98
Za tajemstvím kamenů
Inoceramus – náš významný svrchnokřídový mlž; jeho schránky jsou značně veliké. 1
2
< Ježovky s kulovitou schránkou (1) a jejich ostny; se zploštělou schránkou (2).
Amonit z české křídy (20 cm).
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181548
III/ Zkamenělí svědkové dávného života
99
kem svrchní křídy došlo k velmi rozsáhlé záplavě mělkým mořem, které pokrylo velkou část Čech a zasáhlo i na Moravu. Této mořské záplavě předcházelo uložení sladkovodních jílovců, v nichž se místy vyskytují velmi dobře zachované rostlinné fosilie v podobě otisků listů různých keřů a stromů. Svrchnokřídovými mořskými sedimenty jsou hlavně pískovce (např. Prachovské skály, České Švýcarsko, Adršpašsko-teplické skály) a jílovito-vápnité horniny (slíny, opuky). Zejména v jemnozrnných sedimentech se místy nacházejí fosilie – jsou to zejména mlži, amoniti, ježovky, ryby, raci a zuby žraloků. Nejhojnější jsou však fosilie v tzv. příbojových sedimentech. V první fázi mořské záplavy vystupovaly z mělkého moře jako útesy větší skaliska a skalnaté ostrovy a při jejich okrajích, přímo na skalách a v mělké vodě, žily kolonie ústřic a ježovek doprovázené korály, řasami a také žraloky, jak o tom svědčí hojné nálezy žraločích zubů. Příbojové sedimenty jsou odkryty například na Kladensku, v severním okolí Prahy, na Kolínsku a Kutnohorsku a také v podhůří Železných hor. Křída se v karpatském vývoji vyskytuje na jihovýchodní Moravě v souvislém pruhu od rakouské hranice na jihu až po severní hranici s Polskem. Hlavními sběratelsky zajímavými, i když nepříliš hojnými zkamenělinami jsou opět mlži a amoniti. Třetihorní éra (65–2,6 milionů let) je z pohledu sběratele fosilií méně významná. S výjimkou jihovýchodní („karpatské“) části Moravy bylo naše území pevninou a fosilie zde lze nalézt především v sedimentech tehdejších jezer. Ta se vyskytovala hlavně v Podkrušnohoří a jejich výskyt je spjat s tvorbou hnědého uhlí.
V nejjemnějších břidlicích různého stáří se může objevit i dokonale zachovaný fosilní hmyz.
Příklady schránek plžů (gastropodů).
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181548
100
Za tajemstvím kamenů
Foraminifery – schránky jednobuněčných živočichů získávané vyplavením z mořských, nedostatečně zpevněných, zvláště jílovitých usazenin (třetihorní sedimenty, Tišnov u Brna; silně zvětšeno). > Malý ráček (Bechleja) z třetihorních křemitých břidlic, tzv. diatomitů (Bechlejovice u Děčína).
Dobré odkryvy jsou v gigantických povrchových hnědouhelných dolech, avšak vstup do nich nebývá možný. Ze zajímavých terciérních fosilií, nalézaných hlavně v jílovitých usazeninách podkrušnohorské oblasti, je třeba uvést ryby, želvy, žáby, brouky a také množství otisků listů rostlin, které byly již blízké nebo i shodné se současnou flórou.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181548