58
Záleží na směru
Lewis Carroll, známý britský spisovatel, profesor, kněz a matematik, byl koktající podivín. Dospělí lidé si ho takřka nevšímali a on se jim vyhýbal. V přítomnosti dětí ale ztrácel svoji koktavost a propadal náhlé kreativní obrazotvornosti. Obklopen dětmi pookřál, „vystoupil“ ze svého podivínství a změnil se v úplně jiného člověka. Z prostředí dětí čerpal radost a bezstarostnou pohodu. Svět dospělých ho nedocenil, ale děti ho milovaly. A on miloval je a jejich dětskou logiku. V jeho knize „Alenka v říši divů“ se ve čtvrté kapitole Alenka ptá kočky: „Mohla bys mi říci, jak se dostanu odtud?“ „To záleží na tom, kam chceš jít,“ říká kočka. „Je mi to jedno,“ říká Alenka. „Pak nezáleží na tom, kterým směrem půjdeš,“ odpovídá kočka. Stejně jako potřebuje loď spolehlivého kormidelníka, jehož úkolem je znát polohu plavidla a udržovat zvolený směr, i organizace – její vrcholový management – musí vědět, kde se nachází a kterým směrem chce jít. Směr je často vyjádřen ve „vizi“ nebo „strategickém plánu“ organizace. Tyto strategické dokumenty musí proto obsahovat dobře volené smysluplné myšlenky, které by mohly pomoci všem zaměstnancům chápat, co se od nich očekává a kterým směrem se mají ubírat. Během adaptačního procesu se každý nový zaměstnanec musí seznámit s klíčovými dokumenty, jako jsou poslání, vize a cíle organizace, jinak se s nimi nemůže ztotožnit. Abychom mohli bezpečně navigovat v dnešních „turbulentních vodách“, potřebujeme znát nejen „směr“, ale i „rychlost“. Pokud budeme sami přesvědčeni o důležitosti těchto dvou podmínek úspěchu, budeme umět motivovat druhé k vyvinutí potřebného úsilí. Pak v organizaci nebude problémem, aby všichni zaměstnanci „táhli za stejný konec lana“.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182745