65,0 73,8 25,4 6,8
2687,4 238,9 57,7 36,9 64,5 79,0 33,0 6,5
2726,0 298,6 92,3 37,2
2005 4. Q
celkem 55–59 60–64 65+
celkem 15+ let 55–59 60–64 65+ 46,1 31,9 12,3 1,9
2051,2 111,5 32 16,9
2001 4. Q
46,0 46,7 12,3 2,4
2077,7 187,7 39,1 20,9
2005 4. Q
Tab. 3.8 Zaměstnanost podle pohlaví – ženy
celkem 55–59 60–64 65+
celkem 15+ let 55–59 60–64 65+
2001 4. Q
Tab. 3.7 Zaměstnanost podle pohlaví – muži
rozdíl 2009 4. Q 4. Q 09–4.Q 01 4. Q 09–4.Q 05 4. Q 09–4.Q 08 zaměstnání 2886,8 2816,7 129,3 90,7 –70,1 304,7 289,6 50,7 –9,0 –15,2 135,3 124,2 66,5 31,9 –11,1 45,6 46,2 9,4 9,0 0,6 míra zaměstnanosti 46,6 45,6 –0,5 –0,4 –0,9 53,3 53,7 21,8 7,0 0,4 15,0 14,6 2,4 2,3 –0,4 2,8 3,3 1,4 1,0 –0,5 2008 4. Q
rozdíl 2009 4. Q 4. Q 09–4.Q 01 4. Q 09–4.Q 05 4. Q 09–4.Q 08 zaměstnání 2886,8 2816,7 129,3 90,7 –70,1 304,7 289,6 50,7 –9,0 –15,2 135,3 124,2 66,5 31,9 –11,1 45,6 46,2 9,4 9,0 0,6 míra zaměstnanosti 66,1 64,0 –1,0 –0,6 –2,1 81,9 77,9 4,1 –1,1 –4,0 40,7 36,5 11,0 3,4 –4,2 7,4 7,2 0,5 0,7 –0,2 2008 4. Q
3
Sociální gerontologie
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182881
Demografie a sociologie stáří
3
Ekonomická aktivita osob starších 50 let se od roku 2000 postupně zvyšovala, v roce 2009 zaznamenala nejvyšší nárůst, poté v roce 2010 dochází k poklesu na hodnoty roku 2007. Graf na obrázku 3.12 a tabulky 3.7 a 3.8 ukazují zaměstnanost starších lidí v období 2001–2009 podle analýzy ČSÚ z roku 2010 (též kap. 3.1.1). 80 60 40 20 0 2001 muži 55–59
2009 muži 60–64
ženy 55–59
ženy 60–64
Obr. 3.12 Míra zaměstnanosti mužů a žen Odhad počtu ekonomicky aktivních ve věku nad 50 let v roce 2050 (na základě střední varianty projekce počtu obyvatel) ukazuje tabulka 3.9. Podle provedených odhadů MPSV bude v roce 2050 ekonomicky aktivních občanů ve věku 50+ 37 %. Tab. 3.9 Odhad počtu ekonomicky aktivních ve věku nad 50 let v roce 2050 (zdroj: MPSV, 2011) věk
MEA
počet obyv.
prognóza EA
50–54
92,0
540 880
497 610
55–59
90,0
649 913
584 922
60–64
40,0
694 540
277 816
65+
14,0
2 956 079
413 851
50+
37,0
4 841 412
1 791 322
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182881
3
Sociální gerontologie
3.4.2
Bydlení a změna bydliště ve stáří
Bydlení je jedním ze základních předpokladů kvalitního života – jednou z nejdůležitějších životních potřeb všech lidí je domov, který znamená více než přístřeší, který je místem soukromí, intimního sdílení a bezpečí. Zabezpečení kvalitního bydlení je i prevencí nákladné ústavní péče tam, kde není zcela nezbytná (Vohralíková a Rabušic, 2004). Preferenci či potřebu seniorů setrvat v důvěrně známém prostředí, ve svém domově, lze považovat za adaptivní rys stárnutí a významný prvek osobnostní identity, kontinuity života a autonomie. Jde přitom o vazbu nejen k fyzickému prostředí, ale především k pospolitostním vztahům, které si v průběhu života v místě svého bydliště utvořili (Sýkorová, 2008). Ve stárnoucí společnosti se mění požadavky na kvalitu soukromého a veřejného bytového fondu z důvodu věkové struktury. Současně se dnes mění i velikost rodin obecně a přibývá lidí, kteří bydlí sami bez ohledu na věk. Odhaduje se, že v roce 2000 bydlelo v průměru 12 % obyvatel EU v jednočlenných domácnostech. Zájem se dnes sice věnuje především tzv. singles ve věku kolem 35 let, ale ve více než třetině případů šlo o ženy ve věku nad 65 let. V roce 2010 žilo v jednočlenných domácnostech asi 30 % lidí starších 65 let a 45 % lidí starších 80 let. Mnozí z nich byli navíc více či méně omezeni různými bariérami ve vycházení ze svých bytů. Těmto skutečnostem by měla odpovídat struktura a vybavenost bytových jednotek. Je třeba vybudovat nový a adaptovat stávající bytový fond. V blízké budoucnosti se zvýší počet lidí, kterým usnadní život a podpoří autonomii, seberealizaci i společenskou participaci bydlení: důsledně bezbariérové, uplatňující tzv. univerzální design pro usnadnění přístupnosti lidem se zdravotním postižením a funkčními deficity, podpořené vyspělými komunikačními i dalšími technologiemi (tzv. ambient assisted living, AAL, prostředím podporovaný život) včetně tísňové péče pro jistotu kontaktu a rychlé pomoci, podpořené službami. Společenské náklady vložené do takové transformace bydlení poskytnou zaměstnanost při rekonstrukcích a výstavbě, sníží výdaje na různé služby, především na dlouhodobou ústavní péči, zvýší kvalitu života lidí se zdravotním postižením. O ekonomických aspektech bydlení viz kapitolu 7.2.1. Závažnou neznámou je prognóza zájmu o vícegenerační bydlení, které by prostorově a časově usnadňovalo poskytování vzájemné mezigenerační pomoci uvnitř rodin. Podle demografického šetření GGS z roku 2005 si většina 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182881