Osteologie a kalcium-fosfátový metabolizmus (Ukázka, strana 99)

10

Osteologie a kalcium-fosfátový metabolizmus 35. R ICO, H., GÓMEZ-RASO, N., SEVILLA, M. et al. Effects on bone loss of manganese alone or with copper suplement in ovariectomized rats. A morphometric and denzitometric study. Eur. J. Obstet. Gynecol. Reprod. Biol., 2000, 90, p. 97–101.

36. RUDE, RK., KIRCHEN, ME., GRUBER, HE. et al. Magnesium deficiency – induced osteoporosis in the rat: uncoupling of bone formation and bone resorption. Magnes. Res., 1999, 12, p. 257–267.

37. SAITO, N., TABATA, N., SAITO, S., ANDOU, Y. et al. Bone mineral density, serum albumin and serum magnesium. J. Am. Coll. Nutr., 2004, 23, p. 701S–703S. 38. SAKAI, T., WARIISHI, M., NISHIYAMA, K. Changes in trace element concentrations in hair of growing children. Biol. Trace. Elem. Res., 2000, 77, p. 43–51.

39. SALTMAN, PD., STRAUSE, LG. The role of trace minerals in osteoporosis.

J. Am. Coll. Nutr., 1993, 12, p. 384–389.

40. STRAUSE, L., SALTMAN, P., SMYTH, KT., BRACKER, M., ANDON, MB. Spinal bone loss in postmenopausal women supplemented with calcium and trace minerals. J. Nutr., 1994, 124, p. 1060–1064.

41. SUZUKI, Y., MERITA, I., YAMANE, Y., MUROTA, S. Preventive effects of zinc on cadmium-induced inhibition of alkaline phosphatase activity and mineralization activity in osteoblast-like cells, MC3T3-E1. J. Pharmacobiodyn., 1989, 12, p. 94–99.

42. TURNER, CH., GARETTO, LP., DUNIPACE, AJ. et al. Fluoride treatment increased serum IGF-1, bone turnover, and bone mass, but not bone strength, in rabbits. Calcif. Tissue Int., 1997, 61, p. 77–83.

43. WALLACH, S. Relation of magnesium to osteoporosis and calcium urolithiasis. Magnes. Trace. Elem., 1991–1992, 10, p. 281–286.

44. WANG, H., ZHU, G., SHI, Y. et al. Influence of environmental cadmium exposure on forearm bone density. J. Bone Miner. Res., 2003, 18, p. 553–560.

45. YAMAGUCHI, M., UCHIYAMA, S., ISHIYAMA, K., HASHIMOTO, K. Oral administration in combination with zinc enhances beta-cryptoxanthin-induced anabolic effects on bone components in the femoral tissues of rats in vivo.

Biol. Pharm. Bull., 2006, 29, p. 371–374.

46. NĚMČÍKOVÁ, P., SPĚVÁČKOVÁ, V., ČAJCHANOVÁ, M., HILL, M., ŽOFKOVÁ, I. Vztah sérových hladin manganu a mědi k denzitě a kvalitě kosti u postmenopauzálních žen. Pilotní studie. Osteologický bulletin, 2009. 14, s. 97–100.

98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182899

Kouření a ženský skelet

11

11

Kouření a ženský skelet

O škodlivosti kouření na celý organizmus nelze pochybovat. Je dobře znám negativní vliv nikotinu na systém bronchopulmonální, metabolizmus lipidů a cukrů (zvýšení LDL-cholesterolu a apolipoproteinu B, intolerance glukózy) a složení tělesných tkání (24). Prokázaný je kancerogenní efekt kouření (plíce, ovarium, děložní čípek, játra aj.) (13). U kuřáků je i častější výskyt dalších systémových onemocnění – hypertyreózy, revmatoidní artritidy, Crohnovy nemoci a neuropatií i poškození jaterního parenchymu.

Silní kuřáci, kteří vykouřili více než 20 cigaret denně a trpěli revmatoidní artritidou, měli častěji mimokloubní komplikace onemocnění v porovnání s nekuřáky (35).

Ušetřen není ani skelet kuřáků. Bylo zjištěno, že kuřačky vyšší věkové kategorie měly nižší hodnoty celotělové kostní denzity i nižší kostní denzitu (BMD) v páteři i krčku femuru než stejně staré nekuřačky (18).

Kouření pravděpodobně nepříznivě ovlivňuje také kvalitu kosti. Underner et al. (43) zjistili, že kuřáci mají větší riziko fraktur. K podobnému závěru u postmenopauzálních kuřaček a bývalých kuřaček dospěli i Jenkins a Denison (23). Snížená kvalita kosti je příčinou zpomaleného hojení fraktur a kostních štěpů u kuřáků (11, 28, 47).

