Velkoplošné sálavé vytápění (Ukázka, strana 99)

98 Velkoplošné sálavé vytápění

Obr. 6.17 Tepelný tok okraje Al-lamely

Obr. 6.18 Uspořádání Al-lamel u stropní otopné plochy

Příklad Místnost 5 × 6 × 3,1 m má tepelnou ztrátu Q = 2660 W. Navrhněme stropní vytápění s Al-lamelami 0,5 × 0,4 m a střední teplotou vody 65 °C s uspořádáním lamel podle obrázku 6.18.

Měrný tepelný výkon podle diagramu na obrázku 6.16 je q‘ = 192 W/m2. Požadovaná velikost otopné plochy je

S=

Q 2660 = = 13,9 m2 q 192

Zvolíme 8 Al-pasů o délce 4 m, 0,4 m široké, se 100 mm odstupem mezi lamelami. Celková otopná plocha S = 8 × 0,4 × 4 = 12,8 m2.

Celkový tepelný výkon

Q = S # ql + R^ L # q0h = 12,8 # 192 + 7 # 4 # 7,2 + ^2 # 8 # 0,4 + 2 # 4h # 6,0 = 2772 W což je dostačující.

Nesmírně důležitá je správná montáž, neboť lamely musí být s trubkami pevně spojeny, aby bylo zaručeno dobré vedení tepla. Sádrová omítka musí k lamelám dobře přilnout a ani po topné zkoušce a zchladnutí nesmí díky sražené vlhkosti odpouknout.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181478

Stropní vytápění

99

6.3 Použití sálavých desek a pasů Sálavé desky, pasy a panely netvoří přímo stropní otopnou plochu a na strop jsou pouze volně zavěšeny jako na nosný prvek. Převážně sestávají z ocelového plechu, na který jsou třmeny upevněny trubky (někdy i přivařeny) a který je povětšinou shora tepelně izolován.

Na strop se mohou zavěšovat jednotlivě či v souvislých pasech. Využití nacházejí především u průmyslových staveb.

6.4 Stropní vytápění s dutým podhledem U otopné plochy s dutým podhledem prochází trubky v prostoru nad podhledem a pod nosným stropem (obr. 6.19). Spodní část nosného stropu je izolována. Teplo se z trubek sdílí sáláním a konvekcí. Teplonosnou látkou je teplá voda např. 75/60 °C. Podhled je realizován jako plný či perforovaný s akustickou izolací. Výhodou je možnost dodatečných změn.

Obr. 6.19 Stropní vytápění s dutým podhledem a akustickou izolací 1 – betonový strop, 2 – tepelná izolace s hliníkovou fólií, 3 – trubka, 4 – akustická izolace v podobě desek 60×60 cm.

6.5 Stropní velkoplošné chlazení Stropní chlazení, resp. stropní chladicí plochy, vychází ze stejných konstrukčních principů jako stropní vytápění. U stropního chlazení však musíme dbát na to, aby povrchová teplota chladicí plochy byla vyšší než je teplota rosného bodu vzduchu proudícího okolo chladicí plochy. Běžně uvažujeme, že musí být vyšší min. o 1 K. Teplota chladicí vody přiváděné do stropu se volí tak, aby nedocházelo k orosování povrchu. V našich podmínkách se teplota přívodní vody většinou volí ≥ 16 °C, avšak max. do 20 °C. Teplotní spád (ohřátí) tak bývá poměrně malý v rozmezí 2 až 4 K. Z hlediska regulace je stav kondenzace vlhkosti ošetřen regulátorem, který dostává informaci od čidla teploty rosného bodu. To je složeno z elektrického elementu, jehož elektrický odpor závisí na relativní vlhkosti vzduchu. Jestliže dojde ke zvýšení relativní vlhkosti nad stanovenou mez (obvykle 80 až 85 %), vyšle regulátor signál akčnímu členu (záleží na tom, zda se jedná o kvalitativní či kvantitativní regulaci) a dojde ke změně regulované veličiny.

Přesto, že můžeme podle aktivní chladicí plochy rozdělit sálavé chladicí systémy na chladicí stropy, stěny, podlahy a celoplošné systémy, stále jsou nejrozšířenějším typem sálavých chladicích systémů chladicí stropy. Na obrázku 6.20 jsou schematicky znázorněny řezy někte-

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181478

100 Velkoplošné sálavé vytápění

Obr. 6.20 Schémata řezů základních konstrukcí chladicích stropů [28] a) masivní chladicí strop s potrubím pod betonovou stropní deskou, b) modulová klima–deska, c) chladicí panel v podhledové konstrukci, d) lamelový uzavřený chladicí strop, e) lamelový uzavřený chladicí strop, f) sendvičový chladicí panel, g) aktivace betonu (princip Crittall), h) chladicí strop s kapilárními rohožemi

rými konstrukcemi chladicích stropů [28]. Obrázek 6.20a) znázorňuje masivní chladicí strop s potrubím umístěným pod betonovou stropní deskou, opatřený tepelnou izolací na horní straně trubního rozvodu. Na obrázku 6.20b) je znázorněno použití modulové klima–desky, umístěné pod stropní konstrukcí. Obrázek 6.20c) znázorňuje jedno z častých řešení, kterým jsou chladicí panely v podhledové konstrukci opatřené na horní straně tepelnou izolací. Podobným řešením je využití lamel (obr. 6.20d) upevněných k trubnímu rozvodu, který je připevněn ke stropní desce. Na obrázku 6.20e) je chladicí strop v podobě protlačovaných profilů s nalisovanými měděnými trubkami v otevřeném provedení. Obrázek 6.20f) znázorňuje sendvičový chladicí panel, který je tvořen hliníkovým profilem, zalitým v desce z polyuretanové pěny.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181478