Alergie a astma v těhotenství
WASSERMAN, SI. Anaphylaxis in Pregnancy. In: SCHATZ, M.; ZEIGER, RS.; CLAMAN, HN. (eds.). Asthma and Immunological Diseases in Pregnancy and Early Infancy. New York: Marcel Dekker, 1998; 315–330 WEATHERLAND, S.; RONDON, S.; REYNOLDS, NJ. Eczema in pregnancy. Brit Med J, 2007; 335: 152–154 WECHSLER, ME.; KUNSELMAN, SJ.; CHINCHILLI, VM., et al. Effect of β2-adrenergic receptor polymorphism on response to long-acting β2-agonist in asthma (LARGE trial): a genotype-stratified, randomised, placebo-controlled, crossover trial. Lancet, 2009; 374 (9703): 1754–1764 WELLS, KE.; PETERSON, EL., et al. ACAAI/AAAAI Joint Task Force Report. J Allergy Clin Immunol Available. online 26 January 2012 WHITE, GM.; ZEIGLER, RS. Cutaneous Diseases During Pregnancy: In: SCHATZ, M.; ZEIGER, RS.; CLAMAN, HN. (eds.). Asthma and Immunological Diseases in Pregnancy and Early Infancy. New York: Marcel Dekker, 2007; 331–365 WILLIAMSON, C. Gastrointestinal Disease. Best Practice & Research Clinical Obstetrics and Gynecology, 2001; 15 (6): 937–952 WISE, RA. Pulmonary Function during Pregnancy. In: SCHATZ, M.; ZEIGER, RS.; CLAMAN, HN. (eds.). Asthma and Immunological Diseases in Pregnancy and Early Infancy. New York: Marcel Dekker, 1998; 57–72 World Allergy Organisation. Guidelines for Prevention of Allergy and Allergic Asthma. Ed by S.G.O. Johansson and Tari Haahtela. Allergy Clin Immunol Int – J World Allergy Org, 2004; 16: 176–185 WŰTSHERT, R., et al. Adverse skin reactions to low molecular weight heparins: frequency, management and prevention. Drug Saf, 1999; 20: 515–525 YAFFE, SJ. Introduction. In: BRIGGS, GG. (eds.). Drugs in Pregnancy and Lactation – a reference quide to fetal and neonatal risk. 5th ed. Baltimore: Williams Wilkins, 1998; xiii–xix Zákon 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách. [online]. http://cs.wikipedia.org/wiki/Asistovana_reprodukce
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183304
ČÁST II PREVENCE ALERGIE A ASTMATU U DĚTÍ Jiří Novák
7 Prevence alergie a astmatu – obecná část 7.1 Současný pohled na prevenci alergie a astmatu Jedinou vhodnou metodou pro výzkum i praxi prevence alergických onemocnění a astmatu je medicína založená na důkazech. 7.2 Hypersenzitivita, alergie, atopie Jednotlivé diagnózy alergických onemocnění mohou být klinické syndromy s různou patogenezí. Proto pro ně nelze vždy předpokládat jednotnou a současně optimální prevenci. 7.3 Riziková populace a druhy prevence Většina dětí s atopickým ekzémem nebo astmatem pochází z rodin bez projevů atopie. Proto je prevence jednotná pro celou populaci vhodnější než selektivní, cílená na rizikové děti. 7.4 Hodnocení preventivních studií Medicína založená na důkazech hodnotí jejich validitu. Ani systematická review a metaanalýzy však nezaručují správnou odpověď. Závěry jsou závislé i na kvalitě a výběru studií. 7.5 Prevence alergie podle příčin Pohled na alergii I. typu průzorem IgE, alergenů a rovnováhy Th1-Th2 je nutné rozšiřovat o funkce přirozené imunity. Environmentální faktory nabírají na významu epigenetickými účinky. 8 Prevence alergie a astmatu – speciální část 8.1 Životní styl a alergická onemocnění Jako společné pojítko příčin velkého nárůstu alergických onemocnění se jeví západní životní styl, resp. komplexní působení více civilizačních faktorů z něj vyplývajících. 8.2 Mikrobiální expozice a prevence alergie Cesta prevence alergie může vést přes optimalizaci střevní mikroflóry; není však známo, jak ji realizovat. Širokospektrá antibiotika riziko alergie zvyšují.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183304
8.3 Výživa kojence a prevence alergie Kojení má na vývoj alergie nejasné účinky. Po čtyřech měsících výlučného kojení má následovat příkrm jako pokus o navození imunitní tolerance. Preventivní účinnost hypoalergenních mlék není přesvědčivá. 8.4 Nutriční poruchy a alergie Dostatečný příjem ovoce, zeleniny nebo středomořská strava v těhotenství, časných fázích života i dospívání mohou vést ke snížení rizika senzitizace, astmatu a alergické rýmy. 8.5 Alergeny a iritancia U včasné expozice potravinovým alergenům se počítá s možností indukce imunitní tolerance. V případě zátěže inhalačními alergeny se účinek liší podle jejich povahy a dalších vlivů. 8.6 Farmaka a alergická onemocnění Cetirizin, levocetirizin ani inhalační kortikosteroidy nejsou v sekundární prevenci astmatu účinné. Nemohou ovlivnit ani přirozený vývoj astmatu již vzniklého v rámci prevence terciární. 8.7 Specifická alergenová imunoterapie Sekundární prevenci astmatu i nových senzitizací při alergické rýmě pomocí SAIT doporučují WAO i ARIA na rozdíl od GINA, která SAIT nedoporučuje ani pro terciární prevenci astmatu. 8.8 Komorbidity atopických onemocnění Pro prevenci alergických onemocnění je důležitá léčba a prevence stavů, které jsou součástí atopického syndromu anebo s ním patogeneticky souvisejí. 8.9 Psychosociální riziko a alergie Velmi častá depresivní porucha dětského astmatika nebo jeho matky mají k morbiditě a mortalitě astmatu úzký vztah. Stejně tak chronický stres a úzkost, a tak i charakter rodinného prostředí. 9
Prevence alergie – doporučení pro praxi Základní schémata pro prevenci alergických onemocnění a astmatu.
10 Současná zdravotní péče a riziko alergie Negativní nebo nejisté výsledky studií prevence alergie by měly být zohledňovány v praxi. Primum non nocere.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183304