Mechanizmus osteotropního působení kouření je zjevně multifaktoriální. Studie in vitro ukázala, že nikotin v závislosti na koncentraci stimuluje diferenciaci osteoklastů a urychluje resorpci hlavní komponenty kosti: kalcium-fosfátu (16), ale také tlumí proliferaci osteoblastů (30). Aktivaci osteoresorpce odpovídá zvýšení markerů kostní remodelace (osteokalcin v séru a index N-telopeptid/kreatinin v moči), jak bylo prokázáno u starších kuřaček (38). Nikotin mimoto v závislosti na dávce tlumí proliferaci a diferenciaci osteoblastů, a tak zpomaluje novotvorbu kosti. Poškozuje kostní matrix tím, že inhibuje transkripci kostního sialoproteinu v mineralizované tkáni (33) a zvyšuje produkci metaloproteinázy (MMP) (26). Ukazuje se, že přímý osteogenetický efekt nikotinu by mohl být zprostředkován nikotin-acetycholinovým receptorem, neboť jej lze inhibovat antagonistou nikotinového receptoru D – tubokurarinem (39). Nikotin však tlumí nejen osteogenezi, ale i angiogenezi, která může být jednou z příčin již zmíněného pomalého hojení kostních defektů u silných kuřáků (11).

Dosud ne zcela jasný je osteopatogenetický význam dysregulace osy vitamin D–PTH. Je známo, že kuřáci mají utlumenou absorpci kalcia ve střevě. Deficit kalcia v organizmu by měl fyziologicky stimulovat produkci 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182899

11

Osteologie a kalcium-fosfátový metabolizmus PTH. Ale projevy hyperparatyreózy u kuřáků nebyly zjištěny. Naopak bylo prokázáno, že kuřáci (muži i ženy) mají hladiny PTH v krvi nižší než nekuřáci (7, 34, 42). Dysregulace osy D-hormon–PTH by tedy mohla být jedním z rizikových mechanizmů osteoporózy u kuřáků. Sneve et al. (41) ve velké studii zjistili, že negativní vztah mezi hladinami PTH a BMD v kyčli je u průměrných kuřáků setřen. Také experimentální studie u potkaních samic ukázala, že vysoká dávka nikotinu (2,5krát vyšší než je průměr koncentrací u kuřáků) vede jen k necharakteristickým změnám v hladinách aktivních metabolitů vitaminu D a PTH a neovlivní kostní obrat ani obsah minerálu v tibii (20, 21).

Kouření působí na skelet také prostřednictvím svalu. Tlumí syntézu svalové bílkoviny a naopak stimuluje expresi inhibičního myostatinu. Sarkopenie pak dále zvyšuje riziko osteopenie (34). Je diskutován i negativní osteotropní vliv toxických stopových prvků z cigaretového kouře – kadmia a zejména olova (14), jehož koncentrace v kyčelním kloubu byla u kuřáků významně vyšší než u kontrol (6).

Nikotin kost ovlivní i tím, že tlumí aktivitu aromatázy a indukuje vznik hypoestrinizmu a snižuje i citlivost kosti na estrogen, který chrání kost kuřaček i tím, že zrychluje odbourávání nikotinu (4). Dívky kuřačky mají opožděný nástup menarche (22), což spolu s přímým negativním vlivem nikotinu na skelet a se zpomelaným odbouráváním nikotinu má za následek nedostatečný vývoj vrcholu kostní hmoty. Premenopauzální kuřačky užívající orální antikoncepci jsou proti osteoporóze chráněny, i když substituce estrogenů v časné fázi menopauzy kuřaček nevede k očekávanénu zvýšení hodnot kostní denzity (5). Hormonální monitoring u dívek kuřaček a u premenopauzálních žen má v prevenci osteoporózy zcela zásadní význam (25).

Negativní vliv na skelet má i nikotinizmus matek. U dívek, jejichž matky v době gravidity kouřily, bývá opožděný nástup menarche o 0,31 roku proti dětem nekuřaček (36). Je známo, že opožděný nástup menarche zvyšuje riziko osteoporózy v dospělosti. Kouření matek, zejména těch, které navíc trpí nutričním deficitem, nedostatečností vitaminu D a mají málo pohybu, tlumí akumulaci minerálu v plodu během nitroděložního života. Porodní hmotnost novorozenců kuřaček bývá nižší. Nikotin mimoto působí přímo na chondrocyty růstových štěrbin, kde prostřednictvím receptoru pro alfa7 nAChR (neuronal nicotinic acetylcholine receptor) zpomaluje růst prepubertální a pubertální kosti (27). Nízká porodní váha a zpomalený postnatální růst jsou významnými prediktory pozdějšího rizika fraktur kyčle (9).

Klinické studie zaměřené na analýzu vztahu kuřáctví k BMD v páteři a kyčli a ke kvalitě kosti přinášejí rozporné výsledky.

100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182899