Projektové řízení technologických staveb (Ukázka, strana 99)

98

........

P R O J E K T O V É Ř Í Z E N Í T E C H N O L O G I C K ÝC H S TAV E B

Tab. 3.14 Výběr z tabulky koeficientů míry využití území pro Prahu podle [Z34] Směrná část

Informativní část

Kód míry využití území

KPP

KZ

Podlažnost

KZP

Poznámka

A

0,2

0,65

1

0,2

rodinné domy

0,80

2+

0,1

rodinné domy s nadstandardními parcelami

B

0,3

0,50

1

0,3

přízemní stavby pro bydlení a podnikání

0,65

2

0,15

rozvolněné rodinné domy, stavby pro podnikání

0,75

3+

0,10

rodinné a obytné domy

C

…

…

…

…

…

D

0,8

0,35

≤2

0,4

kobercové RD, stavby pro podnikání

0,5

3

0,27

viladomy, stavby pro podnikání

0,55

4

0,2

činžovní vily, rozvolněná zástavba městského typu

0,55

5+

0,16

činžovní vily, rozvolněná zástavba městského typu …

E–J

…

…

…

…

K

3,2

0,1

≤5

0,64

velmi kompaktní zástavba městského typu

0,2

6

0,53

kompaktní zástavba městského typu

0,25

7

0,46

kompaktní zástavba městského typu

0,25

8

0,4

kompaktní zástavba městského typu

0,35

9

0,36

zástavba městského typu, výškové domy

0,35

10+

0,32

zástavba městského typu, výškové domy

Pozn.: KPP – koeficient podlažní plochy = hrubá podlažní plocha / plocha území KZ – koeficient zeleně = plocha zeleně / plocha území KZP – koeficient zastavěné plochy = zastavěná plocha / plocha území

V územním plánu hlavního města Prahy je každá plocha označena kódem v podobě: OC-A9 minimální míra bydlení, zde 90 % kód míry využití území, tab. 3.14 kód funkčního využití území, tab. 3.13 Jako příklad si vezmeme pozemek o celkové výměře 2000 m2, který je označen kódem OC–B9.

Funkční kód OC znamená, že je tento pozemek určen jen pro bydlení. Kód míry využití B říká, že zde můžeme postavit rodinný nebo bytový dům s maximálně třemi podlažími.

Příklad 3.4 Zadání: Stanovte pro tento pozemek s koeficientem OC-B9 maximální velikost dvoupodlažního bytového domu. Řešení: Celková podlahová plocha domu vyplývá z koeficientu KPP = 0,3 a je rovna 0,3 x 2 000 m2 = 600 m2. Na pozemku musí být plocha zeleně odpovídající KZ = 0,65, tedy 0,65 x 2 000 m2 = 1 300 m2. Na dům, komunikace a parkoviště zbývá 700 m2. To by mělo být dostačující. Předpokládáme stejnou výměru obou pater. Zastavěná plocha domu je 600 / 2 = 300 m2. Na komunikace a parkoviště zbývá 400 m2.

Výše uvedený výpočet ukazuje, že maximální velikost objektu je omezena parametry pozemku stanovenými v územním plánu.

Projektové řízení technologických staveb.indd 98

8.10.2008 10:37:26 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181280

P R O C E S Y V Ý S TAV B Y

........

99

Stanovení hlavních parametrů budovy na základě funkce Velikost budovy je primárně dána její funkcí. Výsledné maximální parametry budovy musíme porovnat s omezeními danými uzemním plánem, která byla popsána výše. V této knize se budeme zabývat pouze budovami v průmyslových areálech sloužících jako administrativní nebo výrobní prostory. Velikost a vnitřní uspořádání budovy jsou určeny dvěma základními faktory: a) počty pracovníků v budově a b) činnostmi, které budou vykonávat. U většiny činností závisí velikost prostoru na počtu pracovníků, protože hygienické předpisy určují např. metry čtvereční na administrativního pracovníka nebo počty pracovníků na jednu toaletu. Velikost prostor spojených s výrobními činnostmi ovlivňují prostorové nároky výrobních linek a u skladů množství skladovaného materiálu.

