100
M T
Volební program „Přestože volební manifest posunul náš program kupředu, nebyl to příliš vzrušující dokument.“35 Tak zhodnotila ve svých pamětech Margaret atcherová volební program své strany z roku 1983. Dokument sepsala pracovní skupina pod vedením ministra �nancí Geoffrey Howa. Zveřejněn byl 18. května 1983. V porovnání s programem z roku 1979 je delší. Má celkem 47 stran a text je rozdělen do osmi samostatných kapitol. V úvodu najdeme předmluvu Margaret atcherové, která obhajuje vládní politiku od roku 1979 a popisuje plány pro budoucnost. Za hlavní problémy stojící před Británií označuje obranu, zaměstnanost a hospodářskou prosperitu. Řešením je dle atcherové jaderné odstrašování, výroba „dobrých produktů za dobré ceny“ a ochrana těch, kteří to skutečně potřebují. K těmto cílům vede dle toryů jen jedna cesta: „Pouze za předpokladu, že vytvoříme bohatství, můžeme pokračovat v poskytování pomoci starým, nemocným a postiženým. Hospodářský úspěch je nejjistější zárukou pomoci těm, kteří to skutečně potřebují.“36 První kapitola nazvaná „Cesta k obnově“ shrnuje úspěchy konzervativní vlády. Hospodářské zpomalení bylo dle konzervativců zapříčiněno radikálním zvýšením ceny ropy a přechodem průmyslu na nové technologie. Program pro budoucí konzervativní vládu zahrnuje pět úkolů. „Těmi je: vytvoření hospodářství se stabilními cenami, trvalou prosperitou a zaměstnaností lidí, budování odpovědné společnosti, která chrání slabé, ale která zároveň dává prostor k rozvoji rodin a jednotlivců, posílení parlamentní demokracie a vlády práva, zlepšení kvality života ve městech i na venkově, obrana britské svobody, udržování spolupráce se spojenci v Evropě a v NATO a udržování míru a spravedlnosti.“37 Druhá kapitola se pod názvem „Pracovní příležitosti, ceny a odbory“ zabývá vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Kapitola je dále rozdělena do deseti částí, které zkoumají konkrétní problémy, jako je in�ace, vyjednávání o mzdách, odborová reforma atd. Argumentace v této kapitole opět začíná obhajobou dosavadní vládní politiky. Za nejdůležitější úspěch konzervativci považují snížení in�ace. Toho bylo dosaženo nikoli labouristickou cestou byrokratické kontroly cen, zisků, dividend a mezd, nýbrž monetaristickou politikou a kontrolou nabídky peněz. Tato strategie včetně striktní disciplíny v oblasti vládních výdajů má pokračovat i nadále. Druhým důležitým úspěchem je odborová reforma, která má nadále pokračovat a obnovit rovnováhu ve vztazích mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Další odborové reformy mají dle konzervativců následovat. Jejich cílem má být rozšíření individuálních
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183111
II. M T
101
práv členů odborů včetně zvětšení prostoru pro kontrolu odborářských vůdců. Tohoto cíle má být dosaženo rozšířením používání procedury tajných voleb. Volební program dále navrhuje posílení možnosti účasti zaměstnanců na úspěchu společností, ve kterých pracují. Toho má být dosaženo rozšířením vlastnictví akcií a programy dělby zisku. V tomto směru se má postupovat i při privatizaci znárodněných podniků. Zároveň se mají odstraňovat všechny překážky tvorby nových pracovních příležitostí. Volební program navrhuje privatizaci společností British Telecom, Rolls-Royce, British Airways, British Steel, British Shipbuilders a British Leyland. Kromě toho konzervativci slibují rozšiřování prostoru pro konkurenci všude, kde to bude možné. Toto opatření se má týkat především telekomunikací, poštovních služeb, dopravy a energetiky. Třetí kapitola volebního programu se nazývá „Podpora svobodnému podnikání“. V této kapitole se konzervativci věnují všem otázkám spojeným s podnikáním. Hlavními opatřeními pro podporu podnikání se má stát další snižování daní a rozšiřování vlastnictví. Primární důraz je kladen na vznik a rozvoj nových drobných �rem, zavádění nových technologií a efektivní regionální politiku. Malé �rmy představují pro torye významnou část britského