98 n Veøejný sektor a veøejné finance
zejména na pøíspìvku èlenských státù dle velikosti jejich HNP. Ètvrtou odlišností je zamìøení výdajù – zatímco EU vynakládá vìtšinu výdajù na podporu konkurenceschopnosti a zemìdìlskou politiku, vìtšina výdajù èlenských státù plyne na sociální politiku. Shrnutím základních charakteristik rozpoètování definovaných v pøedpisech EU lze pro rozpoèet stanovit tyto rozpoètové principy: hrubého rozpoètu, jednotné mìny, jednoty, každoroèního sestavování rozpoètu, neúèelovosti, øádného finanèního hospodaøení, transparentnosti, urèení výdajù, vìrnosti zachycení, všeobecnosti a vyrovnanosti rozpoètu. Princip hrubého rozpoètu znamená, že pøíjmy a výdaje jsou vykazovány jako hrubé položky a nejsou oèišťovány. Jednotnou mìnou je euro. Z hlediska jednoty jsou všechny pøíjmy a výdaje zahrnuty v jednom rozpoètu. Rozpoèet se sestavuje na rozpoètový rok, který je shodný s rokem kalendáøním. Rozpoèet ale z dùvodu víceletých výdajových programù rozlišuje mezi výdaji (payment) a závazky (commitment), pøièemž celkové náklady výdajových titulù v metodice závazkù vstupují do rozpoètu v tom roce, kdy celkový závazek vznikl. Princip neúèelovosti znamená, že pøíjmy rozpoètu nejsou vázány ke konkrétním výdajùm. Obsahem principu øádného finanèního hospodaøení je, že musí být dodržovány zásady hospodárnosti, úèinnosti a efektivnosti. Z hlediska principu transparentnosti je požadováno, že rozpoèet a konsolidované finanèní zprávy musí být zveøejòovány. Princip urèení obsahuje, že všechny závazky a výdaje musí být odùvodnìny a pøiøazeny k urèitému cíli. Z úèetního hlediska je nutné, aby byly zachyceny všechny operace (princip vìrnosti zachycení). Z hlediska principu všeobecnosti jde o to, že pøíjmy i výdaje jsou všeobecnými a neúèelovými pøíjmy rozpoètu. Rozpoèet je sestaven jako vyrovnaný (princip vyrovnanosti), a pokud skonèí pøebytkem, ten se pøevede do dalšího roku. Deficitní výsledek se eviduje jako závazek dalšího rozpoètového roku. Z uvedených principù vychází i rozpoètová procedura. Každoroèní rozpoèet EU vychází z platné sedmileté Finanèní perspektivy EU. Finanèní perspektivy zaèaly být vytváøeny po reformì rozpoètu EU v roce 1986 (tzv. Delorsovy balíèky; nejdøíve pìtileté, od roku 1996 sedmileté; podrobnìji k historii veøejných financí v EU viz napø. EK, 2008; König, 2004). Finanèní perspektivy navrhuje Komise a musí být jednomyslnì schváleny Radou a rovnìž odsouhlaseny vìtšinovì v Parlamentu, pøièemž Parlament nemùže navrženou Finanèní perspektivu mìnit. Výdaje plánovaného rozpoètu nesmí pøekroèit maximální roèní výdaje stanovené ve Finanèní perspektivì, pøièemž tyto stropy platí i pro jednotlivé hlavní kapitoly. Obecnou výhodou rozpoètování v rámci dlouhodobìjších výhledù (finanèních perspektiv, fiskálních rámcù apod.) je možnost dlouhodobìjšího plánování pøíjmù a výdajù rozpoètu a také možnost lépe realizovat dlouhodobé politické cíle pøesahující rámec jednoho roku, jak ukazuje tabulka 6.5. Rozpoètový rok v EU je shodný s kalendáøním rokem. Na jaøe Komise pøedkládá návrh každoroèního rozpoètu Radì ministrù a Evropskému parlamentu. Návrh Komise je pøedkládán formou dokumentu Pøedbìžný návrh rozpoètu (PDB).40 Po schválení Radou je návrh pøedán Parlamentu k prvnímu ètení. Po prvním ètení jsou návrhy na zmìny odeslány Radì, která je mùže zmìnit a která pak pøedloží upravenou verzi parlamentního návrhu opìt k projednání EP. Ve druhém ètení Parlament verzi, kterou mu zaslala Rada, schválí nebo zamítne. Poté schválený rozpoèet podepíše pøedseda Parlamentu.
