98 n Zahranièní obchod – teorie a praxe
4. Vnìjší ekonomické vztahy Èeské republiky (ÈR) 4.1 Postavení zahranièního obchodu v ekonomice ÈR Vnìjší ekonomické vztahy jsou pro èeskou ekonomiku determinující. Podle Institutu pro výzkum hospodáøského cyklu (KOF), který hodnotil míru globalizace (rozvoj ekonomických, politických, kulturních a jiných vztahù i s geograficky vzdálenými zemìmi) ve 122 zemích, skonèila ÈR v roce 2007 na 8. místì ve svìtì (85,51 bodù ze 100). Ponìkud hùøe se ÈR umístila z hlediska indexu konkurenceschopnosti, a sice na 33. místì ze 131 zemí (Global Competiveness Report 2007/2008). A pokud jde o poøadí zemí z hlediska hospodáøské svobody, patøí ÈR 37. místo s 68,5 body ze 100 možných (informace The Heritage Foundation ve spolupráci s listem The Wall Street Journal). Podle IFS (International Financial Statistics Mezinárodního mìnového fondu, kvìten 2007) se vývoz zboží a služeb podílel na HDP 78 %, dovoz 74 %, což je jeden z nejvyšších podílù v EU (ale i na svìtì). Vývoz dosáhl 11 961 USD na obyvatele (podle stejného pramene), což je ale ménì než mají srovnatelné státy EU. Obrat celkového èeského zahranièního obchodu (vývoz a dovoz) ve sledovaném roce pøesáhl 137 % celkové hodnoty HDP a podíl exportu a importu zboží (tedy bez služeb) na celkovém HDP se pohybuje shodnì kolem 66 %.
4.2 Zahranièní obchod se zbožím Již historicky patøila Èeská republika jako malá støedoevropská zemì mezi ekonomicky a prùmyslovì vyspìlé èásti svìta. Na pøelomu 19. a 20. století území dnešní Èeské republiky (spolu s polským Slezskem) dokonce náleželo mezi ekonomicky nejrozvinutìjší èásti nejen Rakousko-Uherské monarchie, ale celé Evropy. Po vyhlášení nezávislosti v roce 1918 se tehdejší Èeskoslovensko zaøadilo mezi dvacet nejvyspìlejších státù svìta. Mezi výrobky, které proslavily naši zemi v 19. a 20. století doslova na celém svìtì, se tradiènì øadilo sklo, bižuterie, pivo, slad, chmel, ale zejména stroje a zaøízení, a také zbranì a munice. Pokud jde o znaèky, tak Baťa, ÈKD, Škoda, novodobì Jablonex, Technoexport, Strojimport, Škodaexport (tato znaèka však v roce 2008 zanikla, když tento podnik koupilo ÈKD a byl pøejmenován na ÈKD export). V období pøed druhou svìtovou válkou se domácí ekonomika orientovala pøedevším na trhy západních státù. Po válce pak tehdejší Èeskoslovensko pøipadlo do mocensko-politické sféry SSSR a zaøadilo se do sovìtského bloku zemí (RVHP). Více než 70 % exportù bylo urèeno pro trhy tìchto zemí a rozvoj celé ekonomiky byl postaven na systému pìtiletých a roèních plánù, a to i v pøípadì zahraniènìobchodní smìny.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181553
Vnìjší ekonomické vztahy Èeské republiky (ÈR) n 99
Tab. 4.1 Vývoj vybraných ukazatelù èeského zahranièního obchodu HDP
Obrat – index
Export – index
Rok
obrat
import
export
bazický
øetìzový
bazický
1999
90 %
47 %
44 %
100 %
–
–
øetìzový –
2000
108 %
57 %
51 %
126 %
26 %
23 %
28 %
2001
113 %
59 %
54 %
141 %
12 %
13 %
12 %
2002
105 %
54 %
51 %
137 %
–3 %
–1 %
–4 %
2003
109 %
56 %
53 %
149 %
9%
9%
9%
2004
123 %
62 %
61 %
184 %
23 %
2%
21 %
2005
124 %
61 %
63 %
197 %
7%
8%
5%
2006
131 %
65 %
66 %
226 %
15 %
15 %
15 %
2007
137 %
67 %
69 %
258 %
14 %
15 %
13 %
Prùmìr
–
–
–
–
13 %
14 %
12 %
Zdroj: MPO
Hodnota zahranièního obchodu ÈR neustále dynamicky roste, od roku 1993 (rok vzniku samostatné ÈR) se zvýšila témìø trojnásobnì. Pøitom hodnota obchodu se zemìmi EU, které jsou našimi nejvýznamnìjšími obchodními partnery, narostla témìø o 300 %. Pozitivní vývojový trend zahranièního obchodu ÈR pøedstavuje vyšší tempo rùstu hodnoty tuzemských exportù v porovnání s tempem rùstu hodnoty zahranièních importù. V letech 1999–2007 dosáhlo prùmìrné meziroèní tempo rùstu exportu 14 procentních bodù, což je o 2 procentní body více v porovnání s tempem rùstu importù, které se meziroènì navyšovaly v prùmìru asi o 12 %. Výsledkem tohoto vývoje je již zmínìný fakt, že od roku 2005 dosahuje èeský zahranièní obchod pravidelnì