98
/
Èást II: Osobnost a tvùrèí proces
doslova a realisticky by znamenalo propadnou iluzi, že Švédsko je zemí religiózních problémù (Pondìlíèek, 1968, s. 537). I pøes velkou nadsázku tohoto výroku se mi ale zdá stejnì obhajitelné a smysluplné sledování Sedmé peèeti nikoli pouze jako silnì stylizovaného snímku plného symboliky a alegorií, ale také jako silného pøíbìhu, který je možné sledovat témìø „doslova a realisticky“. Výsledek práce studentù je dokladem, že tím nemusí dojít k tematickému zúžení, a naopak se nabízí otázka, zda pøedložený výsledek práce není dostateènou oporou takovéhoto pøístupu prostøednictvím individuálního prožitku a smyslu. Jak ukázala analýza, styèných ploch zùstává dostatek a interpretace filmu pøitom získávají barevnìjší podobu. Bez ohledu na to, co Bergman vìdomì o filmu a svých motivech k jeho natoèení øekl, co øíci nechtìl a co skrze svá nereflektovaná témata a problémy ani nemohl.
1.7 ZÁVÌR Provedená kvalitativní analýza pøinesla dvì hlavní zjištìní. Pøestože Bergman o svém filmu mnoho výrokù (tedy tìch zveøejnìných) nepronesl, je ze srovnání jeho výètu témat, témat komentovaných a hodnocených filmovými kritiky a dalšími profesionály a témat identifikovaných studenty semináøe zøejmé, že na úrovni prostého výètu a kategorizace se tyto zdroje neliší. V praktické rovinì mezi rùznými zdroji dat i rùznými metodami hodnocení byl minimální rozdíl v hodnocení, o jakých tématech film je, nebyl shledán žádný rozdíl, dokonce mezi tím, zda identifikace a základní výklad jednotlivých témat je provádìt z teoretické perspektivy nebo perspektivy práce s prožitkem ze spoleèného shlédnutí filmu. Nejzajímavìjším zjištìním analýzy je však to, že se výsledek pøi použití rùzných metod liší v dùrazu na identifikovaná témata a jejich vzájemný vztah. Studenti (úèastníci semináøe) se v názoru na hlavní významové tìžištì filmu v nìkterých oblastech odliší od filmových kritikù a dalších profesionálù a odlišují se ve výkladu jeho celkového vyznìní a poselství. Jednoznaènì se pøiklánìjí k tomu, že film je pøedevším o lidských vztazích a nikoli primárnì o filozoficko-existenciálních tématech. Na základì výkladu dvou hlavních vzájemnì se proplétajících tematických linií filmu se domnívají, že film obsahuje mnoho pozitivních poselství, vèetnì vyznání autora vyjadøující jeho postoj k hodnotì lidské blízkosti a spoleèného prožitku. Tento výsledek tak stojí v urèitém rozporu se zaøazením filmu mezi takzvané Bergmanovy èerné snímky a nabízí pohled, který je sice z jedné èásti kompatibilní s dosavadními výklady, ale z jiné èásti je de facto reinterpretací hlavního tematického tìžištì a poselství snímku pro moderního diváka.
LITERATURA Barker, G.: Metody rychlého posuzování zneužívání drog ve spoleènosti. Boskovice, Albert 2000. Bergman, I.: Filmové povídky. Praha, Odeon 1982. Bergman, I.: Laterna Magica. Praha, Odeon 1991.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181459
Kolik tváøí nabízí Bergmanova Sedmá peèeť?
