j a k b ýt a s e rt i v n í v kaž d é s i t u ac i
mená, že osoba postižená šikanou má právo si stěžovat a očekávat příslušná opatření.
„Dobrou zprávou je, že dnes se o šikaně veřejně mluví a je snaha problém řešit.”
Zpátky k panu Barnesovi „Pan Barnes s vámi chce dnes mluvit – ve 14 hodin v jeho kanceláři. Přijďte včas.“ Takže – dopoledne jste dostali pozvání k panu Barnesovi na „kobereček“ a nějak jste strávili tři hodiny zbývající do schůzky. Pan Barnes vám nabídne židli a vy se snažíte vypadat uvolněně a usmívat se na něj. Všimnete si, že na obrazovce jeho počítače je jeden z vašich reportů. Pan Barnes vstane a začne přecházet po místnosti. „Jak dlouho jste u nás?“ „Éh, tři roky.“ „A kolikrát jsem s vámi mluvil o vaší práci a dodržování termínů?“ „Jednou nebo dvakrát.“ „Myslím, že to bylo víckrát. A vypadá to, že to nestačilo. Co na to řeknete?“ Tak jaká bude vaše reakce? Co na to řeknete? Dokážete odpovědět klidně a asertivně, nebo budete rozčilení nebo naštvaní? Možná budete mít pocit, že se rozbrečíte, budete se omlouvat a utečete z místnosti. Podívejme se na alternativy, které se nám v této chvíli nabízejí.
a) Agresivní reakce „Jak se mnou můžete takhle mluvit? Na té zprávě není vůbec nic špatného – trvalo několik hodin, než jsem ji dokončil. Každopádně, kdybyste mi nedával věci na poslední chvíli, možná že bych měl čas ji ještě předělat.“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182894
J a k s e vy po řá dat s o č e kává n í m i a poža dav ky d r u h ýc h l i d í
b) Nepřímá agresivita „Promiňte, pane Barnesi, je mi to líto. Nevím, na co jsem přitom myslel.“ (To je naposledy, kdy jsem kvůli němu zůstal v práci přesčas. Příště by si měl sníst, co si nadrobil, a já už se nebudu omlouvat za to, že jsem za něj dělal jeho práci.)
c) Pasivní reakce „Je mi to moc líto, pane Barnesi. Hned to předělám a slibuji, že už se to víckrát nestane. Ode dneška budu do práce chodit brzo ráno a budu tady třeba do noci, pokud tady bude takhle naléhavý úkol.“
c) Asertivní reakce „Můžete mi říct, co konkrétně tam bylo špatně?“ „Podívejte se na tyhle chyby.“ „Aha, vidím tam nějaké překlepy – je tam ještě něco jiného? Mám to předělat?“
Reakce na kritiku Je přirozené, že v reakci na kritiku zaujmeme obranný postoj. Ukázali jsme si některé důvody, které mohou způsobovat, že jsme na kritiku citliví. Nutno ale přiznat, že kritiku nepřijímá vstřícně většina lidí, třebaže nezažili v dětství podobné trauma, jako je šikana. Úzkost a obranný postoj, které vznikají, když jsme kritizováni, u nás vedou k podráždění: vnímáme kritiku jako určité odmítnutí – stejně jako v dětství. Vzpomenete si na nějakou nálepku, kterou vám dospělí jako dítěti přidělili? Byli jste podle nich nemotorní? Nebo sobečtí? Nebo líní? Tato označení děti často vnímají nejen jako popis vlastní osobnosti, ale také jako nesouhlas nebo odepření náklonnosti a lásky. I po mnoha letech, když jsme už dospělí, mohou určitá slova a fráze způsobovat, že o sobě začneme pochybovat a nejsme si jistí sami sebou. Strach z kritiky někdy lidem brání, aby říkali, co chtějí říct, a dělali, co chtějí dělat, aby žili tak, jak chtějí žít, a byli takoví, jací chtějí být. Dospělí (a děti) 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182894
j a k b ýt a s e rt i v n í v kaž d é s i t u ac i
pak začnou být příliš úzkostní a chtějí uspokojit potřeby druhých, aby na jejich adresu někdo nevyslal nějaký negativní komentář. Rodiče pak kupují svým dětem všechno, na co si vzpomenou, jenom proto, aby se na ně nedívaly jako na chudáky, pracovníci v kanceláří zůstávají dlouho přesčas, aby se vyhnuli výtkám svých šéfů, že jejich vztah k práci není vstřícný, a teenageři kopírují zvyky a chování svých kamarádů jenom proto, aby nebyli odmítnuti.
a) Agresivní reakce Agresivní reakce na kritiku je založena na odmítnutí poslouchat. Buď jste si tak jisti sami sebou a věříte, že prostě nemůžete udělat žádnou chybu, nebo jste tak zděšení a vaše reakce je zcela automatická. Dalším krokem spojeným s agresivním jednáním je okamžité odmítnutí kritiky, následované nepřátelským útokem na kritizující osobu. („Každopádně, kdybyste mi nedával věci na poslední chvíli, možná že bych měl čas ji ještě předělat.“) Důsledky: Tento způsob jednání a reakce na kritiku může přinést nevítané plody: vše může skončit křikem a špatným pocitem. Možná, že v dané chvíli zvítězíte a nebudete muset zprávu předělávat, ale vaše další vyhlídky na spolupráci s vaším nadřízeným tím mohou být povážlivě zhoršeny. Lidé, kteří reagují tímto způsobem, si obvykle nosí svoje „naladění“ všude s sebou a je jisté, že nejen jejich kolegové v práci, ale také jejich přátelé a rodinní příslušníci budou jejich projevy nepřátelství trpět.
b) Nepřímá agresivní reakce Nepřímou agresivitu někdy ani nerozpoznáme. V reakci na kritiku cítíte vztek, ale usmíváte se a vypadá to, že kritiku přijímáte pozitivně. Uvnitř ale kujete plány na pomstu („To je opravdu naposledy, co jsem kvůli němu zůstal v práci přesčas“). Důsledky: Tento druh reakce na první pohled uspokojí obě strany. Může ale nakonec mít takový výsledek, že budete mít sami ze sebe špatný pocit. Je pokrytecké cítit nějakou emoci a přitom se zachovat úplně odlišným způsobem. Rozhodnout se v dané chvíli pro pomstu může být sladké, toto potlačení ale může mít negativní následek. Například v tom, že si vypěstujete reputaci člověka, kterému se nedá věřit. 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182894