aktivního salda. Bìhem sledovaného období pøesáhla kumulovaná hodnota importù hodnotu 14,4 bilionu CZK, u exportù èinila kumulovaná hodnota obchodovaného zboží a služeb 14,1 bilionu CZK. Saldo èeského zahranièního obchodu bylo od roku 1993 do roku 2005 trvale pasivní. Teprve od roku 2005 – tedy rok po vstupu ÈR do EU, se výsledná bilance obchodu zmìnila v aktivní. V souvislosti s vývojem kurzu CZK a dopadem svìtové finanèní krize bude zøejmì aktivní saldo obchodní bilance klesat a je možné, že se vrátí i do pasiva. Tab. 4.2 Vývoj zahraniènìobchodní smìny ÈR v letech 1999–2007, mld. CZK Rok
Import
Export
Obrat
Saldo
HDP
1999
973
909
1 882
–64
2 081
2000
1 242
1 121
2 363
–121
2 189
2001
1 386
1 268
2 654
–117
2 352
2002
1 326
1 255
2 581
–71
2 464
2003
1 441
1 371
2 812
–70
2 577
2004
1 749
1 723
3 472
–26
2 815
2005
1 830
1 869
3 699
39
2 988
2006
2 105
2 145
4 249
40
3 232
2007
2 387
2 472
4 860
85
3 558
Zdroj: ÈSÚ
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181553
100 n Zahranièní obchod – teorie a praxe
Léta 1999–2007, tedy období pøíprav ÈR na vstup do EU spolu s poèáteèním obdobím našeho èlenství v EU, byla ve znamení neustále rostoucí hodnoty zahraniènìobchodní smìny. Bìhem posledních osmi let byla meziroèní tempa rùstu hodnoty zahranièního obchodu vyšší než meziroèní tempa rùstu HDP ÈR. Tempo rùstu hodnoty zahranièního obchodu pøevyšovalo tempo rùstu HDP témìø dvojnásobnì. Zatímco prùmìrné meziroèní tempo rùstu HDP ve sledovaném období let 1999–2007 dosáhlo hodnoty témìø 7 %, meziroèní tempo rùstu zahranièního obchodu dosahovalo hodnoty témìø 13 %.
4.2.1 Komoditní struktura èeského zahranièního obchodu Komoditní struktura èeskoslovenského, ale i èeského vývozu byla tradiènì velmi široká, což svìdèilo o nedostateèné specializaci èeské výroby. Souèástí èeského vývozu byl rozsáhlý sortiment, doslova od „jehly, akvarijních rybièek, až po velké investièní celky“. Postupnì však dochází k oslabování pozice spotøebního zboží v èeském vývozu, neboť není konkurenènì schopné. Vývoz investièních celkù rovnìž velmi významnì poklesl, teprve v poslední dobì se zaèíná obnovovat. Pozoruhodné je, že ÈR je jedním z nejvìtších evropských vývozcù elektrické energie. Bylo by žádoucí, kdyby se ÈR podaøilo tuto pozici udržet, což je podmínìno investicemi do elektráren, zejména atomových. Hlavní podíl na hodnotì realizované zahraniènìobchodní smìny mají zejména stroje a dopravní prostøedky, dále prùmyslové výrobky, a samozøejmì velmi významné postavení má dovoz zejména palivo-energetického charakteru. Tab. 4.3 Komoditní struktura zahranièního obchodu (podle SITC) – rok 2007 SITC tøídy Agrární a potravin. produkce
Struktura (%) export import
88
19,91
122
16,06
–33,6
3,6
5,1
2+3
132
13,95
250
4,47
–117,2
5,3
10,4
Chemikálie a pøíbuzné výrobky
5
144
10,64
248
13,61
–104,3
5,8
10,4
Tržní výrobky tøídìné dle materiálu
6
501
11,93
500
16,61
0,9
20,2
20,9
Stroje a dopravní prostøedky
7
1 343
17,93
1 028
18,66
315,4
54,2
43,0
Paliva a nerostné suroviny
0+1+4
Export Meziroèní Import Meziroèní Bilance (mld. CZK) zmìna (%) (mld. CZK) zmìna (%) (mld. CZK)
Zpracované zboží a komodity (ostatní)
8+9
270
13,36
243
8,27
26,8
10,9
10,2
Celkem
0–9
2 479
15,60
2 391
13,61
87,9
100,0
100,0
Zdroj: MPO
Souèasnému èeskému zahraniènímu obchodu dominuje obchod se zpracovanými produkty s rùznì vysokou mírou pøidané hodnoty. Jejich podíl na celkovém exportu mírnì pøevyšuje hranici 90 %, u importù se pohybuje nad 80 %. Podíly zbylých dvou komoditních segmentù (paliva a suroviny, zemìdìlské a potravináøské produkty) zahraniènìobchodní smìny jsou v porovnání s výše zmínìnými zpracovanými produkty mnohem nižší. Podíl agrárních a potravináøských produktù na celkovém obchodì je pouze minimální, v souèasné dobì èiní asi 4,5 % na celkovém obratu zahranièního obchodu ÈR. V roce 2007 se agrární a potravináøské produkty podílely na celkovém exportu 3,6 % a v pøípadì importu
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181553