98 / Podnikatelský plán a strategie
3.1.5.2 Struktura financování Pokud se jedná o složitější záměr, je důležité uvažovat komplexně a žádat banku o konkrétní strukturované financování. Do této struktury patří několik základních bankovních produktů: • Vlastní kapitál k financování minoritní části záměru. • Investiční úvěr jako cizí kapitál pro firmu. • Provozní kapitál:
– část volná, tedy k použití na překlenutí období mezi fakturací a platbou, na financování drobného provozu apod.; – druhá část vázaná např. na financování konkrétních zásob apod. • Úvěr na financování pohledávek, které mohou vniknout změnou ve firmě. • Akreditiv pro řešení exportních nebo importních aktivit. Dobře připravený podnikatelský plán by měl obsahovat všechny potřebné prvky financování. Ty však nemusí být vždy dostupné, proto by měl plán pracovat s více variantami, jak bylo výše uvedeno.
3.1.5.3 Omezení daná bankou Součástí přípravy podnikatelského plánu jsou konzultace s bankou na téma, co je možné a co nikoliv. Banky používají velmi propracované pracovní postupy, které popisují i na první pohled nepodstatné detaily. Ty se však mohou ve fázi schvalování stát podstatnými, proto jak již bylo několikrát zmíněno, je nutné s nimi počítat a důsledně je konzultovat. Jaká omezení nám může banka dát, vyjadřuje obr. 3.1. Tato vybraná omezení vycházejí z podstaty podnikatelského plánu či z podmínek banky.
Banka nefinancuje požadovaný segment
Banka financuje, ale méně, než je požadováno
Podmínky stanovené bankou nejsou investorem akceptovatelné
Podmínky projektu jsou pro banku nepřijatelné
Schvalovací proces je časově delší než potřeby investora
Obr. 3.1 Omezení banky Zdroj: autor
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182594
Podnikatelský plán z pohledu banky / 99
Aby podnikatelský plán byl co nejpreciznější a omezení bylo co nejméně, platí několik základních pouček: • Dobrý podnikatelský plán vyžaduje dlouhodobou a důkladnou přípravu. Příprava plánu
může trvat i déle než jeden rok, dobře připravit podnikatelský plán nelze zpravidla za méně než šest měsíců. – Do tohoto procesu vstupují různé časové úseky dané zákonem pro municipality apod. • Přípravná fáze má své náklady, zpravidla 1–5 % celkové investice, se kterými je třeba počítat. Jedná se například o: – finanční náklady spojené se schvalováním; – náklady na právní a expertní služby; – náklady spojené s platbami za úroky v období postupného čerpání a odložení jistiny apod. • V průběhu celého procesu tvorby podnikatelského plánu je nezbytné spolupracovat s různými experty. Jedná se zvláště o: – daňové a účetní aspekty; – dílčí expertní služby, např. technické apod.
3.1.6 Konzistence a relevantnost údajů 3.1.6.1 Posouzení údajů z registrů Součástí schvalovacího procesu prováděného bankou je kontrola klienta v nejrůznějších registrech, které lze považovat za veřejné či s omezeným přístupem. Součástí schvalovacího procesu jsou vždy důsledné prověrky veřejných i placených databází a registrů. Banky v nich hledají negativní informace (zvláště údaje o dluzích) a nekonzistenci údajů. Jsou hodnoceny především tyto údaje: • registrační údaje firmy a data o aktivitách v různých segmentech; • informace o firmě týkající se toho, zda:
•
• • •
– se nenachází v insolvenci; – na ni nebyl vyhlášen konkurz; – nezahájila proces likvidace; – na firmu nebyla uvalena exekuce; podobné údaje o: – vlastnících firmy; – členech představenstva v případě a. s.; – členech dozorčí rady u tohoto typu společnosti; – klíčových manažerech firmy, kteří jsou křížově kontrolováni na jiné podnikatelské subjekty; registry majetkové; registry daňové; databáze údajů o platební morálce aj.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182594
100 / Podnikatelský plán a strategie Příklad Firma provozuje řadu let stále stejnou činnost, a to služby v oboru účetnictví. Za dobu existence firmy se několikrát změnily zákony a číslování některých oborů činností. Jako součást podnikatelského plánu předkládá jednatel bance i výpis z obchodního rejstříku a výpis z databáze RES. Informace zde uvedené nejsou konzistentní, každý z registru uvádí něco jiného. Navíc uvedené činnosti nekorespondují s hlavní reálně provozovanou živností. Před odevzdáním originálních dokumentů musí manažer firmy provést kontrolu prostřednictvím databází dostupných přes internet. Pokud jsou zde zjištěny rozdíly, je nezbytné ihned požádat správce registrů o nápravu. Chybným postupem by bylo to, že budou předložena zavádějící data a spolehneme se na skutečnost, že to možná bankám vadit nebude.
3.1.6.2 Přehled registrů Níže uvádíme veřejné registry s přístupem přes internet (tab. 3.1), neveřejné registry s přístupem přes autorizované rozhraní (tab. 3.2), placený registr vyžadující zvláštní certifikát (tab. 3.3) a komerční systém sledování vazeb (tab. 3.4). Tab. 3.1 Veřejné registry s přístupem přes internet Obchodní rejstřík ISIR
ARES
DPH Spotřební daň
CEDR
www.justice.cz Ministerstvo spravedlnosti / Evidence firem, úpadců a žalob na podniky https://isir.justice.cz/isir/common/index.do Ministerstvo spravedlnosti / Insolvenční rejstřík http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_es.html.cz Ministerstvo financí / Evidence ekonomických subjektů http://adisreg.mfcr.cz/cgi-bin/adis/idph/int_dp_prij.cgi?ZPRAC=FDPHI1&poc_dic=2 Ministerstvo financí / Plátci DPH http://www.cs.mfcr.cz/spd_internet/ Ministerstvo financí / Plátci spotřebních daní http://cedr.mfcr.cz/cedr3internetv412/CommonPages/ConditionPage. aspx?queryType=1 Ministerstvo financí / Evidence dotací ze státního rozpočtu
RES
RŽP
http://registry.czso.cz/irsw/ Český statistický úřad / Registr ekonomických subjektů http://www.rzp.cz/cgi-bin/aps_cacheWEB.sh?VSS_SERV=ZVWSBJFND Ministerstvo průmyslu a obchodu / Vyhledání podnikatelského subjektu
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182594