98
ôTým snů
ché. Vøele doporuèuji knížky V. E. Frankla, Arnošta Lustiga, Liona Feuchtwangera, Konrada Lorenze. Mnoho tìlesnì nemocných pacientù v nemocnicích trpí nejenom bolestí fyzickou, ale i nedostatkem soukromí v nemocnièním zaøízení, nedostatkem informací, neúctou zdravotnického personálu vùèi klientovi/pacientovi.
Můžeš přeci jenom popsat jednotlivá patra? Velmi rád, Xavere. l
l
l
l
Na spodním patøe se nacházejí potøeby fyziologické. Patøí mezi nì vše, co potøebujeme, aby náš hardware fungoval. To je to skuteènì prvotní a základní, co je nutné pro tìlesné pøežití. Hned nad tímto základním patrem najdeme potøebu jistoty a bezpeèí. Jinými slovy, jde o pøirozenou lidskou touhu „mít svoje jisté“. Vìdìt, že v promìnlivých vlnách svìta pøeci jen existují záchytné body a klidné pøístavy. Závìtøí, krytá záda. O sociálních potøebách jsem více mluvil v pøedcházejícím textu o Eltonu Mayovi. Ono to slovo „sociální potøeby“ zní skuteènì nevlídnì, chladnì a technokraticky nehezky. Snad by nám pomohlo, kdybychom spíš mluvili o potøebì lásky a pøátelské vstøícnosti. Snad by nám to odhalilo víc z podstaty vìci. Uznání a vážnost patøí do ètvrtého patra. Pøirozenì chceme, aby nás druzí brali vážnì, aby projevovali uznání, povšimli si toho, co dìláme, vykonáváme pro druhé. Uznání a projevy vážnosti nám podporují a posilují sebeúctu, úctu k vlastní dùstojnosti. Jedná se o potøebu každého zdravého èlovìka. Jen v nìkterých pøípadech bažení po uznání a vážnosti nabere rysù pøepjatosti, narcismu, nafoukanosti, vynucování si nepøehlédnutelnosti, VIP syndromu. Snob si nenašel jiný zpùsob dosažení uznání, který by mu fungoval, než deklarování svého povýšenectví, nadutosti, úrovnì, nabubøelosti, levné vznešenosti. Nebohý Narcis má takový hlad po uznání, chvále, že svìt není schopen mu tuto nezavinìnou nenasytnost uspokojit. Proto Narcis zaèíná obdivem, slávou, sebeláskou, velikášstvím krmit sebe sama. Narcis nám mùže pøipomínat pohádku o Otesánkovi. Ten také spapal všechno kolem sebe. Podobnì Narcis. Zkonzumoval všechno uznání ve svém ekosystému a hladový, laèný vyráží do ulic na lov. Dost možná uloví nìkoho, kdo ho bude schopen a ochoten poplácávat po zádech. Pokud žádného dobrovolníka neuloví, zahrne nás Narcis pravým nefalšovaným narcistním vztekem, obvinìním, výèitkou, výtkou, kritikou. Nekøivdìme Narcisùm! Nìkdy Narcisùv ekosystém, žel, obsahoval tak málo pøirozeného a zdravého uznání, že Narcis, aby nezhynul depresí, musel se zaèít samozásobit pocity exkluzivity a tuzexovosti. Ale líèením zákoutí narcistní mysli bychom vyboèili z trasy našeho pojednání. Navrhuji uzavøít diskusi tím, že základní potøeba posílení sebeúcty skrze projevy uznání a vážnosti pøicházející z okolního svìta je zdravá, normální a prospìšná. Václav Klaus na otázku, která událost byla pro nìj v uplynulém roce nejradostnìjší, novináøùm odpovìdìl:
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181446