Tab. 3.15 uvádí základní výčet činností spolu s typy prostor a prostorovými nároky. Tyto nároky často vyplývají z hygienických nebo jiných norem a zákonných nařízení. Pro sanitární zařízení stanoví vyhláška č. 361/2007 Sb. [Z33] počty osob na jedno sanitární zařízení, např. sedadlo na záchodě. Z konkrétního návrhu projektanta vyplyne plocha potřebná pro toalety. Jednotkové plochy (např. m2/sedadlo záchodu) byly stanoveny jako průměr z několika projektů. Při návrhu velikosti budovy je nutné respektovat vyhlášku o obecných technických požadavcích na výstavbu [Z22] a vyhlášku o užívání budov osobami se sníženou schopností pohybu a orientace [Z23].

Pro prvotní návrh budovy doporučujeme vynikající knihu Neuferta [34].

Návrh základních rozměrů budovy demonstruje příklad 3.5. Funkční dispozice výsledné budovy je uvedena na obr. 3.21 bez podrobného popisu, jak jsme se k ní dostali. Obecné metody navrhování dispozice prostorů jsou uvedeny až v následující kapitole.

Příklad 3.5 Zadání: Navrhněte základní rozměry a uspořádání budovy pro výrobu přenosných televizorů a rádií. Podstatou výroby je montáž elektronických součástek na desky plošných spojů a sestavení celého výrobku. Výroba musí být rozdělena do dvou hal, každá musí mít cca 3800 m2 plochy a světlou výšku min. 5 m. Za výrobními halami musí být sklad a prostor pro příjem materiálu a polotovarů a pro výdej hotových výrobků. Potřebná plocha skladu je cca 3000 m2. Výroba bude probíhat ve třech směnách s celkem 1080 výrobními pracovníky.

Součástí budovy musí být i prostor pro 160 administrativních pracovníků, kteří zajišťují nevýrobní činnosti (objednávání, prodej, marketing atd.). Administrativní část musí obsahovat asi 150 m2 prostoru určeného ke kontrole kvality a pro další činnosti spojené s výrobou. Stravování pro všechny pracovníky musí být zajištěno v budově. Předpokládáme 300 míst v jídelně. Výrobní pracovníci se musí převlékat do pracovního oděvu a všichni pracovníci se musí přezouvat. Počty pracovníků ve směnách určuje tab. 3.16. Řešení: Budovu rozdělíme na administrativní a výrobní část. Administrativní část bude mít dvě patra, takže výškově bude odpovídat hale. Administrativní část pokryje všechny funkce pro administrativní pracovníky a pro výrobní pracovníky zde bude umístěn vstup pracovníků, šatny a jídelna.

Rozměry administrativní části: Tab. 3.17 ukazuje výpočet velikosti plochy administrativní části.

Velikost jídelny se odvíjí od počtu strávníků, kteří současně jedí, předpokládáme 300 strávníků. Výrobní pracovníci mají v administrativní části budovy šatny. Každý výrobní pracovník má svou skříňku. Předpokládáme, že chodby, komunikační prostory a vstup zabírají 25 % z celé administrativní části. Technické místnosti jako místnost pro servery, strojovna vzduchotechniky, výtah, strojovna výtahu a kotelna zabírají asi 4 %. Služby jako úklid, pošta a sklad také 4 %. V administrativní části je většina prostor přímo úměrná počtu pracovníků. Tab. 3.17 ukazuje výpočet 3664 m2 potřebné plochy, který vychází z jednotkových ploch uvedených v tab. 3.15a.

Podle zadání musí administrativní část obsahovat 150 m2 místností pro výrobu. Zbývající prostory odhadneme jako procento z celkové plochy: služby 4 %, technické místnosti 4 % a vstup a komunikace 25 %, tedy celkem 33 %. Celková potřebná plocha je tedy rovna (3664 + 150) / (1–0,33) = 5692 m2. Na šířku použijeme tři moduly 15 + 6 + 9 = 30 m a na délku 16 x 6 m = 96 m. Tím vzniká plocha ve dvou podlažích 30 x 96 x 2 = 5760 m2, což odpovídá našim potřebám.

