Sociologie trochu jinak (Ukázka, strana 99)

98 Sociologie trochu jinak

Vývojové etapy společnosti Předindustriální společnost

Industriální společnost

Postindustriální společnost

Charakter válečných konfliktů:

Charakter válečných konfliktů:

Charakter válečných konfliktů:

• boj muže proti muži (meč, luk, samostříl aj.)

• boj mas proti masám • boj proti nepříteli bez tváře a na (automatická puška, plamenomet, kulomet, velké vzdálenosti tank aj.) (mezikontinentální rakety, inteligentní • totální válka a mobilizace bomby, satelitní • masový teror proti navigace aj.) civilnímu obyvatelstvu • boj elitních a vysoce (stírání rozdílu mezi specializovaných frontou a zázemím) jednotek

Z vývojové tabulky společnosti je patrný jeden podstatný rys společenských změn, a to jejich akcelerace. Zemědělská revoluce se „vyčerpala“ po několika tisíciletích, průmyslové revoluci to trvalo už pouhé tři stovky let. A jak dlouho to bude trvat revoluci, které jsme dnes my sami svědky (což nám její poznání znesnadňuje), tak to se lze jen dohadovat; pokud se navíc nerozpadá do několika samostatných a zatím jen těžce pojmenovatelných etap.

Bylo by zavádějící interpretovat společenský vývoj ve formě vyčleněných konkrétních historických událostí, neboť ten mnohem více připomíná sérii vzájemně propojených změn. Současní američtí futurologové Alvin a Heidi Tofflerovi25 je nazývají civilizačními vlnami, které mají tendenci se navzájem pohlcovat, různě mísit a umocňovat.

Lidé z rozdílných civilizací mají své zvláštní existenční potřeby, představy o budoucnosti a o smyslu své existence. Specificky promýšlí svůj vztah ke svobodě, společnosti, státu, náboženství, Bohu, přírodě, rodině a podobně. Příchod nové civilizační vlny logicky tyto zažité představy 25

Alvin Toffler (nar. 1928) – americký spisovatel, novinář, publicista, sociolog a futurolog; některé ze svých knih napsal společně s manželkou Heidi; dílo: Šok z budoucnosti (angl. Future Shock, 1970), Třetí vlna (angl. The Third Wave, 1980), Posun moci (angl.

Powershift, 1990), Válka a antiválka (angl. War and Anti-War, 1993), Nová civilizace.

Třetí vlna a její důsledky (angl. Creating a New Civilization, The Politics of the Third Wave, 1994).

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182600

O společnosti šestatřicetkrát jinak 99

pozvolna mění. Mění dosavadní životní styly, principy dělby a výkonu moci nebo třeba dominantní oblasti generování bohatství. Přináší s sebou vlastní formy institucí a organizací, což ale neznamená, že by ty původní zmizely beze zbytku.262728 Box 6.5

Civilizace Civilizace je nejednoznačně interpretovaný a používaný pojem. V krajním případě do sebe absorbuje kategorie kultury i společnosti. Civilizaci lze chápat jako souhrnné označení techniky a výrobních technologií, dále způsobů rodinného života, náboženství, kultury, hodnot, politiky, obchodu, sociální hierarchie, vůdcovství, sexuální morálky a epistemologie (teorie poznání). Jde o pojem označující „úspěšné společnosti“ s dlouhou a kontinuální historií. Pokud autoři u kultury zdůrazňují její emocionální a duchovní rozměr, tak u civilizace zpravidla kladou důraz na racionalitu a technickou (technologickou) vyspělost.26 Pavel Muhlpachr zdůrazňuje sociální rozměr civilizace a uvažuje o ní jako o sociálním útvaru, který je „relativně uzavřený, časově, prostorově ohraničený, vyznačující se jistými specifickými sociálními strukturami a odlišující se od jiných civilizací hlavně svou specifickou strukturou“.27 Britský konzervativní myslitel a (sociální a politický) filosof Roger Scruton (nar. 1944) pojmem civilizace označuje rozvinutý stav společnosti, která dospěla do stavu déletrvající materiální i duchovní vyspělosti, do stavu jisté exkluzivity projevující se například znalostí písma, dovedností trezorovat informace, městskými sídelními útvary a státní mocí. Pro civilizaci má být charakteristické rozsáhlé území, vysoký počet obyvatel, dlouhé dějiny a společně sdílené kultury / kulturní hodnoty.

Také proto bývá civilizace kladena do protikladu ke stavu barbarství, tedy k nerozvinutému sociálnímu systému jako celku. Osobně mi je hierarchizující pojetí proti mysli; proto se s ohledem na koncepci kulturního relativismu v textu přikláním k historicko-ideovému pojetí, tedy k vymezení civilizace (civilizačního okruhu) na základě jisté životně stylové podobnosti a (ne)uvědomované sounáležitosti.28 26

Sokol, J. Malá filosofie člověka. Slovník filosofických pojmů, s. 243–249.

27

Mühlpachr, P. Sociopatologie, s. 7.

28

Scruton, R. Slovník politického myšlení, s. 24–25.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182600

100 Sociologie trochu jinak

Americký politolog Samuel Huntington navrhl ve svém světoznámém a poněkud kontroverzním díle Střet civilizací (angl. The Clash of Civilizations, 1993 a 1996) rozdělovat lidstvo do osmi hlavních civilizací: západní, slovansko-ortodoxní, latinsko-americká, africká, islámská, hinduistická, konfuciánská a japonská.

Ani jedna z dosavadních civilizačních vln (1. zemědělská ani 2. průmyslová) není zcela vyčerpaná, není u konce. Například i dnes můžeme na mapě světa najít státy ryze zemědělské, nebo regiony, ve kterých proces industrializace (v této souvislosti lze použít i výraz modernizace) nebyl dosud završen. My sami se, stejně jako Spojené státy, Japonsko, Austrálie, Nový Zéland, Rusko a zbytek Evropy, nacházíme v přechodové fázi, v předělu mezi civilizací odcházející (industriální, civilizací druhé vlny) a civilizací nastupující (informační a znalostní, civilizací třetí vlny).29 Jednotlivé civilizační vlny se pohybují osobitou rychlostí, silou a směrem, což vyvolává různé víry a protiproudy. Proto nezbývá než konstatovat, že velké změny ve společnosti vždy provázely a budou provázet sociální konflikty a napětí, které mohou při eskalaci vyústit v hrozivá 29

Navíc je stále více zřejmé, že se proces modernizace může ubírat řadou regionálně (kulturně, nábožensky, politicky) odlišných cest, tedy nikoli jenom tzv. euro-americkou.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182600