11 Jednotlivé vrstvy pyramidy pøedstavují aspekty, které by mìly být v metodice obsa eny. Vrstvy pyramidy mají následující význam: l l l l l
Svìtový názor principy a pøedpoklady obsa ené v metodice. Teorie znalosti dostupné v oboru metodiky. Metody metody a techniky, které pomáhají u ivatelùm metodiky vykonat práci tak, jak je metodikou urèeno. Nástroje prostøedky, umo òující vyu ití metod: dokumenty, formuláøe, seznamy, poèítaèové programy atd. Pou ití prubíøský kámen; pou ití metodiky odhalí nedostatky a potøebu pøepracování (èásti) vrstvy (vrstev).
Doposud byla pøedmìtem zájmu metodika na obecné úrovni. Pøi podrobnìj ím pohledu na konkrétní po adavky na metodiky, týkající se zavádìní znalostního managementu, není mo né opomenout práci [McElroy 2004], ve které M. McElroy vzná í základní po adavky na tento druh metodik. Podle tohoto autora musí metodika z oblasti znalostního managementu: l
l l
l l l l l l l
l
98
Podporovat trvalou a iterativní povahu znalostního managementu (znalostní management je zalo en na pokusu a omylu a funguje pouze díky procesu uèení se). Být zamìøena na celý program znalostního managementu od zaèátku do konce od strategie po údr bu. Podporovat specifický úkol znalostního managementu, jím je zlep ení èinnosti organizace pomocí zlep ování znalostního managementu. Odrá et emergentní a nedeterministickou povahu organizace (organizace jsou sociálním systémem). Respektovat sociální a organizaèní aspekty úkolù a øe ení znalostního managementu. Být vícenásobnì pou itelná. Být flexibilní, tak e je mo né ji vyu ívat ve spojení s rùznými nástroji a technikami. Vytvoøit explicitní pøedpis pro pou ívání nástrojù a technik, je nemají pùvod v organizaci. Být nezávislá na poskytovatelích, øe eních, nástrojích a metodách. Umo nit mìøení dopadù a pøínosù, a to jak na úrovni znalostního managementu, tak na úrovni podnikových metrik. Být kompatibilní s velkým mno stvím metrik firemní výkonnosti a mìøících schémat, jako je napøíklad Balanced Scorecard, aby bylo mo né vyjádøit dopady znalostního managementu na základì v organizaci pou ívaných metrik atd.
Znalostní management a proces jeho zavádìní
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181576
12 12. Pøehled vybraných metodik V této kapitole je uveden pøehled nìkolika existujících metodik zavádìní znalostního managementu. Je zøejmé, e ve skuteènosti je jejich poèet mnohem vy í. Jejich úplný výèet zde v ak není nutný. Výbìr ní e uvedených metodik s podrobnìj ím popisem je zalo en na sledování nìkolika základních kritérií. Dále jsou uvedena pou itá kritéria se struèným popisem. Jejich uvedené poøadí odpovídá poøadí, ve kterém byla jednotlivá kritéria pøi výbìru metodik aplikována. Hlavními kritérii jsou: l
Orientace metodiky na zavedení znalostního managementu toto kritérium bylo nejdùle itìj í ze v ech, a proto bylo pou ito jako první. Jedná se toti o to, e nìkteré metodiky ve skuteènosti vznikly za jiným úèelem a k zavádìní znalostního managementu jsou pouze vyu ívány jako alternativa. Tyto metodiky jsou nejèastìji souèástí skupiny metodik slou ících k návrhu, vytvoøení a implementaci znalostních systémù. Jejich praktické vyu ití k zavádìní znalostního managementu je pochopitelnì mo né. Cílem jejich nezaøazení mezi vybrané metodiky není sní it jejich vyu itelnost nebo význam. Sleduje se tím spí e zdùraznìní skuteènosti, e zavádìní znalostního managementu má oproti zavádìní jiných obchodních konceptù nebo dokonce technologií svá specifika, která by metodika mìla respektovat a pracovat s nimi.
l
Dostupnost popisu metodiky v informaèních zdrojích, tzn. v odborných èasopisech, kni ních publikacích nebo na webových stránkách je zøejmé, e odborná literatura a ostatní informaèní zdroje obsahují urèité mno ství odkazù na rùzné metodiky nebo metodiky samotné. Je v ak také zøejmé, e tato mno ina není úplná, tzn. jistì existují metodiky, které jsou v souèasné dobì veøejnì nedostupné a tudí nemohou být v této kapitole pøedstaveny. Ty mohou být napøíklad obchodním tajemstvím firmy, která je vytvoøila a sama pou ívá, mohou být ve fázi vývoje, a proto prozatím nepublikovatelné, nebo je dùvodem jejich nedostupnosti jiný prozaický dùvod (napøíklad pokud je v odborném pøíspìvku konference odkaz na metodiku, která je popsaná na neplatné nebo neexistující webové stránce, mù e být velmi slo ité tuto metodiku získat jiným zpùsobem z jiných zdrojù).
