102
B A R K A , K U PE C Z T Ý RU O N Á K U P U A P RO D E J I
Myslím si, že Ježíši Nazaretskému nerozuměli Římané, Židé ani učedníci, kteří nyní kážou jeho jméno. Římané jej zabili a to byla chyba. Galilejci by z něj nejraději udělali boha a to je omyl. Ježíš byl lidským srdcem. Se svými loďmi jsem se plavil po sedmeru moří. Na tržištích v dalekých městech jsem obchodoval s králi, knížaty, podvodníky i lumpy, nikdy jsem se však nesetkal s člověkem, který by kupcům rozuměl jako on. Jednou jsem jej slyšel vyprávět toto podobenství: „Kupec odejel ze své země do ciziny. Měl dva sluhy. Oběma dal hrst zlata a řekl jim: ‚Tak jako se já vydávám do ciziny, abych zvýšil zisk, i vy se budete snažit vydělat. Obchodujte čestně a služte mi, když budete dávat i brát.‘ Po roce se kupec vrátil. Zeptal se svých dvou sluhů, co učinili s jeho zlatem. První sluha řekl: ‚Pohleď, pane, nakupoval jsem a prodával, a mám zisk.‘ Kupec odpověděl: ‚Zisk bude tvůj, protože sis počínal dobře a byl jsi věrný mně i sám sobě.‘ Pak předstoupil druhý sluha a řekl: ‚Pane, bál jsem se, že o peníze přijdu, nenakupoval jsem, ani neprodával. Pohleď, vše je v tomto měšci.‘
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183251
Kupec měšec vzal a řekl: ‚Máš malou víru. Obcho- 103 dovat a prodělat je lepší než to vůbec nezkusit. Tak jako vítr roznáší semena a čeká na ovoce, tak také musí činit všichni kupci. Od nynějška bude lepší, když budeš sloužit ostatním.‘“ Ačkoli Ježíš nebyl kupec, ve svém vyprávění odhalil tajemství obchodu. Jeho podobenství mi navíc často v mysli vyvolala země vzdálenější, než jaké jsem viděl na svých cestách, a přesto bližší než můj dům a zboží. Ten mladý Nazaretský však nebyl bůh a je škoda, že jeho stoupenci chtějí udělat boha z tak moudrého člověka.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183251
104
FUMIA, NEJVYŠŠÍ SIDÓNSKÁ KNĚŽKA V Z Ý VÁ N Í
Vezměte harfy ať mohu zpívat. Rozezvučte struny, stříbrné i zlaté, neboť chci zpívat udatnému člověku, který zabil draka v údolí a pak s lítostí hleděl na poražené zvíře. Vezměte harfy a se mnou chvalte vznosný dub na výšině, muže se srdcem jako nebe a s rukama jako moře. Políbil bledé rty smrti, a pak spočinul na ústech života. Vezměte harfy a se mnou opěvujte neohroženého lovce na výšině. Zamířil na zvíře, vystřelil svůj neviditelný šíp, rohy a kly skolil na zem. Vezměte harfy a se mnou opěvujte statečného mladíka. Dobyl horská města, i města v nížině, která se jako hadi vinou v písku.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183251