98 Sociální kapitál a rozvoj regionu
hospodářskou komorou se tak podílejí na aktualizaci programu rozvoje kraje působením v Pracovní komisi kraje Vysočina. V oblasti ekonomického rozvoje a podpory podnikání existují dobré a vzájemně velmi vstřícné vztahy. Významnou síť vzájemně spolupracujících institucí tvoří zejména odbor regionálního rozvoje krajského úřadu, Úřad regionální rady Jihovýchod, Krajská hospodářská komora, regionální kancelář Czechinvestu, Vysoká škola polytechnická v Jihlavě a Bosch Diesel jako významný zástupce podniků. Zástupce Krajské hospodářské komory uvedl: „my máme úplně výbornou spolupráci tady s krajem, jako hospodářská komora, jako podnikatelé. Myslím si, že ten kraj problémy podnikatelů zajímají, snaží se těm podnikatelům nějak naslouchat, snaží se jim vytvářet nějaký podmínky prostě pro to jejich podnikání […] Naše činnost je taková poměrně pestrá a s Czechinvestem na tomhle hodně spolupracujeme a myslím si, že ta spolupráce mezi námi je úplně výborná.“ Podobně spolupráci hodnotila i ředitelka regionálního zastoupení CzechInvestu: „Já si myslím, že fajn spolupráce byla ta s tím krajským úřadem. To bylo skutečně perfektní. […] Myslím, že z hospodářské komory se nám snažili vyjít vstříc.“ Krajskou platformou, která vytváří přemosťující meziskupinový sociální kapitál mezi zástupci samosprávy, veřejné správy, zaměstnavatelů a zaměstnanců, je Rada hospodářské a sociální dohody Kraje Vysočina. Rada je obdobou tzv. tripartity na celostátní úrovni, existuje od roku 2007 a schází se zhruba dvakrát ročně. Snahy o významnější regionální spolupráci mezi aktéry veřejného a soukromého sektoru se objevily v reakci na ekonomickou krizi vzhledem k obavám z ekonomického poklesu, růstu nezaměstnanosti a sociálních problémů. V této situaci zřídil Kraj Vysočina na jaře 2009 Pracovní skupinu pro hospodářskou krizi, v níž vedle sebe zasedli vybraní členové rady kraje, předsedové klíčových výborů krajského zastupitelstva, další osobnosti ze všech politických stran v krajském zastupitelstvu a za administrativní část veřejné správy ředitel krajského úřadu a zástupci úřadů práce. Z podnikatelské sféry byli zastoupeni předseda a ředitel Krajské hospodářské komory a Krajské agrární komory. Pracovní skupina byla aktivní v průběhu roku 2009, kdy umožnila rychlou výměnu informací mezi zúčastněnými subjekty. Pro regionální rozvoj je vedle institucionalizovaných vztahů důležitá také běžná spolupráce při řešení každodenních problémů. Zástupci podnikatelů hodnotí tento typ spolupráce s úřady a místními samosprávami jako bezproblémový. Příkladem otázek, na jejichž řešení se firmy podílejí, je například koordinace jízdních řádů veřejné dopravy s pracovní dobou
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182775
Sociální kapitál a regionální rozvoj: analýza aktérů veřejného a soukromého sektoru na Jihlavsku 99
v podnicích. Přímé působení firem v oblasti podpory rozvoje regionu je spíše výjimkou. Zdroje mají zejména velké firmy. Rozhodujícími partnery velkých firem s tisíci zaměstnanci, velkým obratem a nadnárodní působností jsou ale především státní instituce (ministerstva, agentury podporující zahraniční obchod). Vztah velké nadnárodní firmy k regionu je také ovlivněn postavením firmy v organizační struktuře nadnárodní společnosti, kde je míra autonomie rozhodování manažerů omezena zájmy korporace. I tak ale některé velké firmy v rámci programů společenské zodpovědnosti udržují vztahy s představiteli krajské a místní samosprávy, podporují místní školy a výchovu svých budoucích zaměstnanců nebo sponzorují aktivity v místě svého působení. Ukazují tím, že jsou součástí regionu a zároveň pomáhají vytvářet lepší životní prostředí s cílem udržet kvalifikovanou pracovní sílu. Některé firmy se v rámci své firemní kultury a stylu řízení přímo zaměřují na vztah k regionu. Firma Bosch Diesel například uplatňuje filozofii udržitelné firmy s důrazem na podporu zaměstnanců, pořádání aktivit pro jejich rodiny, rozvoje v regionu svého působení a na kvalitu vztahů s partnerskými firmami a organizacemi. Díky této trvalé filozofii se spolupráce firmy Bosch Diesel se školami a dalšími subjekty nezměnila ani v nepříznivém období ekonomické krize, kdy jiné firmy své veřejné působení a spolupráce omezovaly.
