98
SOCIOLOGIE ORGANIZACE
Pøijmeme-li v pokraèující úvaze o instrumentálnosti organizací pøedstavu produktu jako obecného cíle všech organizací, odvodíme rozmanitost organizací z rozmanitosti jejich produktù. Zdánlivì jsme si moc nepomohli (ten dìlá to a ten zas tohle – ten staví kostely, ten je projektuje, ten do nich skládá hudbu, ten v nich káže, ten ta kázání vydává), ale pokud se spokojíme s rozlišením produktù na výrobky (hmotné produkty) a služby (nehmotné produkty) a zdùvodníme si takový postup zásadnì odlišným charakterem produkce (èinnosti vedoucí k produktu jako organizaènímu cíli), mùžeme považovat takové hrubé dìlení pro urèení rozmanitostí organizací za funkèní. Cíle a poslání jsou vzájemnì provázány: organizace naplòují svá poslání prostøednictvím svých cílù a cíle jsou dosahovány v rámci organizaèních vizí. Vìtšinou dùvodnì pøedpokládáme, že cíle svìdèí o poslání a z cílù na poslání usuzujeme, ale ne vždy jsou vztahy mezi posláním a cíli organizace takto bezprostøední. Pokud budeme zvažovat formálnost organizací, rozlišíme je podle právní formy a základních identifikaèních (statistických) údajù. Legislativa rozdìluje organizace zásadnì, jednoznaènì a jednoduše do rozmanitých právních forem, které urèují právní normy jejich vzniku, zániku a existence. Napøíklad náš souèasný právní øád umožòuje organizace podle práva obchodního (akciové spoleènosti, a. s.; komanditní spoleènosti, k. s.; spoleènosti s ruèeným omezením, s. r. o.; výrobnì obchodní spoleènosti, v. o. s.), živnostenského (živnost) a obèanského (nadace; nadaèní fond; obèanské sdružení, o. s.; obecnì prospìšná spoleènost, o. p. s., právnická osoba, sdružení právnických osob) a podle zákonù o veøejné správì (obce; mikroregiony; kraje). Mezi základní vykazované identifikaèní údaje patøí sídlo organizace (adresa) a její velikost pomìøovaná poètem pracovníkù, rozsahem hospodaøení a majetkem. Pokud budeme zvažovat strukturu organizací, rozlišíme je podle míry strukturace, dynamiky strukturálních zmìn a typu struktury. Pøi zkoumání míry strukturace, která je mírou dìlby práce, se budeme pohybovat v kontinuu ohranièeném na jedné stranì organizacemi témìø nestrukturovanými, s minimální dìlbou práce, ve kterých „všichni dìlají všechno“, a na druhé stranì organizacemi bohatì strukturovanými, s maximálním rozdìlením práce, kompetencí a odpovìdnosti. Pøi zkoumání dynamiky strukturálních zmìn budeme vìnovat pozornost trvání struktur v èase, frekvenci restrukturalizací, tzn. temporalitì struktur.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181377
ORGANIZACE JAKO AKTÉR
99
Pøi zkoumání typu struktur usoudíme na charakteristickou strukturu organizace (hierarchickou, projektovou èi maticovou – vybavujete si?). Pokud budeme zvažovat kulturu organizací, rozlišíme je podle dynamiky organizaèních procesù, organizaèních stylù a míry. Obtížného úkolu posuzování dynamiky organizaèních procesù (kultura tvrdých hochù, øízené støely, východního stylu, tržní – vybavujete si?) se zhostíme prùøezovým rozlišením organizací adhokratických, alternativních, byrokratických a nerutinních, kladoucím dùraz na odlišnou temporalitu organizaèních procesù. Pøi zkoumání organizaèních stylù budeme usuzovat na styl vizuální, komunikaèní a styl jednání. Pøi zkoumání míry organizaèní kultury budeme usuzovat na postavení organizace v kontinuu ohranièeném na jedné stranì silnou (aktéry v organizaci spontánnì respektovanou) a na druhé stranì slabou (mocensky obtížnì vymahatelnou) organizaèní kulturou. Zkoumání organizací za úèelem zjištìní jejich specifického naplòování obecných znakù organizací nám umožní, po stanovení jejich indikátorù, docházet k poznání jejich rozmanitosti (ne však zde a ne teï – to už bude jiná knížka). Nyní shròme: Rozmanitost organizací podle organizaèních znakù: 1. instrumentálnost 1.1 poslání 1.1.1 demarkace prospìšnosti 1.1.2 temporalita prospìšnosti 1.2 cíle 1.2.1 hmotný produkt (výrobek) 1.2.2 nehmotný produkt (služba) 2. formálnost 2.1 právní forma 2.1.1 dle obchodního práva 2.1.2 dle živnostenského práva 2.1.3 dle obèanského práva 2.1.4 dle zákonù o veøejné správì 2.2 identifikaèní údaje 2.2.1 sídlo 2.2.2 pracovníci 2.2.3 hospodaøení
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181377
100
SOCIOLOGIE ORGANIZACE
3. strukturace 3.1 míra 3.2 temporalita 3.3 typ 3.3.1 hierarchická 3.3.2 projektová 3.3.3 maticová 4. kultura 4.1 míra 4.2 temporalita 4.3 styl 4.3.1 vizuální 4.3.2 komunikaèní 4.3.3 jednání Rozmanitost organizací je kulturním bohatstvím spoleènosti, ve které organizace jsou. V nìkterých situacích je její znalost prakticky využitelná; napøíklad zkušenosti s poklesy produktivity po fúzích organizací s rùznými kulturami vedou k doporuèení vybírat pro podobné zmìny organizace s podobnou kulturou a pøedcházet tak kulturnímu šoku zpùsobenému støetem odlišných kultur a subkultur. [2] „Z navazování vztahù, které pøekraèují hranice mezi organizacemi rùzného typu, se stává klíèová strategie pro ovlivòování rozsáhlejších systémù.“ [25, str. 317] Poznání rozmanitosti organizací nás vrací k rozmanitosti lidských bytostí: „Dùvìra ve spolehlivost mimolidských objektù (systémù) je založena na primitivnìjší víøe ve spolehlivost lidských jedincù.“ [10, str. 89–90]
4.2 Svìt organizací Organizace sdílejí spoleèný prostor, který si konstruují svými sehrávkami. Pro každou organizaci je tento prostor, situovaný vnì organizace, jejím externím prostøedím, zatímco prostor uvnitø organizace je jejím prostøedím interním. Každá organizace tak „nahlíží“ ze svého interního prostøedí do svìta organizací, který poznává (popisuje, analyzuje a interpretuje) a ve kterém spolu s ostatními organizacemi jedná (naplòuje své poslání a dosahuje svých cílù).
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181377