklerotizací, která může skončit až konstrikcí. Hlavním znakem konstriktivní perikarditidy je ztluštělý fibroticky změněný nebo kalcifikovaný perikard s nízkým signálem v T1 i T2 vážených obrazech. Průměrná tloušťka normálního perikardu hodnocená pomocí MRI je 1,2 mm v diastole a 1,7 mm v systole (Bogaert, Dymarkovski, Taylor, 2005). Tyto hodnoty jsou mírně vyšší než hodnoty anatomické, které se pohybují v rozmezí 0,4–1,0 mm. Ztluštění ≥ 4 mm vytváří suspekci na konstriktivní perikarditidu, ale ani normální tloušťka perikardu konstrikci nevylučuje, jako přesnější se jeví hodnocení jeho rigidity. Pro stanovení diagnózy konstriktivní perikarditidy je nezbytné pátrat po funkčních známkách konstrikce, kterými jsou průtokové změny na chlopních v rámci respiračního cyklu a abnormní pohyb mezikomorového septa v důsledku komorové interdependence. Exkurze septa se vy98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183317
Onemocnění perikardu
Obr. 9.3 T2 TSE SPAIR sekvence v krátké ose: postperikardiotomický syndrom – hyperintenzní signál perikardiálních listů (šipky) v rámci jejich edému u pacienta 3 týdny po kardiochirurgické revaskularizaci Obr. 9.4 PSIR sekvence (LGE) v krátké ose: postperikardiotomický syndrom + subendokardiální IM inferolaterálně – v pozdních postkontrastních skenech patrné sycení obou listů perikardu (šipky), mezi nimi hypointenzní (tmavý) výpotek, současně patologické sycení báze inferolaterálně subendokardiálně (plná šipka) šetřuje v reálném čase při hlubokém nádechu a výdechu pacienta. Vzhledem k tomu, že k abnormnímu pohybu septa směrem do dutiny LK při maximální inspiraci dochází i u jiných patologických stavů, byla zkoumána hranice celkové respirační exkurze septa. Pro konstrikci je charakteristická maximální exkurze septa dělená biventrikulárním diametrem v dané rovině ≥ 11,9 % (Bogaert, Dymarkovski, Taylor, 2005).
9.3
Patologické útvary v perikardu
Primární perikardiální tumory jsou velmi vzácné, jako nejčastější je uváděn mezoteliom, často spojený s hemoragickým perikardiálním výpotkem. Mezi další primární tumory patří fibrosarkom, angiosarkom a teratom. Mnohem častější jsou nádory sekundární, jejich výskyt se v autoptických studiích u pacientů s generalizovaným maligním onemocněním pohybuje okolo 20 %. Mohou metastázovat krevní či lymfatickou cestou nebo prorůstat z okolí. V MR obrazech je za známku invaze tumoru do perikardu považována lokální absence perikardiální linie v místě invaze (Bogaert, Dymarkovski, Taylor, 2005) (obr. 9.5, 9.6). Nejčastějším benigním tumorem perikardu je perikardiální cysta, která je pomocí MRI snadno diagnostikovatelná díky jejímu vysokému signálu v T2 vážených obrazech. Často bývá asymptomatická, může ale dosáhnout rozměrů 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183317
Kapitola 9
vedoucích k utlačení srdečních struktur (obr. 9.7). S ohledem na charakter jejího obsahu (nízký obsah bílkovin) má v T1 vážených obrazech hypointenzní signál a po podání kontrastu se nesytí (Manning, Penell, 2010).
Obr. 9.5 T1 TSE sekvence v krátké ose: tumor plic s prorůstáním do perikardu
Obr. 9.6 PSIR sekvence (LGE) v krátké ose: v pozdních skenech patrné vysycení tumoru kontrastem, současně patologické sycení perikardu s drobnými nodozitami – suspektní metastázy (šipky)
Obr. 9.7 B-TFE sekvence v axiální projekci: objemná perikardiální cysta s útlakem srdečních oddílů
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183317