4.6.3 Udržitelný rozvoj a kvalita života Vedle aktivit, které podporují sociální kapitál mezi institucemi regionálního rozvoje, zajišťují Kraj Vysočina i město Jihlava programy, projekty a aktivity, které podporují kontakty mezi občany, občanskými sdruženími a nevládními neziskovými organizacemi a institucemi veřejné správy a přispívají tak k vytváření meziskupinového sociálního kapitálu a generalizované důvěry v kraji. Spolupráce mezi krajem a neziskovými organizacemi vyústila ve zpracování Strategie udržitelného rozvoje nestátního neziskového sektoru kraje Vysočina 2010–2015, kterou financoval kraj z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí. Významnými projekty spolupráce a utváření sociálního kapitálu jsou „Zdravý kraj Vysočina“ a „Zdravé město Jihlava“. Projekty ideově vycházejí z konceptu udržitelného rozvoje, který byl diskutován na světovém summitu o životním prostředí v Rio de Janeiro v roce 1992 a strategií jeho prosazování v praxi prostřednictvím Místní Agendy 21 (MA21). Konkrétní aktivity v rámci MA21 jsou založeny na strategickém plánování
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182775
100 Sociální kapitál a rozvoj regionu
a partnerství mezi veřejnou správou, neziskovým sektorem a dalšími aktéry. V rámci MA21 jsou realizovány jak „měkké“ projekty vzdělávání a zvyšování povědomí o problematice udržitelného rozvoje, tak „tvrdé“ infrastrukturní projekty zaměřené například na bezpečnost cest do škol nebo odstranění znečištění. Projekt Zdravý kraj Vysočina byl zahájen ve volebním období 2004– 2008 a pokračuje i po změně zastupitelstva a rady na podzim 2008 při podpoře napříč politickými stranami. Organizačně program zajišťuje odbor regionálního rozvoje krajského úřadu. Pro naplnění pilíře environmentální udržitelnosti kraj organizuje každoroční jarní úklid odpadu („Čistá Vysočina“) z veřejných prostranství, komunikací nebo turistických tras v kraji, na kterém se podílejí školy a mládežnické organizace. Kraj zajišťuje pro účastníky této akce dopravu veřejnými autobusovými linkami zdarma. V ekonomickém pilíři udržitelného rozvoje byla například zřízena databáze výrobců tradičních produktů z Vysočiny. V sociální oblasti jsou podporovány kampaně zaměřené na zvýšení povědomí o udržitelném rozvoji, pořádány konference zástupců neziskových organizací a kraje, organizovány kulaté stoly, na kterých mohou občané diskutovat problémy v různých tematických oblastech (volný čas a sport) a navrhovat jejich řešení. Probíhají také konference, na nichž se setkávají zástupci veřejné správy a neziskových organizací. V rámci programu Zdravý kraj mohou obce, školy a neziskové organizace získávat drobnou finanční podporu z krajského rozpočtu na pořádání aktivit spojených s MA21, například kulatých stolů a dalších aktivit směřujících k zapojení veřejnosti do rozhodování, kampaní zvyšujících povědomí o environmentálních problémech, zavádění principů udržitelného rozvoje do svých provozů apod.
4.6.4 Výzkum a vzdělávání Závažným dlouhodobým problémem Vysočiny je ztráta vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva, které se z kraje odstěhovává. Město Jihlava a Kraj Vysočina společně dosáhly zřízení Vysoké školy polytechnické v Jihlavě (VŠPJ) jako první veřejné neuniverzitní vysoké školy v České republice. Bez společného úsilí města a kraje by škola nevznikla. Ke vzniku školy pomohly i kontakty na centrální orgány, tj. svoji roli sehrál i hierar chický sociální kapitál. O zřízení univerzity se zásadním způsobem zasadila prorektorka Alena Štěrbová, která dříve působila jako radní kraje a náměstkyně na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Po svém
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182775