Neměla problém je najít, protože rostly celkem hojně všude tam, kde bylo vlhko, na okrajích řek, potoků i rybníků. Konečně má pro dnešek smysluplnou náplň, uvědomila si, když seděla na bobku a trhala drobné listy. Drake ráno neoznámil to zrušení, což ji nesmírně rozzlobilo. Ale teď musí rychle natrhat listy a spěchat zase zpátky, takže zaplašila neveselé myšlenky a věnovala se trhání. Marie nesla zranění docela statečně. Emily ji nanesla na ránu hojnou dávku rozdrcené hmoty a ovázala obvazem. Nařídila jí, aby teď rozhodně alespoň den s rukou nijak moc nehýbala a nezpřetrhala si stehy. Po dlouhém lamentování, že nestihne uvařit oběd, se nechala Marie přesvědčit a vaření pro dnešek přenechala pomocníkům a sama jen dohlížela, aby bylo vše tak, jak má být. Emily v kuchyni vzala pár plátků okoralého chleba a s úlevou vyšla ven. Cestou přes halu zaslechla, jak Elizabeth v salónku hraje na klavír. Jde jí to skutečně výborně, na rozdíl ode mne, pomyslela si. Pomalu se vydala znovu směrem k rybníčku. Ve vzduchu byla cítit vůně vody a Emily se bavila bojem kachniček o každý kousek chleba, který jim postupně házela. Za chvilku za sebou zaslechla kroky na štěrkové pěšině. Nejprve si myslela, že je to Elizabeth, ale když se otočila, spatřila Drakea. „Viděl jsem Vás odcházet z kuchyně s plnou náručí chleba a napadlo mě, že asi budete tady,“ pronesl a zastavil se vedle Emily. „Chcete také kousek? Už mám jen dva krajíce,“ odpověděla a zdvořile Drakeovi nabídla. „Máte ve zvyku se pořád někde toulat úplně sama?“ zeptal se místo toho vyčítavě a mračil se tak, že se mu na čele vytvořily hluboké vrásky. „Věděla jsem to hned, když jsem Vás uviděla přicházet,“ odpověděla a na jeho dotaz vůbec nereagovala. „Co jste věděla? Že se zeptám právě na tohle?“ udivoval se Dreake a hodil do vody poslední kousek chleba. „Ne. Že budete mít mizernou náladu, protože vás vzbudila ta hra na klavír,“ konstatovala suše. „Nemám mizernou náladu a když jsem zaslechl klavír, už jsem byl vzhůru, pokud to chcete vědět,“ odpověděl. „Opravdu? A proč se tedy tak mračíte?“ zeptala se a poté co odhodila poslední krmivo se otočila na Drakea. „Nechcete snad říci, že jste nedomluvil to zrušení zasnoubení?“ strachovala se.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182631
„Vy skutečně nemyslíte na nic jiného,“ zabručel nevrle Drake. „Ale ještě jste mě neodpověděla na mojí otázku, jestli máte ve zvyku se pořád někde potulovat úplně sama!“ Emily se zamračila. „Nevím, proč by vás to mělo jakkoliv znepokojovat,“ odpověděla. „Proč? Tak za prvé, to tu vůbec neznáte, takže byste se mohla snadno ztratit a já vás tu nehodlám hledat po lesích. A za druhé, bych byl nerad, kdyby se Vám něco stalo,“ odpověděl s neskrývanou obavou v hlase a zvedl ruku, aby jí odhrnul neposlušnou lokýnku z čela. Emily zarazila náhlá změna v Drakeově chování. Najednou mluvil s obavami, jakoby mu na ní skutečně záleželo. Šel snad za ní opravdu jen proto, že se bál, aby se jí nic nestalo? Nebo jen proto, že nechtěl riskovat, že bude nucen hodiny vysedávat v sedle a pročesávat lesy v případě, kdyby se opravdu ztratila? Než se stihla rozhodnout, která z těchto možností je pravděpodobnější, přerušil její úvahy další otázkou. „Já spíše čekal, že se budete chtít ze všeho nejdříve zeptat na něco úplně jiného,“ řekl se škodolibým úsměvem a dal si ruce v bok. „Ach ano,“ vzpomněla si najednou Emily. „Oznámil jste strý... ehm, otci, téměř se přeřekla, zrušení našich zásnub?“ zeptala se a nedočkavostí očima přímo visela Drakeovi na rtech. „Ano, oznámil,“ odpověděl a její skoro přeřeknutí přešel bez povšimnutí. „A?“ čekala napjatě, co Drake řekne. „A Váš otec to vzal naprosto klidně,“ dodal a ústa se mu zvlnila úsměvem. Znovu viděl před sebou rozzlobený výraz jejího strýce když mu pověděl vše o Elizabethino a Emilyno záměně a udivený výraz když ho požádal o Emilynu ruku. Jak předpokládal, vzhledem k tomu, že podmínky předmanželské smlouvy ponechal stejné a pro Lewingtona z ní vyplývalo stejné množství lákavých výhod jako kdyby si bral jeho vlastní dceru, nikoliv pouze neteř, s radostí přijal. Poté se slovy: „Může si za to sama, holka splašená!“ s úsměvem Drakeovi nalil skleničku koňaku na zapití dohody. „Jste si jistý, že to vzal klidně?“ vrtěla Emily nevěřícně hlavou. „Ale nakonec je to vlastně jedno, hlavně, že to máme za sebou,“ odpověděla už zvesela a zazubila se na Drakea. Tomu se její nadšení zase tak moc nezamlouvalo. Co by asi říkala tomu, že sice zrušil zásnuby s Elizabeth Lewingtonovou, ale domluvil se
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182631
na sňatku s Emily Lewingtonovou. Raději na to teď ani nemyslel. Místo toho řekl: „Oficielně to oznámím při večeři, neboť bych to musím ještě předtím oznámit vaší matince, a ta prý, jak se mi doneslo, s námi ještě večeřet nebude.“ „Ano, ano, tak to bude naprosto v pořádku,“ souhlasila Emily. „Prý jste měl nějaký program na dnešní odpoledne?“ zeptala se. „Ano,“ řekl a udělal tajemnou pomlku. Vychutnával si ten napjatý výraz kterým ho sledovala. „Projela byste se ráda na koni?“ „Ach ano!“ vyhrkla vzrušeně. „Znamená to tedy, že se mohu projet na Black Bridgeovi?“ Drake si opatrně odkašlal a pokračoval dál. „Na Black Bridgeovi ne, ale můžete si vybrat jakéhokoliv jiného koně. Mám v plánu vám i slečně Emily ukázat zdejší okolí. Pojede s námi samozřejmě i Simon a Meredith,“ dodal. Emily si přešlápla a znovu si odhrnula spadlou lokýnku z čela. „Samozřejmě. Tedy platí,“ odpověděla rychle a už přemýšlela jakého koně si vybere. „Kdy vyrazíme?“ vyzvídala ještě. „Až po obědě!“ zasmál se Drake, když viděl jak Emily nedočkavě přešlapuje na místě. „Pojďte. Doprovodím Vás zpět a můžete si jít vybrat do stáje koně podle Vašich představ,“ řekl a nabídl ji ruku. Emily celá šťastná z odpolední vyjížďky ji nadšeně přijala a svižným krokem se vydali zpět. Drake se usmíval a byl spokojen jak se jeho plány vyvíjejí.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182631