Rozměry výrobní části: Velikost výrobní části je určena prostorovými nároky technologie a skladu.

Podle zadání potřebujeme dvě haly o velikosti asi 3800 m2 a sklad o ploše 3000 m2, to je celkem 10 600 m2.

Přičteme-li 400 m2 na sanitární zařízení, chodby a technické místnosti a malé kanceláře, činí součet 11 000 m2. Při šířce 96 m, která odpovídá délce administrativní části, vychází délka budovy 120 m pro 10 modulů po 12 m. Plocha výrobní části je 96 x 120 = 11 500 m2.

Projektové řízení technologických staveb.indd 99

8.10.2008 10:37:26 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181280

100

........

P R O J E K T O V É Ř Í Z E N Í T E C H N O L O G I C K ÝC H S TAV E B

Tab. 3.15a Typické činnosti a prostory v administrativní části průmyslových budov Administrativní část Činnosti

Typ prostoru

Typické nároky

Zdroj prostorového nároku

administrativní činnost

kanceláře

cca 10 m /osobu

NV 361/2007 Sb. určuje minimální volnou plochu, 2 m2 a minimální volný vzdušný prostor 12 m3.

zasedací a jednací místnosti

cca 1 m2/adm. osobu cca 20 m2/místnost

Závisí na nutnosti jednání administrativních pracovníků.

recepce

min. cca 10 m2

vstupní hala

min. cca 30 m

přijímací místnost

min. cca 12 m2/místnost

Velikost závisí na individuálním řešení. Vstupní prostory spolu s komunikací tvoří okolo 25 % podlažní plochy budovy.

vstup zaměstnanců

vrátnice a vstup s turnikety

min. cca 18 m2

sanitární zařízení

záchody pro muže

– 1 sedadlo na 10 mužů – 2 sedadla na 11–50 mužů – na každých dalších 50 mužů jedno sedadlo 5,9 m2/(1 sedadlo + 1 pisoár)

záchody pro ženy

– – – –

umývárny

10 osob / umyvadlo

NV 361/2007 Sb.

kuřárna, odpočinková místnost, čajová kuchyňka

min. 6 m2

Není nutné. Typicky 0,5–1 % celkové plochy.

služby

archiv, sklad

dle potřeb

Typicky 2–5 % z celkové plochy.

stravování

kuchyně pro ohřev jídel

0,45 m2/ místo u jídelního stolu

Do plochy zahrnuty šatna a záchody personálu kuchyně a prostory kuchyně včetně příručních skladů bez chodeb.

výdejna jídel

0,4 m2/místo u jídelního stolu

jídelna

2,5 m /místo u jídelního stolu

Velikost plochy podle průměru několika projektů.

kotelna, TUV

dle technologie

el. rozvodna

dle technologie

vzduchotechnika

dle technologie

výtah

3,7–5 m2

strojovna výtahu

4 m2

server

dle potřeb

chodby, schodiště, vstupní haly, atria

dle potřeb

vstup – příjem návštěvníků

2

2

1 sedadlo na 10 žen 2 sedadla na 11–30 žen 3 sedadla na 31–50 žen na každých dalších 30 žen jedno sedadlo 3,6–4,0 m2/(1 sedadlo)

Počty osob dle NV 361/2007 Sb. Velikost plochy podle průměru několika projektů. Plocha je včetně předsíňky s umyvadlem, u mužů i s pisoárem. Počet umyvadel je roven počtu sedadel.

V případě směnného provozu je třeba o 20 % více sedadel.

úklid

technické místnosti

pohyb osob

Projektové řízení technologických staveb.indd 100

2

Typicky tvoří 3–5 % z celkové podlahové plochy.

Spolu s prostory vstupu tvoří typicky 20–30 % z podlažní plochy.

8.10.2008 10:37:27 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181280