/ 99
Bergman, I.: Ingmar: Obrázky. Praha, Odeon 2002, s. 125. Corbinová, J.; Strauss, A.: Základy kvalitativního výzkumu: Postupy a techniky metody Zakotvená teorie. Boskovice, Albert 1999. Èermák, I.; Lindénová, J.: Povolání: herec. Brno, Vìtrné mlýny 2000. Èermák, I.; Štìpaníková, I.: Validita dat v kvalitativním psychologickém výzkumu. Èeskoslovenská psychologie 6 (41), 1997, 503–512. Èermák, I.; Štìpaníková, I.: Metody kontroly validity dat v kvalitativním psychologickém výzkumu. Èeskoslovenská psychologie 1 (42), 1998, s. 50–62. Mayring, P.: Qualitative Inhaltsanalyse: Grundlagen and Techniken. Weinheim: Deutcher Studien Verlag 1988. Mayring, P.: Einführung in die qualitative Socialforschung. München: Psychologie Verlag Union 1990. Millblog, 2007, http://mill.blog.cz/0706/sedma-pecet#komentar-12320475. Miles, M. B.; Huberman, M. A.: Qualitative Data Analysis. 2. ed. Sage. Thousand Oaks, London, New Delhi 1994. Morgan, D.: Focus groups as method of qualitative research. Sage, Thousand Oaks, London, New Delhi 1997. Moustakas, C.: Phenomenological Research Metods. Sage, Thousand Oaks, London, New Delhi 1994. Oliva, L.: Vítìzství života. Film a doba 1963, è. 11, 1963a. Oliva, L.: Láska smrt a život ve filmech Ingmara Bergmana. Svìtová literatura, 1963, è. 5, 1963b. Oliva, L.: Ingmar Bergman. Praha, Orbis 1966. Oliva, L.: Rytíø smrt a ïábel. Film a doba 1988. Plummer, K.: Documents of Life 2. London, Thousand Oaks, New Delhi: SAGE Publications 2001. Pondìlíèek, I.: K filozofické stránce Bergmanových komedií. Film a doba 1967. Pondìlíèek, I.: Po stopách Ingmara Bergmana. Film a doba 1968. Pondìlíèek, I.: Bergmanùv filozofický film a problémy jeho interpretace. Praha, 1970. Pondìlíèek, I.: Hledání ztraceného boha, Sedmá peèeť. Film a doba 1966. Pøádná, S.: Ten hrozný èlovìk. Literární noviny 1994. Severské listy, 2003, http://www.severskelisty.cz/kino/kino0150.htm. Svoboda, J.: Donnerùv Bergman. Film a doba 1965, è. 6, 1965. Spinelli, E.: The inpterpretative world. Sage, Thousand Oaks, London, New Delhi 1997. Valle, R.; Halling, S. (ed.): Existential-Phenomenological Perspectives in Psychology. London, Plenum Press. Viewegh, J.: Fantazie: teoretická studie. Praha, Academia 1986. Viewegh, J.: Psychologie literatury aneb vìdomí souvislostí. Literární mìsíèník 10 (18), 1989, 44–48. Viewegh, J.: Psychologie umìlecké literatury. Brno, Nakladatelství Pavel Køepela 1999. Wikipedia, 2007, http://cs.wikipedia.org/wiki/Ingmar_Bergman.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181459
100
/
2. OBRAZ A PØÍBÌH: KRÁTKÁ STUDIE KONFORMNÍHO ØÁDU Jan Krása (Psychologický ústav FSS MU, Brno, Psychologický ústav AV, Brno) Následující studie konformního øádu musí být chápana jako doplnìk psychologie vnitøní øeèi. Zatímco vše jazykové (mluvená øeè i všechny systémy z ní odvozené) obývá doménu nekonformního, které je vlastní rozštìp (napø. v lingvistické úrovni na oznaèující a oznaèované), onu pùvodní (ontogeneticky i onticky) oblast konformity pøesto mùžeme oznaèit, aèkoli více ménì pouze negativnì. Tak jako ono vyøknutelné daným jazykem patøí vìdomí, nevyøknutelné tímto jazykem leží v jakémsi „nevìdomí“. Vìdomí, respektive nevìdomí, je zde tedy definováno lingvisticky: pøítomností, respektive nepøítomností, ve spoleèné øeèi (která má ihned pól individuální i sociální). Protože jazykovou (nekonformní) oblastí se chce autor zabývat pouze do urèité míry, a to teprve ve druhé èásti tohoto textu, která se vìnuje oblasti výtvarného umìní, v níž bude explorován soubìh konformního a nekonformního øádu v prùbìhu vývoje lidských spoleèenství, bude vlastnì první èást pojednávat o oblasti nevìdomé. Nejprve bude øeè o „jazyku“ pøírody, kterým je motivována støedoevropská symbolika, a posléze pøejde k nìkolika úvahám o „øeèi“ pøírody, tedy o oblasti pojednávané témìø výhradnì v mytickém diskurzu. Klíèová slova: konformita, nekonformita, podoba, pøíbìh, symbol, výtvarné umìní
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181459