hospodářství. Jejich role při vytváření nových pracovních příležitostí, nových produktů a technologií je nezastupitelná. Proto bude podporován jejich rozvoj prostřednictvím legislativních reforem, snížením daní a granty. Čtvrtá kapitola má název „Odpovědnost a rodina“. Zabývá se otázkami bydlení, důchodů, sociální politiky, zdravotnictví, školství, sportu a rodinného života. Hlavní myšlenkou této kapitoly je snaha o další rozšíření „demokracie vlastnictví domů a bytů“ prostřednictvím nové legislativy umožňující privatizaci komunálních domů a bytů. Druhou důležitou myšlenkou je rozšíření možností rodičovské volby v oblasti vzdělávání jejich dětí. Tyto dvě myšlenky jsou základními stavebními kameny rodinné politiky konzervativců. Zdravotnictví a sociální politika nejsou předmětem velkých reformních plánů. Konzervativci v těchto oblastech slibují kvalitní a ke kapse daňového poplatníka šetrnou správu existujících systémů. Program obsahuje výslovný slib zvýšit výdaje do těchto oblastí v okamžiku, kdy to hospodářská situace dovolí. Současně s tím však slibují i rozšíření konkurence, zvláště ve zdravotnictví. Pátá kapitola se pod názvem „Právo, demokracie a občan“ zabývá kriminalitou, imigrací, svrchovaností parlamentu, Severním Irskem, kvalitou vlády a samosprávou. Hlavní pozornost je věnována zlepšení kvality práce
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183111
102
M T
policie v boji proti kriminalitě. Ve vztahu k Severnímu Irsku konzervativci hodlají pokračovat ve stejném kursu jako doposud. To znamená udržování vojáků v Ulsteru do té doby, dokud zde bude existovat nebezpečí teroristických útoků. Status Severního Irska nemá být dle konzervativců změněn bez podpory většiny zdejších voličů. Šestá kapitola se jmenuje „Zlepšení životního prostředí“. Podrobně se zabývá otázkami obnovy britských měst, veřejnou dopravou, zemědělskou politikou, znečištěním životního prostředí a kulturním dědictvím. Velmi důležité místo v této kapitole zaujímá program obnovy center britských měst. Tato obnova má být umožněna prostřednictvím grantů rozvoje měst a spolupráce mezi radnicemi a místními podnikateli. Příkladem takového projektu se stala obnova zdevastovaných liverpoolských doků v Merseyside. V oblasti veřejné dopravy hodlají konzervativci rozšířit konkurenci. Týká se to především veřejné dopravy v Londýně. Sedmá kapitola se pod názvem „Británie a svět“ zabývá ochranou míru, obranou, evropskou politikou, zahraničním obchodem a větší rolí Británie ve světě. Volební program plně podporuje existenci a další rozvoj nezávislého britského jaderného potenciálu. Totéž se týká také britské účasti v NATO. SSSR je považován za hlavní hrozbu pro svobodu a nezávislost Británie a celé západní Evropy. Vůči ES konzervativci prosazují politiku trvalého členství a snahy o reformu Společné zemědělské politiky a odstraňování překážek svobodného obchodu. Větší role Británie ve světě má být zajištěna obhajobou principu svobody a demokracie na celém světě. Británie má dle konzervativců i nadále podporovat rozvoj vztahů se zeměmi Commonwealthu. Konstruktivní roli má Británie hrát rovněž v rámci Organizace spojených národů. Volební program je zakončen závěrem, kde konzervativci slibují „rezolutní přístup“, jenž dle jejich soudu nejlépe odpovídá britské tradici a slibuje dobrou budoucnost pro Británii. Oponenti „Tehdy i dnes se často mluví o tom, že parlamentní volby 1983 nevyhrála Margaret atcherová, ale prohráli její oponenti.“38 Toto hodnocení se zdá být realistické. Je však pravdivé jen zčásti. Rozdělení opozice samozřejmě Margaret atcherové velmi pomohlo. Na druhé straně rozdělený protivník není ještě zárukou volebního vítězství. Rozhodujícím faktorem se podle všeho stala skutečnost, že voliči konzervativců zůstali své straně věrní. Na opoziční straně došlo k rozdělení hlasů do dvou téměř stejně velkých táborů, které podporovaly labouristy a Alianci. Takové rozdělení
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183111