ROSTLINY
90
PRO POSÍLENÍ ORGANISMU A ZDRAVÍ
❋ Pazvonek chloupkatý Codonopsis pilosula (Franch.) Nannf. Čeleď: Campanulaceae angl. – Bastard Ginseng, Poor Man’s Ginseng, čín. – Dang Shen, Dong Sam Pinyin, jap. – Tojin, kor. – Tangsam
POPIS Křovitá a hustá liána tvořící srdčité laločnaté listy světlezelené barvy, dosahuje výšky 2–3 m. Má mrkvovitý, lehce zakřivený kořen válcovitého nebo protaženě kulovitého tvaru, někdy připomínající kořen ženšenu. Jeho délka je 10–35 cm a průměr 0,4–2,0 cm. Povrch kořene je žlutohnědý, dužnina světle žlutá, tvrdá a houževnatá. Chuť je nasládlá, vůně aromatická. Patří do čeledi zvonkovitých. Vede se na konstrukcích nebo pergolách. Je ozdobný svým půvabným zvonkovitým květem zbarveným od žluté, modré, fialové až k olivově zelené s purpurovým žilkováním. Po rozedmutí listy vydávají charakteristickou vůni.
VÝSKYT
A HISTORIE
Původem je pazvonek ze severních oblastí Asie a Koreje, vyskytuje se také v severovýchodních oblastech Číny v provinciích Shanxi, Gansu, Sečuán. Roste na březích vodních toků a na mýtinách jako součást lesního podrostu. Překlad původního čínského jména je „ženšen chudých“. Rostlina má podobné účinky jako ženšen, ale je levnější a dostupnější.
ÚČINNÉ
LÁTKY
Využívají se kořeny pro obsah fenylpropanových glykosidů a volných triterpenoidů. V kořeni obsažené steroidy působí podobně jako u ženšenu, s tím rozdílem, že jejich účinek je mírnější a trvá kratší dobu.
POUŽITÍ
V TRADIČNÍ A V MODERNÍ MEDICÍNĚ
Kořeny pazvonku se dobývají, když rostliny dosáhnou stáří 3–4 let a obsahují nejvíce účinných látek. Působí jako tonizér, posiluje imunitní systém, snižuje krevní tlak, podporuje chuť k jídlu, povzbuzuje činnost sleziny. Podobně jako ženšen slouží i pazvonek k obnovení životní energie, rozšiřuje periferní cévy a má vliv jako afrodiziakum, zastavuje krvácení a podporuje krvetvorbu.
DOMÁCÍ
PŘÍPRAVA DROGY A JEJÍ POUŽITÍ
Připravuje se vodní vývar z čerstvých, případně sušených kořenů, nebo ze směsí kořene s dalšími bylinami. Dále se z kořenů připravují lihové tinktury a tablety. Pokud je kořen užíván samostatně, doporučuje se denní dávka
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181335
Pazvonek chloupkatý
91
6–15 g na den. Kořen pazvonku se často vaří s rýží, dokud nezíská klihovitou konzistenci.
PĚSTOVÁNÍ Nejlépe je vysévat drobná semena do sterilní zeminy ve skleníku, na jaře před posledními mrazíky, do substrátu vhodného pro vřesovce. Semena jsou během klíčení citlivá na mráz. Klíčí při 20 °C po dobu 1–6 týdnů a semenáčky pak přepichujeme do květináčů. Jednoleté semenáčky necháme přezimovat ve skleníku a příští jaro je vysazujeme do volné půdy. Vegetativně se pazvonek množí dělením trsů. Přitom ale postupujeme velmi opatrně, protože rostliny nesnášejí silnější poškození kořenů. Nejvhodnějším obdobím pro vegetativní množení je jaro. Oddělky nahrnkujeme a pěstujeme je v zastíněném skleníku, dokud dobře nezakoření. Zakořeněné sazenice, které byly mezitím několikrát přesazeny, vysazujeme z kontejnerů u konstrukcí nebo pergol do mírně kyselých, lehkých, písčitých a propustných půd na stinném místě. Vyžaduje půdy zásobené dostatkem vláhy. Při výsadbě je třeba dbát na to, aby se nepoškodily jemné kořeny. Jinak se rostlina pěstuje velmi snadno. Dá se použít i na stinná místa v zahradě, kde se ostatním rostlinám nedaří.
Pazvonek chloupkatý
Kvete od července do srpna, semena zrají od srpna do září. Na jedné rostlině jsou samčí i samičí květy, které opyluje hmyz. I když v době vegetačního klidu rostlina odolává i větším mrazům, jsou rostliny před rašením citlivé na jarní mrazíky. Abychom zabránili předčasnému vyrašení, doporučuje se rostliny chránit proti jarnímu slunci nastýláním rašeliny kolem kořenů a zastíněním letorostů rohožemi. Největší škody působí požer slimáků. Zejména mladé výhonky rašící u země bývají v jarním období jejich častou kořistí.
≈
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181335
ROSTLINY
92
PRO POSÍLENÍ ORGANISMU A ZDRAVÍ
❋ Třapatka (rudbekie) Echinacea purpurea, E. angustifolia, E. pallida (syn. Rudbeckia rubra) Čeleď: Asteraceae angl. – Purple coneflower, Echinacea, American coneflower
POPIS Suchovzdorná trvalka z čeledi hvězdnicovitých dosahuje výšky 1–2 m. Listy má kopinaté, případně eliptické, 10–20 cm dlouhé a 1,5–10 cm široké. Květenství má tmavočervenohnědý střed a okvětní lístky většinou purpurové, ale některé odrůdy je mají žlutobílé. Je devět známých druhů rodu Echinacea, které pocházejí z území USA a jižních provincií Kanady: E. angustifolia, E. atrorubens, E. laevigata, E. paradoxa, E. purpurea, E. sanquinea, E. simulanta, E. tennesseensis a E. pallida. Jako adaptogenní a léčivá rostlina se používají E. angustifolia, E. pallida a E. purpurea. Všechny tři druhy se současně používají jako okrasné trvalky. Nejpoužívanější z nich s ohledem na nejvyšší obsah účinných látek je Echinacea purpurea.
VÝSKYT
A HISTORIE
Roste na prériích a suchých řídkých lesních porostech severní Ameriky. V zahradách se vysazuje na slunných místech nebo v mírném stínu a vystačí se suchou a chudou zeminou. Jméno získala rostlina podle vzhledu květu, protože řecky echino znamená ježek.
ÚČINNÉ
LÁTKY
Farmaceuticky se využívají jak nadzemní části (listy, stonky), tak kořeny čerstvé i sušené. Z čerstvých listů se vymačkává šťáva, ze sušených kořenů a listů se připravuje čaj. Rudbekie obsahuje betain, glykosidy, sesquiterpeny a karyofylen. Nejvýznamnější účinnou látkou jsou polysacharidy jako inuloin, které posilují nespecifickou imunitu organismu. Výtažky z rostliny přispívají ke zvýšené tvorbě interferonu, který účinně působí proti virovým infekcím i nádorovým buňkám. Předpokládá se, že léčivé účinky mají fenolické látky jako je např. kyselina cichorová přítomná v E. purpurea a echinakosidy přítomné v kořenech E. angustifolia a E. pallida. Je součásti homeopatických léků proti únavě, na hubnutí a při nechutenství.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181335