Vztah otce a syna.indd 98
13.6.2008 9:57:41 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181533
VZTAH OTCE A SYNA
Varující retro – broken home
7
Zhruba před sto lety se v anglosaské odborné literatuře začal stále častěji objevovat pojem „broken home“. Šlo o univerzální označení poruch života americké rodiny žijící ve velkém městě. Šlo o poruchy směřující k dezintegraci a posléze rozvratu a rozpadu rodiny. Pod zmíněným označením byly zkoumány zvláštnosti v životní historii mladistvých delikventů, drogově závislých i jinak duševně nemocných. V jejich anamnéze se často objevil rozpad výchozí rodiny. Zjištění se zdálo být průkazné, ujal se ho tisk i osvěta a rozvod rodičů začal být líčen jako stigma, z něhož se dítě již nevzpamatuje. Trvalo několik desetiletí, než byla obecně přijata nutnost hlubší diferenciace. Rozpadlá rodina má mnoho forem, které nelze shrnout pod jednu nálepku. Je nutno velmi citlivě rozlišovat, co se vlastně stalo a jak se k tomu, co se stalo, postavili ti, kterých se vše týkalo. Dnes je již jednoznačně prokázáno, že míra dopadu rozvratu rodiny na dítě výrazně souvisí s tím, jak se k věci postaví dospělí. Je-li dítě svědkem konfliktů, pokud dvě strany bojují o jeho přízeň, a dokonce pokud je popouzeno jednou stranou proti druhé, je to v daném rámci to nejhorší, co se mohlo stát.
Smrt není tak zlá – zavržení je v mnohém horší Traduje se, že smrtí výchovný rodičovský vliv zdaleka nekončí. Existuje např. tzv. image otce. Působí i poté, co otec fyzicky zemřel. Otcovský obraz, nezřídla poněkud zidealizovaný, ovlivňuje naše jednání i postoje k okolí. Ne nadarmo se říká, že „ve svých potomcích žijeme věčně“. Třeba takto:
99
Vztah otce a syna.indd 99
13.6.2008 9:57:41 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181533
edice PRO RODIČE
Ahoj tati, jak se máš v tom nebi, pokud nějaké existuje… Je toho hodně, co bych Ti chtěl říci, ale zároveň se to všechno těžko píše. Moc mě mrzí, že jsem Tě nemohl pořádně poznat a že i mé vzpomínky na Tebe jsou dosti mlhavé. Vždyť mi bylo pouhých sedm let, když jsi nás opustil. Jsem na tom mnohem lépe než sestra. Katka se narodila až potom. Ano – po tom. Já i máma máme sklon dělat dělicí čáru mezi před tím a potom. Z toho krásného a málem už neskutečného času předtím si pamatuji na pár maličkostí. Jak jsi přišel z práce domů a já se rozběhl a skočil ti do náruče. Jak jsme celá rodina chodili na výlety, a když jsem nemohl, bral jsi mě na koníčka. Samozřejmě nosit se „na koníčku“ je mnohem pohodlnější než chodit po svých a také má člověk lepší rozhled. Takže jsem někdy předstíral, že už nemůžu, abych byl nošen, a Ty jsi vždycky poznal co a jak. Kdy to prostě bylo potřeba, a kdy ještě ne. Jak jsi mi slíbil, že mne jednou svezeš v náklaďáku, což byl v té době můj životní sen, a když jsi mi to splnil, tak jsem byl nejšťastnější dítě na světě. Vzpomínám si také, jak u sousedů hořelo, já se díval na ulici, která se zaplnila hasičskými auty. Ta ovšem přijela zbytečně, protože jsi požár mezi tím uhasil. Ta pýcha! Ne, to, co jsem cítil, nebyla pýcha. To byla oprávněná a velice intenzivní hrdost. Jednou, až dospěji, budu také tak šikovný a mocný jako Ty…, to jsem si myslel a neskutečně jsem Tě obdivoval. Také si vybavuji, jak jsi na pláži při našem prvním pobytu u moře stavěl pískové město s tunely, přístavy, valy a s chodbami. Z pobytu si po letech nepamatuji již skoro nic, až na to město. To vidím před sebou zcela přesně. Pak přišla ta nehoda. Je typické, že jsi zemřel poté, co jsi se snažil na silnici zabránit srážce, kterou zavinil někdo jiný. A že jsi mohl žít, kdybys byl riskoval, že to odnese ten, kdo havárii zavinil, respektive hlavně by to odnesli ti, co je vezl… „Pro cizí by ses rozdal,“ to říkávala mamka a já si na to pamatuji dodnes. Nevím, jestli to mohu ve všech těch souvislostech obdivovat nebo ne. Fakt je, že viník té nehody nakonec odešel od soudu bez řidičáku a s podmínkou, ale Ty jsi v té době už byl dost dlouho mrtvý. Je to dobře, že sis zachoval i v tomto ohledu čistý štít, a na druhé straně je strašná škoda, že už tu s námi nejsi. Mamka musela být potom na všechno sama a je až neskutečné, jak dobře to zvládla. I vybrat manželku sis uměl dobře. Byla a stále je hezká a určitě je to žena do nepohody. Chybíš mi, nikdy nezapomenu, a je velice hezké, jak
100
Vztah otce a syna.indd 100
13.6.2008 9:57:41 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181533