98 / testování v psychologii
podobně informativních položek, aby testy poskytovaly stejnou informaci pro danou úroveň latentního rysu. Konceptuálně podobný index existuje v rámci CTT pod názvem Spearman-Brownův prorocký vzorec (viz např. Urbánek, 2002).
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182604
teorie odpovědi na položku versus klasická testová teorie / 99
9. Teorie odpovědi na položku versus klasická testová teorie
Jednou ze základních vlastností IRT je tzv. nezávislost parametrů položek a osob (Hambleton, Swaminathan, Rogers, 1991), což znamená, že parametry charakterizující položky jsou neměnné napříč populacemi osob a parametry osob jsou nezávislé na použitých položkách (za předpokladu, že zvolený model odpovídá datům). Odhady parametrů položek v rámci IRT mohou být tedy na rozdíl od CTT získány i z nereprezentativních vzorků. Z toho však nevyplývá, že jakýkoli vzorek poskytne kvalitní odhady parametrů. Důležité je, aby osoby v kalibračním vzorku svou úrovní latentního rysu v dostatečném zastoupení pokrývaly celé spektrum obtížnosti položek. Obdobně platí, že ke srovnatelnému odhadu určitého rysu probanda lze dojít na základě odlišné sady položek, respektive různých testů, které měří stejný rys. V rámci CTT je skutečný skór neoddělitelný od metody, pomocí které je odhadován.
Další rozdíl mezi CTT a IRT spočívá v přístupu k chybě měření. V rámci CTT je chyba měření odvozená od úrovně reliability. Standardní chyba měření je nerealisticky považována za konstantní pro všechny skóry určité populace probandů15. Vzhledem k tomu, že klasické testy jsou většinou tvořeny tak, aby obsahovaly položky adekvátní pokud možno co největšímu počtu probandů z dané populace, obsahují převážně položky středně obtížné a méně položek z obou konců kontinua obtížnosti. Potom však nelze předpokládat, že chyba měření v takto sestaveném testu bude stejná pro probanda se střední úrovní sledovaného rysu i pro probandy s extrémně nízkou či vysokou úrovní rysu. Intuitivně je zřejmé, že chyba měření by měla být nižší pro probanda, kterému je předkládána sada položek, která je ve většině případů adekvátní úrovni jeho rysu.
15
Mimo samotné IRT existují i jiné teorie, které zavádějí koncept podmíněné standardní chyby měření, např. Compound Binomial Error Model (Allen, Yen, 2002), nicméně tyto teorie jsou v metodologické praxi podstatně méně rozšířené.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182604
100 / testování v psychologii
Výše zmíněný intuitivní předpoklad je formálně zakotven v rámci teorie odpovědi na položku. IRT uvažuje primárně o informačním přínosu položky a z něj odvozuje chybu měření (Urbánek, Šimeček, 2001). Každá položka přináší určité množství informace o rysu konkrétního probanda. Celkový informační přínos testu je součtem informací poskytnutých jednotlivými položkami. V rámci typického testu je tedy chyba měření nejmenší pro střední úroveň latentního rysu a zvyšuje se vzhledem k extrémům. Poslední zásadní rozdíl mezi oběma teoriemi spočívá ve vztahu mezi parametry položek a osob. V rámci CTT nejsou parametry položek a osob vyjádřeny na stejné škále. Teorie odpovědi na položku však obtížnost položky definuje na škále latentního rysu. IRT oproti CTT díky tomu umožňuje interpretace skórů nejen vůči referenční skupině osob, ale také vzhledem k položkám.
Dosavadní text může čtenáře dovést k přesvědčení, že CTT v dnešní době již nemá co nabídnout. Nabízí se však otázka, proč teorie odpovědi na položku se všemi svými nespornými výhodami stále ještě zcela nenahradila v praktickém používání klasickou testovou teorii. Existuje několik hlavních překážek, které musí testový profesionál při záměru využít IRT překonat. Konkrétně se musí vyrovnat s požadavkem velkého kalibračního souboru, striktními předpoklady IRT modelů a v neposlední řadě s vysokou složitostí samotné teorie, která se přenáší i do uživatelské roviny. V kombinaci s faktem, že výsledky nejběžněji prováděných psychometrických analýz a postupů (odhalení chybně fungujících položek, skórování osob) jsou v rámci obou teorií až na výjimky v podstatě srovnatelné, již známe odpověď na naši otázku (Zickar, Broadfoot, 2009).
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182604