98
/
TØÍDNÍ KLIMA A ŠKOLNÍ KLIMA
Samozøejmì vnímám, že se školní prostøedí vyznaèuje jistou nezmìøitelností a neuchopitelností nìkterých procesù, které se v nìm dìjí. To ale v žádném pøípadì nesmí smìøovat právì k pedagogickému romantismu, kdy zamìòujeme myšlenku za realitu a pøání za skuteènost. Zmiòovaný romantismus vede také k jevu, který pozoruji již delší èas. Jestliže nìkdo pøijde s kritickým názorem, jsou po nìm požadována data a pokud data jsou, hned vzbuzují rùzná podezøení a jejich validita je zpochybòována. Ovšem jestliže jiný chválí – a to mnohdy pøedevším sebe – žádná èísla ani šetøení uvádìt nemusí. Jakoby mìlo hodnocení pozitivních názorù jiné zákonitosti. Pøitom je potøebné vidìt, že právì jen kritické analýzy mají svou užiteènost zejména v tom (na rozdíl od nìjakých sebestøedných pochval), že mohou ukazovat cestu ke zlepšení a smìr naší další èinnosti. Kritickými ovšem nemyslím nìjaké „hanopisy“, ale objektivní interpretace skuteèností, nejlépe získaných dat. Tyto údaje pak umožní i nezaujatému pozorovateli vytvoøit si vlastní názor a hodnotit argumenty a postoje ostatních. Dobrým příkladem romantismu je snižování významu různých evropských výzkumů, kdy naše školství nevykazuje dobré výsledky. K tomu se využívají různé argumenty. Vícekrát jsem již slyšel o jakýchsi mýtických chytrých českých studentech, kteří na amerických univerzitách s úžasem hledí na hloupoučké místní studenty a sami pak lehce, doslova levou zadní, skládají různé zkoušky a hromadí diplomy. Pokud tyto bytosti opravdu existují, pak je jenom škoda, že takoví studenti nezůstali na našich českých univerzitách a nám tady zbyli ti, kteří např. opravdu zoufale neumějí používat odborné prameny a chybí jim i další základní studijní dovednosti.
Jistì, ne vše má ve škole nìjaký indikátor, který má vypovídající hodnotu. Naší snahou je však nevzdávat takové hledání. Domnívám se, že je dobré hovoøit a psát o školní realitì a autor urèitého názoru nese odpovìdnost za obsah svých slov. Jestliže ale podloží své tvrzení šetøením, objasní zpùsob získání dat a zodpovìdnì interpretuje, je nutné brát zjištìné skuteènosti mnohem vážnìji. Když se domnívám, že realita je jiná, je ovšem neférové a nelegitimní to tvrdit pouze „z èisté vody“, bez podkladù a odpovídajících zjištìní. M. Pol to vyjádøil jasnì: „Bez dat jsem jen kýmsi s jiným názorem…“. Je opravdu dobré, že lidská bytost je èasto svým založením optimistická a pozitivní a tyto kvality mohou pomoci v každé práci a lidské èinnosti. Ovšem jen tehdy, pokud odložíme rùžové brýle a evaluace bude realizována komplexnì, bez pøehlížení nepøíjemných skuteèností. Každý z nás mùže objevit nedostatky, zjistit negativní fakta, odhalit rezervy. Pak je dospìlé a odpovìdné uznat: Ano, to mùže být ohrožení naší práce, nyní udìláme tato opatøení, toto zkvalitníme a po urèité dobì evaluaci zopakujeme. Kdo tvrdí: výsledky evaluace nebo šetøení jsou zavádìjící, neboť my jsme „výborní“, „nezodpovìdní za neúspìchy“ nebo „skvìlí“ nejen že je romantikem, ale zároveò i lháøem do vlastní kapsy. Nabízí se myšlenka, že pedagog, který dovednost evaluace a sebehodnocení neovládá, k ní nemùže vést ani svìøené žáky èi studenty. A s tím bychom se tedy opravdu spokojovat nemìli. Vnímám však a moje školící èinnost mi to potvrzuje, že existuje velký poèet pedagogù, kteøí chtìjí objektivnì zjišťovat rùzné aspekty svého vyuèování. Proto v této publikaci nebudou chybìt rùzné zpùsoby mìøení a techniky, na které se podíváme blíže.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181441