40
Tomu pøedchází klíèový dokument Roèní strategie politiky, odrážející priority Komise na daný rok (APS).
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182928
Fiskální a rozpoètová politika n 99
Tab. 6.5 Finanèní perspektiva EU na léta 2007–2013 (bìžné ceny; v mil. EUR) [zdroj: EK (2009a)] Položky závazkù
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
1. Udržitelný rùst
53 979
57 653
59 700
61 782
63 638
66 628
69 621 433 001
8 918
10 386
11 272
12 388
12 987
14 203
15 433
45 061
47 267
48 428
49 394
50 651
52 425
54 188 347 414
55 143
59 193
59 639
60 113
60 338
60 810
61 289 416 525
45 759
46 217
46 679
47 146
47 617
48 093
48 574 330 085
1 273
1 362
1 523
1 693
1 889
2 105
2 376
12 221
Svoboda, bezpeènost a právo
637
747
872
1 025
1 206
1 406
1 661
7 554
Obèanství
636
615
651
668
683
699
715
4 667
Konkurenceschopnost pro rùst a zamìstnanost Soudržnost pro rùst a zamìstnanost 2. Ochrana pøírodních zdrojù a správné hospodaøení s nimi Z toho: Výdaje související s trhem a pøímé platby 3. Obèanství, svoboda, bezpeènost a právo
Celkem 85 587
4. EU jako globální partner
6 578
7 002
7 440
7 893
8 430
8 997
9 595
55 935
5. Administrativa1)
7 039
7 380
7 699
8 008
8 334
8 670
9 095
56 225
445
207
210
6. Kompenzace/vyrovnávací platby Položky závazkù celkem
862
124 457 132 797 136 211 139 489 142 629 147 210 151 979 974 769
jako % HND 1,04 % Položky plateb celkem
1,06 %
1,04 %
1,02 %
1,00 %
0,99 %
0,98 %
1,02 %
122 190 129 681 123 858 133 505 133 452 140 200 142 408 925 294
jako % HND 1,02 %
1,03 %
0,94 %
0,97 %
0,93 %
0,94 %
0,91 %
0,96 %
Dostupná rezerva
0,22 %
0,21 %
0,30 %
0,27 %
0,31 %
0,30 %
0,33 %
0,28 %
Strop vlast. zdrojù, jako % HND
1,24 %
1,24 %
1,24 %
1,24 %
1,24 %
1,24 %
1,24 %
1,24 %
1) Výdaje na dùchody, které jsou zahrnuty v limitu tohoto okruhu, jsou vypoèítány bez pøíspìvkù zamìstnancù do
systému dùchodového zabezpeèení, do maximální výše 500 mil. EUR v cenách roku 2004 na období let 2007–2013.
