smrákání. Do určité míry souhlasíme s tím, co roku 1777 řekl Samuel Johnson: „…když člověka otráví londýn, otráví ho život; neboť v londýně je vše, co život může dopřát.“ ale většina z nás si přeje, aby městský život byl méně frenetický. proto koncept Citta Slow budí pozornost a proto se jejich myšlenky ujímají na celém světě. Tokio je svatyní rychlosti, je to hučící džungle betonových mrakodrapů, neonových reklam a fastfoodových podniků. V době oběda stojí bílé límečky v nudlových barech a hltají velké misky polévek. Japonci mají dokonce přísloví, které shrnuje jejich obdiv k rychlosti: „Jíst rychle a vyprázdnit se rychle je umění.“ Nicméně mnozí Japonci dnes přijímají myšlenku, že pokud jde o městský design, pomalejší může být lepší. přední architekti stavějí budovy, které jsou jednoznačně určené k tomu, aby pomohly lidem zpomalit. Čtvrť Shiodome, která se dnes utváří v centru Tokia, má být dokončena v roce 2006 a je navržena tak, aby byla oázou „pomalého života“. rekreační zařízení – divadlo, muzeum a restaurace – se uhnízdí mezi zářícími novými kancelářskými bloky. aby shiodomský obchodní dům povzbudil nakupující v zahálení, má široké chodby se značkovými židlemi, které volají po tom, aby do nich někdo usedl. Zásada pomalosti také získává půdu na trhu obytných domů. Většina japonských realitních developerů chrlí králíkárnové domy nevalné kvality. hlavní prioritou je rychle dostat nemovitost na trh. Nedávno se však kupující začali bouřit proti uspěchanému, konfekčnímu přístupu. Mnozí dnes vytvářejí družstva, která jim dávají plnou kontrolu nad plánováním, designem a stavěním. I když tento praktický přístup může k průměrné době stavění nové nemovitosti přidat až šest měsíců, většina Japonců dnes akceptuje, že cenou za slušný domov je trpělivost. přišla 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181668
vlna žádostí přidat se k tomu, čemu někteří lidé říkají družstva „pomalého bydlení“, a dokonce developeři hlavního proudu začínají nabízet klientům větší výběr. Tetsuro a Yuko Saitovi jsou pár jako z plakátu na trend pomalejšího stavění. Na jaře 2002 se tito dva mladí redaktoři přestěhovali do hezkého čtyřpatrového bytového domu, který jejich družstvo postavilo v Bunkyo, zámožné čtvrti v centrálním Tokiu. Budova, která shlíží na šintoistickou svatyni, se stavěla šestnáct měsíců místo standardního roku. Každý byt má své vlastní řešení a styl na míru – od tradičního japonského po sci-fi futurismus. Saitovi šli do minimalismu s volným dispozičním řešením – všechny zdi bílé, ocelové zábradlí a bodová světla. pár měl spoustu času správně si propočítat podrobnosti včetně toho, kam dát skříně, schodiště a kuchyni. Také byli schopní všude nainstalovat stylovou podlahu z tvrdého dřeva a na balkoně miniaturní zahradu. Finální produkt zahanbuje většinu japonských domů. „rozhodně stálo za to čekat,“ říká Tetsuro a usmívá se nad kouřícím šálkem zeleného čaje. „Když jsme stavěli, někteří obyvatelé začali být netrpěliví z toho postupu – hodně se povídalo a debatovalo – a chtěli to urychlit. Ke konci všichni chápali výhody pomalé práce.“ Ve městě, kde by mnozí lidé měli problém poznat na ulici svého souseda, Saitovi dobře vycházejí se svými spolubydlícími kolegy. a stav jejich bankovního účtu je také zdravější: vynechání developera ušetřilo družstvu velkou sumu na stavebních nákladech. Jediné zklamání spočívá v tom, že jakmile Saitovi opustí budovu, jsou okamžitě zpátky v turbojednotvárnosti Tokia. „Možná jsme své domovy postavili pomalu,“ říká Yuko. „ale samotné město je pořád velice rychlé a je těžké si představit, že se to změní.“ 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181668
Je to známé bědování: Velká města jsou rychlá a vždycky budou. Nemá smysl snažit se je zpomalit, je to pravda? omyl. Ve velkých městech na celém světě lidé úspěšně uplatňují zásady pomalé filosofie na městský život. Jedním příkladem je „politika času ve městě“, která začala v Itálii v 80. letech 20. století a teď se rozšířila do Německa, Francie, Nizozemska a Finska. Taková politika má za cíl učinit život všude ve městě méně hektickým harmonizací provozní doby od škol, mládežnických klubů a knihoven po zdravotnické kliniky, obchody a kanceláře. V Bra dnes radnice otvírá v sobotu ráno, aby umožnila lidem zabývat se byrokratickými postupy v uvolněnějším tempu. Další italské město, Bolzano, časově rozložilo zahajovací dobu škol, aby rodinám zmenšilo ranní spěch. aby doktoři v hamburku zmírnili tlak na pracující ženy, nabízejí dnes možnost objednat se po 19:00 a v sobotu ráno. Dalším příkladem zpomalování městského života je válka s hlukem. aby podporovala klid a ticho, zavazuje nová instrukce evropské unie všechna velká města snížit hladinu hluku po 19:00. Dokonce i Madrid zahájil kampaň, ve které se snaží přesvědčit své proslaveně hlučné občany ke ztišení. Jako hlavního nepřítele zpomalování měst však propagátoři identifikovali všemocný automobil. auto více než jakýkoli jiný vynález vyjadřuje a posiluje naše nadšení pro rychlost. před stoletím nás vzrušovaly kousky la Jamais Contente lámajícího rekordy a jeho soupeřů. Dnes televizní reklamy ukazují nejnovější sedany, džípy, a dokonce minivany, které se bleskurychle řítí dramatickými krajinami a zvedají za sebou prach či rozstřikující vodu. Ve skutečném světě je rychlá jízda nejběžnější formou občanské neposlušnosti. Miliony lidí si kupují detektor radaru, aby mohly beztrestně jezdit rychle. Webové stránky dávají tipy, jak se vyhnout tomu, že vás policie zaznamená. Ve Velké 101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181668