l
Rozsah poskytnutých informací o metodice jejími autory dùvodem pro volbu tohoto kritéria je skuteènost, e aèkoliv dostupné zdroje obsahují odkazy na mno ství metodik, pouze nìkteré z nich jsou dostateènì popsané. Nìkteré organizace se ji z vý e uvedeného dùvodu sna í co nejvíce chránit své obchodní tajemství, mezi která mù e patøit také vlastní metodika zavádìní znalostního managementu. Informace o takových metodikách jsou potom zveøejòovány s rùznou mírou podrobností. Do pøedstavených metodik byly proto zahrnuty ty metodiky, k nim bylo mo né získat alespoò základní informace spoèívající ve vysvìtlení jejich filozofie, principu, fází apod.
l
V eobecná míra akceptace metodiky odborníky z oblasti znalostního managementu a lidí, kteøí se o znalostní management zajímají splnìní tohoto kritéria bylo posuzováno na základì mno ství citací a odkazù na danou metodiku v pou itých informaèních zdrojích. Toto kritérium, ve spojení s dvìma pøedchozími kritérii, potom nutnì zpùsobilo velké sní ení poètu vybraných metodik. Dùvodem byla jednoduchá vazba pøíèiny a následku. Pokud není metodika zveøejnìna nebo pokud jsou informace o ní velmi strohé, nemohou na ni ostatní autoøi odkazovat a uvádìt ji ve svých pracích. Oproti tomu èasto publikované a citované metodiky jsou snadno dostupné a mno ství odkazù na nì je nepomìrnì vy í.
Pøehled vybraných metodik
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181576
12 Aplikace uvedených kritérií výraznì sní ila mno ství metodik, které jsou popsány v této èásti publikace. Na konci procesu výbìru zùstaly metodiky autorù A. Tiwany, K. Wiiga a Y. G. Kima. Na závìr této kapitoly jsou v ak také uvedeny struèné charakteristiky nìkolika dal ích metodik, které plnì nesplòovaly uvedená kritéria, av ak jejich struèná analýza a popis jsou ádoucí.
12.1 KM Toolkit A. Tiwany A. Tiwana ve své knize The Knowledge Management Toolkit: Practical Techniques for Building a Knowledge Management System [Tiwana 2000] popisuje postup zavádìní znalostního managementu, který je rozdìlen do ètyø základních fází, je obsahují celkem deset základních krokù. Jednotlivé fáze a jim pøíslu né kroky jsou znázornìny na obrázku 12.1. Na následujících øádcích je uveden podrobnìj í popis obsahu jednotlivých krokù metodiky A. Tiwany.
12.1.1 Krok 1: Analýza existující infrastruktury V tomto úvodním kroku je nutné pochopit stav existujících poèítaèových sítí v organizaci, mo nosti vyu ívání intranetu a extranetu a jejich integrace do systému znalostního managementu, porozumìní rámci technologií pou ívaných ve znalostním managementu, analýza, výstavba a vyu ívání dat v datových skladech, dolování v datech a existujících nástrojích pro podporu rozhodování. Souèástí tohoto kroku je také analýza obchodních potøeb, které je nutné sladit s volbou znalostních serverù. Výstupem by pak mìlo být porozumìní existující situaci v oblasti technologické infrastruktury, její potenciální vyu ití pro znalostní management a realizace konkrétních krokù k vyu ití ji uskuteènìných investic. Dotazník slou ící k analýze existující infrastruktury je uveden v pøíloze 2.
12.1.2 Krok 2: Spojitost znalostního managementu a obchodní strategie Po ohodnocení souèasné situace organizace v oblasti technologické infrastruktury je nutné zamìøit pozornost na dùle itou souèást ka dé organizace, kterou je obchodní strategie. V dal ím kroku je proto nutné posunout znalostní management z oblasti plánù. Souèástí je také realizace znalostnì orientované analýzy silných a slabých stránek, hrozeb a pøíle itostí, urèení znalostních nedostatkù a jejich vzta ení ke strategickým nedostatkùm, nebo rozhodnutí, zda je pro spoleènost vhodnìj í orientace na kodifikaci znalostí nebo na jejich personalizaci. V této fázi je nutné také zmobilizovat iniciátory, kteøí pomohou prodat projekt znalostního managementu v rámci celé organizace, vytvoøit a uvést v platnost strategii znalostního managementu a sladit charakteristiky návrhu systému znalostního managementu s touto strategií.
12.1.3 Krok 3: Návrh architektury znalostního managementu a integrace s existující infrastrukturou Souèástí tohoto kroku je snaha porozumìt rùzným komponentám znalostní infrastruktury, urèit zdroje znalostního managementu, které potøebují integrovat, vybrat vhodné souèásti informaèních technologií slou ících k nalezení, tvorbì, sjednocení a aplikování znalostí, identifikace a pochopení prvkù, jakými jsou umìlá inteligence, datové sklady, genetické algoritmy, neuronové sítì, expertní systémy atd. U tìchto prvkù je vhodné zvá it náklady a pøínosy, které s sebou pøinesou, a jejich vhodnou kombinaci. Na závìr této fáze je nutné dát do vztahu informaèní technologie s modelem SECI vytvoøeným I. Nonakou (viz kapitolu 4, Rámcové práce).
100
Znalostní management a proces jeho zavádìní
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181576