Parlament mùže o tzv. nepovinných výdajích (napø. podpora regionù, životní prostøedí, výzkumné a vzdìlávací programy) finálnì rozhodnout po diskusi s Radou, a to nadpolovièní vìtšinou všech zvolených poslancù. Ta naopak definitivnì rozhoduje o povinných výdajích (zemìdìlství, spravedlnost, bezpeènost, zahranièní závazky apod.), kde Parlament mùže pouze navrhnout zmìnu prostou vìtšinou hlasù. Tabulka 6.6 ukazuje na pøíkladu roku 2009, jak se mìní návrh rozpoètu v jednotlivých fázích jeho projednávání. Tab. 6.6 Zmìny návrhu rozpoètu EU v prùbìhu projednávání (závazky pro rok 2009; v mld. EUR) [zdroj: www.europarl.europa.eu/activities/committees/studies/download.do?language=en&file=26551] Skupina rozpoètu
1. Udržitelný rozvoj
Rozpoèet 2008
Finanèní Pøedbìžný První perspektiva návrh ètení 2009 (Komise) (Rada)
První ètení (EP)
Druhé ètení (Rada)
Schválený rozpoèet
58,3
59,7
60,1
60,0
60,2
60,0
60,2
1a Konkurenceschopnost
11,1
11,3
11,7
11,6
11,8
11,6
11,8
1b Soudržnost
47,2
48,2
48,4
48,4
48,4
48,4
48,4
2. Zachování a øízení pøírodních zdrojù
55,6
59,6
56,5
55,9
57,4
55,8
56,1
z toho výdaje pro trh a pøímé platby
41,0
46,7
41,6
44,2
42,5
41,1
41,1
Pokraèování
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182928
100 n Veøejný sektor a veøejné finance
Pokraèování Skupina rozpoètu
3. Obèanství, svoboda, bezpeènost a spravedlnost 3a Svoboda, bezpeènost a spravedlnost 3b Obèanství
Rozpoèet 2008
Finanèní Pøedbìžný První perspektiva návrh ètení 2009 (Komise) (Rada)
První ètení (EP)
Druhé ètení (Rada)
Schválený rozpoèet
1,6
1,5
1,5
1,4
1,5
1,4
1,5
0,7
0,9
0,8
0,8
0,9
0,8
0,9
0,9
0,7
0,6
0,6
0,7
0,6
0,7
4. EU jako globální partner
7,6
7,4
7,6
8,1
8,1
8,0
8,1
5. Administrativa
7,3
7,7
7,6
7,6
7,7
7,6
7,7
6. Kompenzace
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
0,2
130,6
136,2
133,6
133,3
135,2
133,0
133,8
Celkem Povinné výdaje
42,4
43,3
42,9
44,1
42,8
42,8
Nepovinné výdaje
88,1
90,2
90,4
91,0
90,2
91,0
% HND
1,04
1,03
1,03
1,04
1,02
1,03
Rozpoèet je schválen, pokud pro nìj hlasuje nadpolovièní vìtšina všech zvolených poslancù a zároveò alespoò 60 % pøítomných poslancù. Nelze schválit deficitní rozpoèet. Zjednodušenì lze celý rozpoètový proces v EU popsat obrázkem 6.5. Po podepsání schváleného rozpoètu pøedsedou Parlamentu zaène rozpoèet od 1. ledna následujícího roku platit. Po ukonèení každého rozpoètového roku je plnìní rozpoètu pøezkoumáno Úèetním dvorem a následnì je zveøejnìna výroèní zpráva Úèetního dvora. Rada EU tuto zprávu a její pøipomínky projednává a navrhuje EP doporuèení ke zlepšení rozpoètového hospodaøení. Rozpoètový kontrolní výbor EP po prozkoumání plnìní rozpoètu a nálezu Úèetního dvora (ne)doporuèí udìlit Komisi absolutorium za plnìní rozpoètu a navrhne doporuèení ke zlepšení budoucích rozpoètù. Jestliže není návrh rozpoètu do zaèátku rozpoètového roku pøijat, øídí se pøíjmy a výdaje EU provizorním rozpoètem. Ten znamená hospodaøení ve výši 1/12 loòského nebo navrženého rozpoètu na každý mìsíc až do schválení nového rozpoètu. V pøípadì neoèekávaných událostí mùže Komise navrhnout úpravu rozpoètu formou dodateèného nebo opravného rozpoètu. Pro oba typy zmìny platí stejná procedura schvalování jako pro bìžný rozpoèet.41
41
Podrobnìji k rozpoètovému procesu EU viz napø. Javelle (2009).
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182928